4 C 319/2021-32 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 33 930 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] s žalovanou uzavřela smlouvu o zápůjčce dne 7. 3. 2019, na základě které byla žalované poskytnuta částka 29 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poplatek ve výši 23 200 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 5 800 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 5 800 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 11 600 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala splatit v 60 hotovostních týdenních splátkách po 870 Kč do 30. 4. 2020. K prověřování schopnosti žalované splácet úvěr žalobkyně uvedla, že žalovaná byla před uzavřením smlouvy dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům předloženými žalovanou. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. Přesto však žalovaná posléze přestala sjednané splátky hradit, poslední splátku uhradila dne 6. 8. 2019. Žalovaná dosud na pohledávku žalobkyně uhradila částku 18 270 Kč. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni ke dni 15. 1. 2021. Nyní tak žalovaná dluží na jistině celkem částku ve výši 33 930 Kč s příslušenstvím. 2. Žalobkyně se po žalované dále domáhala zaplacení částky 21 023 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] s žalovanou uzavřela smlouvu o zápůjčce dne 27. 8. 2018, na základě které byla žalované poskytnuta částka 30 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poplatek ve výši 26 700 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 5 100 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 6 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 15 600 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala splatit v 78 hotovostních týdenních splátkách po 727 Kč do 24. 2. 2020. K prověřování schopnosti žalované splácet úvěr žalobkyně uvedla, že žalovaná byla před uzavřením smlouvy dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům předloženými žalovanou. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. Přesto však žalovaná posléze přestala sjednané splátky hradit, poslední splátku uhradila dne 6. 8. 2019. Žalovaná dosud na pohledávku žalobkyně uhradila částku 35 677 Kč. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni ke dni 15. 1. 2021. Nyní tak žalovaná dluží na jistině celkem částku ve výši 21 023 Kč s příslušenstvím. 3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 4. Soud na základě předložených listinných důkazů zjistil, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena dne 7. 3. 2019 smlouva o zápůjčce. Žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, že při jejím uzavření převzala v hotovosti částku ve výši 17 660 Kč. Částka 11 340 Kč byla započtena na zaplacení zůstatku úvěru žalované [číslo]. Žalované tak byla poskytnuta zápůjčka ve výši 29 000 Kč a ta se zavázala uhradit jistinu a dále úrok ve výši 5 800 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 5 800 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 11 600 Kč. Žalovaná si zvolila hotovostní inkaso splátek (hotovostní) režim, kdy se zavázala dlužnou částku uhradit v 60 týdenních splátkách po 870 Kč v místě svého bydliště. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Dle smlouvy byla úroková sazba sjednána ve výši 32,15 % p. a. Dle čl. 5, pokud zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má společnost právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky (smlouva o zápůjčce [číslo] ze dne 7. 3. 2019). Dle vyjádření žalobkyně uhradila dosud žalovaná na pohledávku žalobce částku 18 270 Kč. Ze zákaznické karty ze dne 7. 3. 2019 soud zjistil, že žalovaná předložila právní předchůdkyni žalobkyně doklady k prověření její úvěruschopnosti, a to daňové přiznání a faktury. Žalovaná zde dále uvedla, že je rozvedená a nemá žádné nezaopatřené dítě. Je osobou samostatně výdělečně činnou a měsíční příjem představuje částku 23 963 Kč. Měsíční výdaje žalované představují výdaje na bydlení ve výši 2 597 Kč, osobní výdaje ve výši 3 500 Kč, splátky úvěrů ve výši 2 920 Kč a další výdaje ve výši 500 Kč. 5. Mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla dále uzavřena dne 27. 8. 2018 smlouva o zápůjčce. Žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, že při jejím uzavření převzala v hotovosti částku ve výši 30 000 Kč. Žalované tak byla poskytnuta zápůjčka ve výši 30 000 Kč a ta se zavázala uhradit jistinu a dále úrok ve výši 5 100 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 6 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 15 600 Kč. Žalovaná si zvolila hotovostní inkaso splátek (hotovostní) režim, kdy se zavázala dlužnou částku uhradit v 78 týdenních splátkách po 727 Kč v místě svého bydliště. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Dle smlouvy byla úroková sazba sjednána ve výši 21,27 % p. a. Dle čl. 5, pokud zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má společnost právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky (smlouva o zápůjčce [číslo] ze dne 27. 8. 2018). Dle vyjádření žalobkyně uhradila dosud žalovaná na pohledávku žalobce částku 35 677 Kč. Ze zákaznické karty ze dne 27. 8. 2018 soud zjistil, že žalovaná předložila právní předchůdkyni žalobkyně doklady k prověření její úvěruschopnosti, a to daňové přiznání. Žalovaná zde dále uvedla, že je rozvedená a nemá žádné nezaopatřené dítě. Je osobou samostatně výdělečně činnou a měsíční příjem představuje částku 22 485 Kč. Měsíční výdaje žalované představují výdaje na bydlení ve výši 2 000 Kč, osobní výdaje ve výši 3 000 Kč a splátky úvěrů ve výši 5 600 Kč. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021). V oznámení o postoupení pohledávek byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu ve lhůtě deseti dnů (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 2. 2021, podací lístek ze dne 22. 2. 2021). Předžalobní výzva byla žalované zaslána (předžalobní výzva, podací lístek). 7. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "o. z."). Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 8. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9. Podle § 2392 o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 10. Podle § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříl