4 C 73/2022-30 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 88 425,15 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] s žalovaným uzavřela smlouvu o zápůjčce dne 27. 6. 2019, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 14 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit předchůdkyni poplatek ve výši 14 083 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 2 504 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 5 652 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 4 127 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal splatit v 60 hotovostních týdenních splátkách po 469 Kč do 20. 8. 2020. K prověřování schopnosti žalovaného splácet úvěr žalobkyně uvedla, že žalovaný byl před uzavřením smlouvy dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům předloženými žalovaným. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. Přesto však žalovaný posléze přestal sjednané splátky hradit, poslední splátku uhradil dne 13. 7. 2019. Žalovaný dosud na pohledávku žalobkyně uhradil částku 1 000 Kč. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni ke dni 18. 12. 2020. Nyní tak žalovaný dluží na jistině celkem částku ve výši 23 731,15 Kč s příslušenstvím. 2. Právní předchůdkyně [právnická osoba] s žalovaným dále uzavřela smlouvu o zápůjčce dne 2. 3. 2019, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 45 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit předchůdkyni poplatek ve výši 35 959 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 11 028 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 15 017 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 9 914 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal splatit v 18 hotovostních měsíčních splátkách po 4 498 Kč do 2. 9. 2020. K prověřování schopnosti žalovaného splácet úvěr žalobkyně uvedla, že žalovaný byl před uzavřením smlouvy dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům předloženými žalovaným. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. Přesto však žalovaný posléze přestal sjednané splátky hradit, poslední splátku uhradil dne 27. 6. 2019. Žalovaný dosud na pohledávku žalobkyně uhradil částku 13 500 Kč. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni ke dni 18. 12. 2020. Nyní tak žalovaný dluží na jistině celkem částku ve výši 64 694 Kč s příslušenstvím. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 4. Soud na základě předložených listinných důkazů zjistil, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena dne 27. 6. 2019 smlouva o zápůjčce. Žalovaný podpisem smlouvy stvrdil, že při jejím uzavření převzal v hotovosti částku ve výši 14 000 Kč. Žalovanému tak byla poskytnuta zápůjčka ve výši 14 000 Kč a ten se zavázal uhradit jistinu a dále úrok ve výši 2 507 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 5 652 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 4 127 Kč. Žalovaný si zvolil hotovostní inkaso splátek (hotovostní) režim, kdy se zavázal dlužnou částku uhradit v 60 týdenních splátkách po 469 Kč v místě svého bydliště. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Dle smlouvy byla úroková sazba sjednána ve výši 29 % p. a. Dle čl. 9, pokud zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má společnost právo od smlouvy odstoupit a požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části jistiny (smlouva o zápůjčce [číslo] ze dne 27. 6. 2019). Dle tabulky umoření uhradil dosud žalovaný na pohledávku žalobkyně částku 1 000 Kč, poslední splátka byla uhrazena dne 13. 7. 2019. 5. Ze zákaznické karty ze dne 27. 6. 2019 soud zjistil, že žalovaný předložil právní předchůdkyni žalobkyně doklady k prověření jeho úvěruschopnosti, a to výplatní pásky. Žalovaný zde dále uvedl, že je svobodný, bezdětný a u druhu bydlení je uveden jako vlastník. Jako dělník je zaměstnán na základě pracovní smlouvy, přičemž čistá mzda představuje částku 9 341 Kč měsíčně. Odhadované měsíční výdaje žalovaného představují 3 000 Kč a interní splátky 4 498 Kč. 6. Mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla dále uzavřena dne 2. 3. 2019 smlouva o zápůjčce. Žalovaný podpisem smlouvy stvrdil, že při jejím uzavření převzal v hotovosti částku ve výši 45 000 Kč. Žalovanému tak byla poskytnuta zápůjčka ve výši 45 000 Kč a ten se zavázal uhradit jistinu a dále úrok ve výši 11 028 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 15 017 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 9 914 Kč. Žalovaný si zvolil hotovostní inkaso splátek (hotovostní) režim, kdy se zavázal dlužnou částku uhradit v 18 měsíčních splátkách po 4 498 Kč v místě svého bydliště. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Dle smlouvy byla úroková sazba sjednána ve výši 29 % p. a. Dle čl. 9, pokud zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má společnost právo od smlouvy odstoupit a požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části jistiny (smlouva o zápůjčce [číslo] ze dne 2. 3. 2019). Dle tabulky umoření uhradil dosud žalovaný na pohledávku žalobkyně částku 13 500 Kč, poslední splátka byla uhrazena dne 27. 6. 2019. 7. Ze zákaznické karty ze dne 2. 3. 2019 soud zjistil, že žalovaný předložil právní předchůdkyni žalobkyně doklady k prověření jeho úvěruschopnosti, a to výplatní pásky. Žalovaný zde dále uvedl, že je svobodný, bezdětný a žije u rodičů. Jako dělník je zaměstnán na základě pracovní smlouvy, přičemž čistá mzda představuje částku 9 800 Kč měsíčně. Odhadované měsíční výdaje žalovaného představují 1 500 Kč. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020). V oznámení o postoupení pohledávek byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ve lhůtě deseti dnů (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021, podací lístek ze dne 25. 1. 2021). Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána (předžalobní výzva, podací lístek). 9. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "o. z."). Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 10. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 11. Podle § 2392 o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 12. Podle § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Soud aplikoval zákon o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaný