13 C 191/2020-99 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala určení, že je vlastnicí nemovitých věcí nacházejících se v [katastrální uzemí], a to pozemku parcelní [číslo] (dále také jen„ pozemek“. Žalobkyně žalobu podala s ohledem na duplicitní zápis vlastnického práva k pozemku. V žalobě vylíčila, že na stát vlastnické právo k pozemku přešlo na základě nabídky bezplatného odevzdání majetku, kterou učinila paní [jméno] [příjmení] (matka žalované) dne [datum]. Tato nabídka byla ze strany státu přijata (schválena rozhodnutím finančního odboru Okresního národního výboru v [obec]) a byla také zapsána jako nabývací titul pro stát do tehdejší evidence nemovitostí pod položkou výkazu změn [číslo]. Podkladem pro zápis vlastnického práva žalované bylo rozhodnutí Státního notářství v [obec] č. j. D 721/67 ze dne 6. 6. 1967 vydané v dědickém řízení vedeném po matce žalované zemřelé dne [datum]. K duplicitnímu zápisu (který byl do katastru zanesen v roce 1998) tedy podle žalobkyně došlo kvůli tomu, že notář při projednání dědictví neověřil rozsah majetku zesnulé a do dědictví zahrnul i pozemek, který ke dni úmrtí matka žalované již nevlastnila. 2. Žalovaná nárok žalobkyně odmítla s tím, že se nehodlá vzdát půdy po rodičích, namítla, že její matce paní [jméno] [příjmení] advokát namluvil, že půda je v lánu JZD a pro zjednodušení právního úkonu je nejlepší část půdy darovat státu. Namítla též, že pokud by byl pozemek zahrnut do restitučního řízení, byl by téměř jistě rodině žalované navrácen, nicméně s ohledem na stav zápisu v katastru nemovitostí neměla důvod o vydání pozemku usilovat. K výzvě soudu žalovaná doplnila, že pozemek již před rokem 1998 užívala a nakládala s ním (sušení porostu, odvážení sena, placení daně z nemovitosti). 3. Výpisem z katastru nemovitostí ze dne [datum] ohledně listu vlastnického [číslo] žalobkyně doložila existenci duplicitního zápisu vlastnického práva k pozemku parcelní [číslo] nacházejícího se v [katastrální uzemí]. Jako nabývací titul pro žalobkyni je označena listina„ Nabídka bezplatného odevzdání majetku do vlastnictví ČS státu ze dne [datum]“ a pro žalovanou je to rozhodnutí o dědictví„ D 721/1967“ ze dne 6. 6. 1967. Z výpisu je též patrné, že právo hospodařit s majetkem státu náleží Státnímu pozemkovému úřadu (o tom svědčí i žalobkyní předložená listina„ Zápis o změně příslušnosti hospodařit s majetkem státu“ ze dne [datum]). Žalobkyně vedle tohoto aktuálního výpisu předložila ještě výpis z [datum], v němž je pozemek označen původním parcelním číslem, pod kterým byla parcela vedena v pozemkovém katastru, a sice PK [číslo]. 4. Co se týče osudu pozemku, žalobkyně doložila výše zmiňovanou nabídku bezplatného odevzdání majetku do vlastnictví Československého státu. Tato listina vedle projednávaného pozemku (označeným parcelním číslem PK [číslo]) zahrnuje ještě další pozemky ve vlastnictví matky žalované paní [jméno] [příjmení] a byla sepsána dne [datum], přičemž podpis„ darovatelky“ byl ověřen předsedou národního výboru. Na listině se též nachází razítko, z nějž je patrné, že byla předložena k zápisu do evidence nemovitostí pod položkou [číslo]. Na rubu listiny je připojen souhlas Finančního odboru Okresního národního výboru [obec] s přijetím nabídky. 5. Z dědického spisu Státního notářství v [obec] sp. zn. D 721/66 bylo zjištěno, že matka žalované paní [jméno] [příjmení] zemřela dne [datum]. Protokol o předběžném šetření byl dne [datum] sepsán s žalovanou, která uvedla, že„ pozemky, které byly až do smrti zemřelé v bezplatném užívání JZD [obec], darovala zemřelá ještě před svou smrtí Čs. státu smlouvou ze dne [datum rozhodnutí] č. j. Rp 145“ Následně i v závěru protokolu je uvedeno, že zemědělská půda byla darována státu. V dědickém spise se nachází též rozhodnutí Státního notářství v [obec] sp. zn. D 39/66 ze dne 21. 3. 1966, z něhož lze vyčíst, že matka žalované nabyla dotčený pozemek v rámci dědictví po svém manželovi panu [jméno] [příjmení]. Rozhodnutím Státního notářství v [obec] sp. zn. D 721/67 ze dne 6. 6. 1967 bylo žalované potvrzeno nabytí sporného pozemku. V roce 1996 bylo zdejším soudem projednáno dodatečně najevo vyšlé dědictví po zemřelé matce žalované paní [jméno] [příjmení] a o další dodatečné projednání dědictví žalovaná usilovala podáním ze dne [datum] (v podání se uvádí rok 1989, ale s ohledem na údaje uvedeném na podacím razítku se jedná o zjevný omyl). 