10 C 2/2021-31 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 31 200 Kč příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], kterou žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] Před poskytnutím úvěru byla posouzena úvěruschopnost žalovaného, a to předložením jeho příjmů a výdajů a nahlédnutím předchůdkyně žalobkyně do výpisu z rejstříku insolvencí a exekucí, kde žalovaný nebyl nalezen. Na základě této smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit společně s úrokem ve výši 5 600 Kč (28 % z jistiny), poplatkem za správu úvěru ve výši 4 400 Kč, a poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 3 800 Kč, a to v celkem 13 měsíčních splátkách po 2 600 Kč. Ke splatnosti dluhu došlo dnem splatnosti poslední splátky 29. 10. 2018. Následně došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný žalobkyni nadále dluží 31 200 Kč (když se žalobkyně domáhá nižší částky poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši pouze 1 200 Kč a nedomáhá se poplatku za uzavření smlouvy). Žalobkyni v důsledku prodlení žalovaného vzniklo dále právo na smluvní pokutu v částce 20 623,2 Kč, stanovenou ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za prodlení žalovaného v období od 30. 10. 2018 do 20. 8. 2020. Dále se žalobkyně domáhala úroku z prodlení 9 % ročně z částky 20 000 Kč od 30. 10. 2018 do zaplacení. 2. Následně vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do zaplacení smluvní pokuty ve výši 10 623,2 Kč, když se dále domáhala smluvní pokuty pouze ve výši 10 000 Kč. Žalobkyně omezila výši smluvní pokuty součinem čísla 0,5 a výše poskytnuté jistiny. Soud proto řízení v této části zastavil, a to výrokem II. tohoto rozsudku ve smyslu § 96 odst. 1,2 o.s.ř. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek stanovených v § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 4. Z předložených důkazů soud zjistil, že žalovaný požádal o poskytnutí spotřebitelského úvěru dne 29. 9. 2017. Z listiny finanční analýzy ze dne 29. 9. 2017, credit scoringu ze dne 29. 9. 2017, žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru, stvrzenek, pracovní smlouvy ze dne 1. 7. 2017, čestného prohlášen, příjmového pokladního dokladu, smlouvy o nájmu bytové jednotky ze dne 27. 9. 2017, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] si vyžádala doklady k posouzení schopnosti žalovaného splatit úvěr. Nájemné bytu žalovaného činilo přitom včetně záloh za služby 6 500 Kč + 880 Kč inkaso měsíčně, kauce byla 13 000 Kč (měla být zřejmě uhrazena ze smlouvy o úvěru), za stravování utratil 3 000 Kč měsíčně, za ostatní výdaje 2 000 Kč, splátky úvěru 2 200 Kč, jeho mzda činila 19 740 Kč měsíčně. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] dne [datum] uzavřel smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému při podpisu smlouvy poskytnut bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal za poskytnutí úvěru zaplatit celkové náklady úvěru ve výši 14 600 Kč, které sestávaly z úroku ve výši 5 600 Kč (tedy 28 % z poskytnuté jistiny za celé období, na které byl úvěr poskytnut, tj. asi 25,85 % ročně), poplatku za uzavření smlouvy ve výši 800 Kč, který byl splatný při uzavření smlouvy, dále poplatku za správu úvěru ve výši 4 400 Kč a poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 3 800 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit 13 měsíčními splátkami ve výši 2 600 Kč. Dále bylo mezi účastníky v čl. III smlouvy sjednáno, jakým způsobem budou částky hrazeny splátkami. V čl. V. smlouvy si smluvní strany ujednaly, že v den splatnosti poslední splátky přirůstá nesplacená část úroků k jistině. V případě prodlení žalovaného s úhradou splátky vzniká předchůdkyni žalobkyně právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Souhrn smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Žalovanému byly poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru a předpis splátek. Z notářského zápisu [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] sepsaného [titul]. [jméno] [příjmení], notářkou se sídlem v [obec], bylo zjištěno, že část závodu společnosti [právnická osoba] byla převedena na společnost [právnická osoba] Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena ze společnosti [právnická osoba] na společnost [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla následně pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Předžalobní upomínkou ze dne 27. 7. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu i smluvní pokuty, a to ihned, současně mu bylo oznámeno postoupení pohledávky (podací lístek). 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Dle § 2399 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 8. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Dle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Dle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Předložené důkazy hodnotil soud podle § 132 o. s. ř. a dospěl k závěru, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla sjednána smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. o. z., když předchůdkyně předtím posoudila úvěruschopnost žalovaného. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2 600 Kč, které vedle jistiny v sobě zahrnovaly úrok ve výši 5 600 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 4 400 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 800 Kč Vedle toho žalovaný při podpisu smlouvy uhradil žalobkyni poplatek za sjednání úvěru ve výši 800 Kč. Předchůdkyně žalobkyně si své povinnosti ze smlouvy splnila, neboť žalovanému úvěr v dohodnuté výši poskytla. Žalovaný však svým povinnostem nedostál, jelikož sjednané splátky úvěru nehradil řádně a včas. Soud proto přiznal žalobkyni, na kterou byla pohledávka posléze postoupena, právo na zaplacení dosud neuhrazené jistiny, úroku i poplatku za správu úvěru za administrativní činnost. 12. Soud naopak nepřiznal žalobkyni právo na zaplacení poplatku za hotovostní inkaso splátek. Soud ujednání o tomto poplatku posoudil jako neplatné, neboť je neplatné pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 o. z. Takové sjednání poplatku je v rozporu s § 115 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., který zakazuje vázat uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru na poskytnutí doplňkové služby. Možnost poskytnutí úvěru byla bez jakéhokoliv opodstatnění automaticky spojena s povinností zákazníka hradit úvěr hotovostním inkasem. Soudu přitom není zřejmé, proč by poskytnutý úvěr nemohl být následně splácen bezhotovostně, tedy bez dalšího navyšování nákladů dlužníka. Zákazníkovi bylo v dané věci v podstatě dáno na výběr poskytnutí peněz v hotovosti ihned při sjednávání smlouvy, avšak při strpění platby za hotovostní inkaso anebo neposkytnutí úvěru vůbec. Ačkoliv měl dlužník dle bodu III.6 smlouvy možnost hradit splátky i bezhotovostně, nárok úvěrujícího na úhradu poplatku tímto nebyl jakkoliv dotčen a žalovaný by tak byl povinen k jeho úhradě, i když by předchůdkyni žalobkyně nevznikly žádné náklady s výběrem splátek v hotovosti. Jak známo podobné typy smluv o úvěru spotřebitelé zpravidla uzavírají v situaci, kdy nutně potřebují získat ihned určitou finanční částku, proto pochopitelně zvolí okamžité poskytnutí peněžních prostředků i za situace, kdy jsou s tímto spojeny další náklady. Je zřejmé, že se jedná spíše o další poplatek, kterým se předchůdkyně žalobkyně snaží navýšit svůj zisk. K tomuto je možno dále poukázat, že uvedený názor pak zastávají rovněž jednotlivé krajské soudy (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 42 ICm 4014/2015-23 ze dne 3. 12. 2015, rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, sp. zn. KSPA 60 INS 5615/2015 ze dne 11. 12. 2015 nebo rozsudek Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 10 ICm 4880/2015 z