4 C 348/2021-30 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 24 960 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] s žalovaným uzavřela smlouvu o půjčce [číslo] dne 30. 10. 2006, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný zavázal zaplatit předchůdkyni souhrnný poplatek ve výši 9 960 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal splatit ve splátkách do 29. 10. 2007. Žalovaný neuhradil na pohledávku žádnou částku a předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo na úhradu zbylé neuhrazené částky. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. 2. Žalobkyně se dále po žalovaném domáhala zaplacení částky 20 580 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] s žalovaným uzavřela smlouvu o půjčce [číslo] dne 25. 8. 2006, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný zavázal zaplatit předchůdkyni souhrnný poplatek ve výši 9 960 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal splatit ve splátkách do 24. 8. 2007. Žalovaný však posléze přestal stanovené splátky hradit, uhradil pouze částku 4 380 Kč. Předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na úhradu zbylé neuhrazené částky. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil a vzal za prokázané, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 30. 10. 2006 smlouvu o půjčce [číslo]. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil převzetí částky výši 15 000 Kč a zavázal se ji uhradit, a to včetně souhrnného poplatku ve výši 9 960 Kč, v 52 týdenních splátkách po 480 Kč (smlouva o půjčce [číslo]). Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. 5. [právnická osoba] a žalovaný dále uzavřeli dne 25. 8. 2006 smlouvu o půjčce [číslo]. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil převzetí částky výši 15 000 Kč a zavázal se ji uhradit, a to včetně souhrnného poplatku ve výši 9 960 Kč, v 52 týdenních splátkách po 480 Kč (smlouva o půjčce [číslo]). Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. 6. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena (smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2021, podací lístek ze dne 1. 2. 2021). Předžalobní upomínka ze dne 29. 7. 2021 byla žalovanému zaslána (podací lístek ze dne 30. 7. 2021). 7. Při právním posouzení věci vycházel soud z občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. ve znění ke dni uzavření smlouvy o půjčce (dále jen„ obč. zák.“). Uvedený zákon soud aplikoval s ohledem na § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. nového občanského zákoníku, který ho zrušil, avšak stanovil, že jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, se řídí dosavadními právními předpisy. 8. Podle ustanovení § 657 obč. zák., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 9. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 10. Podle § 39 obč. zák., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 11. Podle § 37 odst. 1 obč. zák., právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. 12. Podle § 3 odst. 1 obč. zák., výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. 13. Podle § 1879 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 14. Soud se nejprve zabýval požadavkem na souhrnný poplatek za uzavření půjčky (za veškeré náklady související se zprostředkováním půjčky) ve výši 9 960 Kč a tento požadavek soud posoudil jako neplatné ujednání, neboť je neurčité a nesrozumitelné a tudíž v rozporu s § 37 odst. 1 obč. zák. Není-li z uzavřené smlouvy o půjčce zřejmé, jakým způsobem dospěl věřitel při uzavírání smlouvy o půjčce ke konkrétní výši souhrnného poplatku, z jakých jednotlivých složek (poplatků) se tento skládá a jakým způsobem souvisí s dohodnutou úrokovou sazbou, pak je uzavřená smlouva v této části nesrozumitelná a neurčitá, neboť není zřejmé, jaké dílčí poplatky a za jaké služby související s poskytnutou půjčkou má být dlužník povinen hradit a zda vůbec a jakým způsobem se do výše souhrnného poplatku promítá úroková sazba za poskytnutí půjčky a zda vůbec byl úrok dohodnut a v jaké výši. Objektivním kritériem ceny peněz je v případě spotřebitelských půjček a úvěrů roční procentní sazba nákladů upravená v zákoně č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2002, která ve smlouvě nebyla uvedena, byla uvedena v nepodepsaných podmínkách. Dospěla-li judikatura soudů k závěru, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné, tj. listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11, ze dne 11. 11. 2013), tím spíše nemohou být ve všeobecných podmínkách, které spotřebitel nepodepsal, obsaženy podstatné náležitosti úvěrové smlouvy, resp. půjčky. Z tohoto důvodu považuje soud smluvní ujednání o povinnosti dlužníka zaplatit souhrnný poplatek za absolutně neplatné v souladu s § 37 odst. 1 obč. zák. 15. Soud dále k souhrnnému poplatku dodává, že tento poplatek není nijak blíže specifikován, není jasné, co zahrnuje, za jaké činnosti je tento vyžadován a není jej možno blíže identifikovat. Vzhledem k tomu, že se jedná o půjčku mezi subjektem poskytujícím finanční prostředky za účelem získání zisku, je zřejmé, že tento souhrnný poplatek představuje zisk, tj. úrok a dochází tak k obcházení zákona, když by takový úrok měl podléhat posuzování z hlediska jeho přiměřenosti. Jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu I. ÚS 3308/16 (odst. 27) je v souladu s dobrými mravy takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce spokojí s přiměřenou výší úplaty za užívání půjčené jistiny. Nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (z údajů [obec] národní banky přístupných na internetu (www.cnb.cz), je zřejmé, že v době uzavření smluv, tj. v srpnu roku 2006, činila průměrná úroková sazba 12,78 % a říjnu roku 2006 činila průměrná úroková sazba 12,17 %). V daném případě by úrok činil asi 60 % ročně při řádném splácení, je zřejmé, že tato výše úroku převyšuje více než 4× horní hranici uvedené obvyklé úrokové míry a i z tohoto důvodu by bylo předmětné ujednání neplatné. 16. Soud má tedy za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly v souladu s § 657 obč. zák. platně uzavřeny smlouvy o půjčce [číslo] [číslo] na základě kterých má žalobkyně právo na úhradu zbylé dosud neuhrazené části jistiny, která představuje částky 15 000 Kč a 10 620 Kč (15 000 Kč – 4 380 Kč). Žalobkyně má rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 15 000 Kč od 30. 10. 2007 do 18. 12. 2020 ve výši 15 638,92 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 10 620 Kč od 25. 8. 2007 do 18. 12. 2020 ve výši 11 259,54 Kč a zákonný úrok z prodlení z částek 15 000 Kč a 10 620 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení, a to v souladu s § 517 odst. 2 obč. zák. ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., dle kterého výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to z důvodu, že prodlení žalovaného nastalo nejpozději ke dni 30. 10. 2007 u smlouvy [číslo] ke dni 25. 8. 2007 u smlouvy [číslo] kdy smlouva zanikla. Ve zbylé části soud návrh žalobkyně jako nedůvodný zamítl. 17. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci úspěch celkem v částce 25 620 Kč (56 %) a neúspěch celkem v částce 19 920 Kč (44 %). Žalobkyně má nárok na náklady v poměru odpovídajícím rozdílu úspěchu v řízení a úspěchu žalovaného, tedy celkem v rozsahu 12 % Tyto náklady sestáv