22 C 245/2021-36 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení 40 800 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] s žalovanou uzavřel dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě této smlouvy poskytl žalované částku ve výši 30 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě současně zavázala kromě jistiny ve výši 30 000 Kč zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za poskytnutí úvěru za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně v celkové výši 3 831 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 5 700 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 15 549 Kč, přičemž celkovou částku se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobkyně splatit v 60 týdenních splátkách po 918 Kč. Žalovaná však sjednané splátky řádně nehradila. Za dobu trvání smluvního vztahu uhradila pouze celkovou částku ve výši 14 280 Kč a zůstala právnímu předchůdci žalobkyně dlužna 24 073 Kč na jistině a 16 727 Kč na poplatku. Následně byla pohledávka za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni, kdy tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně dále požadovala zákonný úrok z prodlení za dobu od 25. 5. 2013 do zaplacení (za období od 25. 5. 2013 do 20. 1. 2020 žalobkyně úrok z prodlení kapitalizovala, a to částkou 11 465,17 Kč) a dle smluvních podmínek rovněž úrok ve výši 19,98 % ročně za dobu od 4. 10. 2013 do zaplacení (za období od 4. 10. 2013 do 20. 1. 2020 žalobkyně úrok kapitalizovala, a to částkou 30 729,18 Kč). Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou. 1. Žalobkyně se na žalované domáhala také zaplacení 13 024 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] s žalovanou uzavřel dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě této smlouvy poskytl žalované částku ve výši 20 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě současně zavázala kromě jistiny ve výši 20 000 Kč zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za poskytnutí úvěru za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou ve výši 21 % ročně v celkové výši 2 554 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 800 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 366 Kč, přičemž celkovou částku se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobkyně splatit v 60 týdenních splátkách po 612 Kč. Žalovaná však sjednané splátky řádně nehradila. Za dobu trvání smluvního vztahu uhradila pouze celkovou částku ve výši 23 696 Kč a zůstala právnímu předchůdci žalobkyně dlužna 8 381 Kč na jistině a 4 643 Kč na poplatku. Následně byla pohledávka za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni, kdy tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze dne 20. 1. 2020. Žalobkyně dále požadovala zákonný úrok z prodlení za dobu od 6. 6. 2013 do zaplacení (za období od 6. 6. 2013 do 20. 1. 2020 žalobkyně úrok z prodlení kapitalizovala, a to částkou 3 971,90 Kč) a dle smluvních podmínek rovněž úrok ve výši 21 % ročně za dobu od 10. 9. 2013 do zaplacení (za období od 10. 9. 2013 do 20. 1. 2020 žalobkyně úrok kapitalizovala, a to částkou 11 361,84 Kč). Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou. 1. Pokud jde o posouzení schopnosti žalované splácet úvěr, k žalobkyně k oběma smlouvám shodně uvedla, že její právní předchůdce vycházel z údajů, které mu sdělila žalovaná. Tyto údaje byly dále ověřeny oproti dokladům vyžádaným od žalovaného, přičemž jsou obsahem karty zákazníka; samotné doklady však žalobkyně nemá k dispozici. Právní předchůdce žalobkyně tak vycházel ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. V této souvislosti žalobkyně podotkla, že v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů by se žalovaná mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu a že nepochybně není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda se osoba žádající o úvěr dopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě. 1. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání. 1. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě této smlouvy poskytl žalované částku ve výši 30 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě současně zavázala kromě jistiny ve výši 30 000 Kč zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za poskytnutí úvěru za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně v celkové výši 3 831 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 5 700 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 15 549 Kč, přičemž celkovou částku se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobkyně splatit v 60 týdenních splátkách po 918 Kč. 1. Žalobkyně dále doložila Kartu zákazníka podepsanou žalovanou ze dne [datum]. Dle zde uvedených údajů měla být žalovaná v době poskytnutí úvěru zaměstnána s čistým měsíčním příjmem ve výši 30 200 Kč, což mělo být prověřeno prostřednictvím potvrzení o průměrné mzdě a výplatních pásek. Žalovaná měl bydlet ve vlastní nemovitosti a její náklady spojené s bydlením a službami telefonických komunikací a splátky půjček měly činit 19 950 Kč měsíčně. Mezi ověřenými dokumenty bylo přitom uvedeno SIPO za měsíce června a července roku 2012. Použitelný příjem žalované tak činil 10 250 Kč. 1. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě této smlouvy poskytl žalované částku ve výši 20 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě současně zavázala kromě jistiny ve výši 20 000 Kč zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za poskytnutí úvěru za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou ve výši 21 % ročně v celkové výši 2 554 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 800 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 366 Kč, přičemž celkovou částku se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobkyně splatit v 60 týdenních splátkách po 612 Kč. 1. Žalobkyně dále doložila Kartu zákazníka podepsanou žalovanou ze dne [datum]. Dle zde uvedených údajů měla být žalovaná v době poskytnutí úvěru zaměstnána s čistým měsíčním příjmem ve výši 31 000 Kč, což mělo být prověřeno prostřednictvím výplatních pásek. Žalovaná měl bydlet ve vlastní nemovitosti a její náklady spojené s bydlením a službami telefonických komunikací a splátky půjček měly činit 11 300 Kč měsíčně. Mezi ověřenými dokumenty bylo přitom uvedeno SIPO za měsíce února roku 2017. Použitelný příjem žalované tak činil 19 700 Kč. 1. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byly pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni a žalované byla tato skutečnost oznámena dopisem z téhož dne. Tímto dopisem byla žalovaná zároveň vyzvána k úhradě dlužné částky do deseti dnů od obdržení tohoto dopisu. Odeslání tohoto dopisu žalobkyně prokázala doloženým podacím lístkem ze dne 14. 2. 2020. Dále byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 23. 4. 2020, jejíž odeslání žalobkyně rovněž prokázala podacím lístkem ze dne 24. 4. 2020. 1. Vzhledem k datu uzavření smlouvy mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně je nutno při právním posouzení věci s odkazem na § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, který stanoví, že„ není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy“ aplikovat ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník).“ 1. Je zjevné, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou mělo dojít k uzavření smlouvy o půjčce, tak jak ji upravoval § 657 občanského zákoníku:„ Smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.“ Je pak nepochybné, že se mělo jednat o tzv. spotřebitelský úvěr, na nějž dopadal zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a to ve znění do 24. 2. 2013, kdy § 9 odst. 1 tohoto zákona ještě neobsahoval sankci absolutní neplatnosti pro smlouvu, před jejímž uzavřením nebyla řádně zkoumána úvěruschopnost spotřebitele. 1. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet úvěr je nicméně jedním ze stěžejních principů zodpovědného úvěrování. S tímto principem se ztotožnil též Ústavní soud, který ve svém nálezu III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 201