6. O existenci duplicitního zápisu vlastnického práva v katastru nemovitostí byla žalovaná zpravena upozorněním Katastrálního úřadu [obec] ze dne [datum], v němž katastrální úřad žalovanou seznámil jednak s tím, kdo a na základě jakého nabývacího titulu je jako duplicitní vlastník v katastru veden a dále žalované vysvětlil právní povahu duplicitního zápisu a popsal jak zjednat nápravu. Přílohou tohoto upozornění byl výpis z katastru nemovitostí z téhož dne, v němž je duplicitní zápis vyznačen. 7. Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná oslovena Státním pozemkovým úřadem s návrhem na uzavření souhlasného prohlášení, kterým by žalovaná uznala vlastnické právo státu. V odpovědi ze dne [datum] žalovaná tento návrh odmítla s tím, že k uskutečnění bezplatného odevzdání byla její matka„ přesvědčena“ tehdejším notářem. Znovu byla k vyřešení duplicitního zápisu vyzvána dopisem ze dne [datum], dopis ze dne [datum] již byl formulován jako předžalobní výzva. 8. Žalovaná ke svým tvrzením o užívání a nakládání s pozemkem doložila oznámení Okresního úřadu [obec], Referátu životního prostředí, ze dne [datum], o registraci významného krajinného prvku, které jí, jako majitelce jednoho z pozemků tvořícího tento prvek, bylo adresováno. V rozhodnutí jsou pozemky popsány jako bezlesé území s travními porosty a opuštěnými sady (to je částečně patrné též ze snímků ortofotomapy, které předložila žalobkyně). V této souvislosti žalovaná tvrdila, že se její rodina podílí na údržbě tohoto krajinného prvku a k tomu tvrzení předložila prohlášení pana [jméno] [příjmení] (pracovníka ochrany životního prostředí) ze dne [datum], který potvrdil, že žalovaná a její rodina se účastní sekání travního porostu a sušení sena, a to od roku 1996. Žalovaná předložila též smlouvu o pronájmu pozemků uzavřenou s obcí [obec] jako pronajímatelem a panem [jméno] [příjmení] jako nájemcem, kterou mu obec pozemky pronajala za účelem realizace opatření ke zlepšování přírodního prostředí. 9. Žalovaná dále doložila potvrzení Finančního úřadu pro [územní celek], Územní pracoviště v [obec], stvrzující, že žalovaná ohledně dotčeného pozemku platí daň z nemovitých věcí od roku 2004. 10. Další listinou předloženou žalovanou byl výpis údajů z katastru nemovitostí ze dne [datum], v němž je u pozemku uvedena jako vlastnice žalovaná a jako nájemce Myslivecké sdružení [obec]. V souvislosti s tímto záznamem učinil soud dotaz na katastrální úřad a požádal o zaslání listin, na jejichž základě byl zápis učiněn a případně též dalších listin ohledně užívacích práv k pozemku. Ze zprávy katastrálního úřadu a přiložených listin vyplývá, že v době, kdy byl pozemek bezplatně nabídnut státu, jej užívala paní [jméno] [příjmení], a to do [datum] (z tohoto data je přiložené hlášení změn), kdy byl pozemek Jednotným zemědělským družstvem ve [obec] dán do užívání mysliveckému sdružení. V roce 1976 došlo ke sloučení více menších parcel do většího půdního celku, u něhož bylo jako uživatel uvedeno JZD Vítězný únor [obec], k této změně se dle zprávy katastrálního úřadu nedochovala dokumentace. V roce 1980 pak byla ke zmíněné zvětšené parcele zapsána jako uživatelka [ulice] jednota [obec], přičemž podle katastrálního úřadu k tomuto zápisu došlo zřejmě na základě místního šetření, neboť v katastru není uložena listina tuto změnu dokládající. 11. Žalovaná soudu předložila další listiny, u nichž není zřejmé, jak konkrétně mají vypovídat o tom, že se poté, co bylo vydáno dědické rozhodnutí v dědickém řízení po její matce paní [jméno] [příjmení], ujala držby pozemku. Jde o výpis z evidence nemovitostí ze dne [datum], v němž je uvedeno vlastnické právo žalované k domu [adresa] a pozemkům st. [anonymizováno] a [číslo], jinak výpis obsahuje pouze poznámku„ Ostatní pozemky sdruženy v JZD - [číslo]“ Dále fakturu vystavenou Ústavem geodézie a kartografie k objednávce ze dne [datum], v níž jsou účtovány geodeticeké či kartografické práce, text faktury není dobře čitelný, přesto je seznatelné, že dotčený pozemek ve faktuře zmíněn není. Dále předložila zápis o převzetí živého a mrtvého inventáře, osiv, sadby a krmiv sepsaný s panem [jméno] [příjmení], zřejmě tedy s otcem žalované, po jehož smrti pozemek (který byl podle předloženého zápisu sdružen v jednotném zemědělském družstvu) nabyla matka žalované. Vedle toho žalovaná předložila smlouvu o postoupení pohledávky uzavřenou se [právnická osoba], [anonymizována tři slova], z níž lze vyčíst, že žalované vznikl nárok na vydání majetkového podílu při transformaci„ ZD [obec]“ a žalovaná tuto svou pohledávku postoupila na zmíněnou společnost. Smlouva je nedatovaná, nicméně z obsaženého odkazu na zákon č. 42/1992 Sb., je patrn