20 C 228/2021-48 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 8 535 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum], kterou se žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba]. Ta nejdříve s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě informací a dokladů od žalovaného. Na základě uzavřené smlouvy pak žalovaný obdržel částku 6 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se ve smlouvě současně zavázal kromě jistiny zaplatit rovněž částku ve výši 4 440 Kč, která představuje úrok ve výši 840 Kč (sazba 23,72 % p. a.), odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 200 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč, poplatek za doplňkovou službu životního pojištění 174 Kč, a to vše v 58 týdenních splátkách po 183 Kč. Žalovaný hradil splátky do 9. 1. 2017, když celkem uhradil 2 079 Kč, poté přestal splátky hradit. Poslední splátku v dané výši měl přitom dle splátkového kalendáře zaplatit dne 19. 6. 2017. Žalovaný tak dluží žalobkyni jistinu ve výši 6 000 Kč, částku 2 535 Kč na poplatcích a pevném úroku, dále úrok ve výši 3 558 Kč (tj. úrok ve výši 23,72 % ročně z 6 000 Kč od 20. 6. 2017 do 6. 12. 2019), zákonný úrok z prodlení 1 198,11 Kč (z částky jistiny za dobu od 27. 6. 2017 do 6. 12. 2019). Dále se žalobkyně domáhá částky úroku ve výši 23,72 % ročně z částky jistiny od 7. 12. 2019 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky jistiny od 7. 12. 2019 do zaplacení. Pohledávka byla dne [datum] postoupena na žalobkyni. 2. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 2 699 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum], kterou se žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba]. Ta nejdříve s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě informací a dokladů od žalovaného. Na základě uzavřené smlouvy pak žalovaný obdržel částku 4 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se ve smlouvě současně zavázal kromě jistiny zaplatit rovněž částku ve výši 2 364 Kč, která představuje úrok ve výši 364 Kč (sazba 20,98 % p. a.), odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 800 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč, poplatek za doplňkovou službu životního pojištění 129 Kč, a to vše v 43 týdenních splátkách po 151 Kč. Žalovaný hradil splátky do 9. 1. 2017, když celkem uhradil 3 794 Kč, poté přestal splátky hradit. Poslední splátku v dané výši měl přitom dle splátkového kalendáře zaplatit dne 1. 12. 2016. Žalovaný tak dluží žalobkyni jistinu ve výši 2 146,64 Kč, částku 552,36 Kč na poplatcích a pevném úroku, dále úrok ve výši 1 376,12 Kč (tj. úrok ve výši 20,98 % ročně z 2 146,64 Kč od 2. 12. 2016 do 6. 12. 2019), zákonný úrok z prodlení 524,65 Kč (z částky jistiny za dobu od 9. 12. 2016 do 6. 12. 2019). Dále se žalobkyně domáhá částky úroku ve výši 20,98 % ročně z částky jistiny od 7. 12. 2019 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky jistiny od 7. 12. 2019 do zaplacení. Pohledávka byla dne [datum] postoupena na žalobkyni. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání. 4. Soud na základě provedených listinných důkazů zjistil, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla podepsána dne [datum] smlouva o půjčce [číslo] na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout půjčku ve výši 6 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou půjčku spolu s poplatkem ve výši 4 440 Kč, který představuje úrok ve výši 840 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a poplatek za hotovostní režim splátek ve výši 2 400 Kč spolu s poplatkem za životní pojištění 174 Kč, splatit v pravidelných 58 týdenních splátkách ve výši 183 Kč. V dalším smluvní strany odkázaly na smluvní podmínky. Žalovanému byla půjčka poskytnuta v hotovosti ke dni podpisu smlouvy. 5. Z karty zákazníka soud zjistil, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uvedl, že bydlí v nájemním bydlení, jeho čistá mzda z částečného pracovního poměru je ve výši 9 000 Kč, jeho ostatní nespecifikované příjmy jsou 2 000 Kč měsíčně. Jeho měsíční výdaje jsou za nájem a inkaso jsou celkem 5 000 Kč měsíčně, další výdaje domácnosti (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení atd.) 3 000 Kč, splátky úvěrů 760 Kč, tj. 8 760 Kč měsíčně. Žalovaný podepsal, že předchůdkyni žalobkyně předložil nájemní smlouvu, pracovní smlouvu, SIPO. 6. Mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla podepsána dne [datum] smlouva o půjčce [číslo] na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout půjčku ve výši 4 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou půjčku spolu s poplatkem ve výši 2 364 Kč, který představuje úrok ve výši 364 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 800 Kč a poplatek za hotovostní režim splátek ve výši 1 200 Kč spolu s poplatkem za životní pojištění 129 Kč, splatit v pravidelných 43 týdenních splátkách ve výši 151 Kč. V dalším smluvní strany odkázaly na smluvní podmínky. Žalovanému byla půjčka poskytnuta v hotovosti ke dni podpisu smlouvy. 7. Z karty zákazníka soud zjistil, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uvedl, že bydlí v nájemním bydlení, jeho čistá mzda z částečného pracovního poměru je ve výši 9 402 Kč, jeho ostatní nespecifikované příjmy jsou 11 000 Kč měsíčně. Jeho měsíční výdaje jsou za nájem a inkaso celkem 7 500 Kč měsíčně, další výdaje domácnosti (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení atd.) 7 000 Kč, tj. 14 500 Kč měsíčně. Žalovaný podepsal, že předchůdkyni žalobkyně předložil nájemní smlouvu, pracovní smlouvu, výplatní pásky. 8. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému dle podacího lístku oznámeno, a to dopisem ze dne 6. 12. 2019, který byl odeslán 7. 1. 2020, dopisem byl současně žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů od jeho obdržení. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 9. 3. 2021, jak vyplývá z dopisu ze dne 22. 2. 2021 a z přiloženého podacího lístku. 9. Na základě shora uvedených zjištění má soud za prokázané, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byly podepsány smlouvy o zápůjčce dle ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), které stanoví, že„ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.“ Dle § 2392 odst. 1 o. z.„ lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.“ Žalovanému byly na základě uzavřených smluv vyplaceny sjednané finanční prostředky, které se žalovaný zavázal vrátit v dohodnuté lhůtě i s příslušenstvím. Protože žalovaný porušil podmínky smluv a sjednané splátky nehradil, mělo vzniknout dle smluvních ujednání právní předchůdkyni žalobkyně právo požadovat zaplacení celých neuhrazených zápůjček i se sjednanými poplatky a úroky. Následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 o. z., který stanovuje, že„ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“ 10. Jelikož žalovaný ve smluvních vztazích vystupuje jako spotřebitel, je soud povinen z úřední povinnosti zkoumat, zda předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost uvedenou v ustanovení § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“), tedy zda s odbornou péčí zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Podle § 9 odst. 1 ZSÚ,„ věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.“ Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, dále dovodil, že:„ Součástí odborné péče poskytovatele úvěru podle § 9 odst. 1 ZSÚ je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.).“ Přitom případná neplatnost smlouvy o úvěru v důsledku porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, je neplatnost absolutní, neboť dané porušení povinnosti poskytovatele úvěru odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou