5 C 143/2021-19 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 58 693,12 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], kterou s žalovanou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] Ta před sjednáním smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě jí poskytnutých informací a dokladů, jejichž pravdivost žalovaná potvrdila podpisem zákaznické karty. Věřitelka neměla důvod pochybovat o správnosti takto získaných údajů. Žalobkyně rovněž poukázala, že případné nesplnění povinnosti posoudit úvěruschopnost klienta nezpůsobuje absolutní neplatnost smlouvy. Nadto je žalobkyně přesvědčena, že u nižších půjček s kratší dobou splácení a nižším rizikem porušení nelze po věřiteli požadovat hluboké a rozsáhlé prověřování pravosti sdělených informací a předložených dokladů. Na základě předmětné smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě současně zavázala kromě jistiny zaplatit poplatek ve výši 28 079 Kč, která představuje úrok ve výši 8 577 Kč, odměnu za zpracování a doručení ve výši 8 970 Kč a náklady za administrativní činnost a komfortní splácení v hotovosti ve výši 10 532 Kč, a to vše v 18 měsíčních splátkách po 3 505 Kč. Žalovaná svůj dluh neuhradila ničeho. Právní předchůdkyni žalobkyně tudíž vzniklo právo na zaplacení celé jistiny 35 000 Kč a dlužného poplatku, který žalobkyně požadovala ve výši 23 693,12 Kč. Žalobkyně se dále po žalované domáhala zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 3 580,69 Kč (úrok ve výši 29 % ročně z částky 35 000 Kč od 18. 2. 2019 do 24. 6. 2019), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4 082,36 Kč (úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 35 000 Kč od 16. 2. 2018 do 24. 6. 2019) a dále pak úroků ve výši 29 % ročně a úroků z prodlení ve výši 8,5 % ročně, a to vždy z částky 35 000 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Soud v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 3. Soud na základě předložených listinných důkazů zjistil, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout zápůjčku ve výši 35 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 28 079 Kč, který představuje úrok ve výši 8 577 Kč (zápůjční úroková sazba byla sjednána jako pevná ve výši 29 % ročně), poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 8 970 Kč a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 10 532 Kč, splatit v pravidelných 18 měsíčních splátkách ve výši 3 505 Kč (poslední splátka činila 3 494 Kč). Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky, které v čl. 2 a 3. definovaly jednotlivé poplatky. 4. Z předložené tabulky umoření vyplývá, že žalované byla zápůjčka poskytnuta v den podpisu smlouvy, přičemž na svůj dluh ničeho uhradila. 5. Ze zákaznické karty klienta ze dne 14. 8. 2017 soud zjistil, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně sdělila, že je rozvedená, nemá žádnou vyživovací povinnost, bydlí v nájmu a vlastní automobil. Dále sdělila, že nemá zápůjčky u předchůdkyně žalobkyně ani u jiných společností. Její čistý měsíční příjem tvořila částka 28 391 Kč a odhadované měsíční výdaje 15 000 Kč. K tomu žalobkyně předložila pracovní smlouvu žalované ze dne [datum] a výplatní pásky za měsíce duben, květen a červen 2017, podle kterých byla žalované v uvedených měsících vyplacena na účet mzda ve výši 28 186 Kč, 28 395 Kč a 28 594 Kč. Podle předložené nájemní smlouvy ze dne [datum] byla žalovaná povinna hradit nájemné ve výši 2 430 Kč. 6. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni. Žalované byla tato skutečnost, včetně výzvy k úhradě dlužné částky 78 893,12 Kč do 10 dnů, oznámena dopisem z téhož dne, odeslaným dne 17. 7. 2019. 7. Žalovaná byla vyzvána k úhradě svého dluhu rovněž předžalobní upomínkou ze dne 12. 3. 2020, odeslanou následujícího dne. 8. Podle § 2390 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. 13. Dříve než soud přistoupil k posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, zabýval se z úřední povinnosti tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti s řádnou péči posoudit schopnost žalované coby spotřebitele hradit splátky poskytnutého spotřebitelského úvěru. Pokud tak poskytovatel nepostupuje, smlouva je absolutně neplatná (k tomu viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2009, dále rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C -377/14, Radlinger, C -76/10, Pohotovosť a zejména C -679/18, OPR-Finance, vztahujícímu se přímo k zákonu č. 257/2016 Sb.) Soud shledal, že právní předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované ve smyslu shora citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaná osvědčila své příjmy i výdaje vynakládané na bydlení, které v zásadě tvoří nejvyšší výdajovou položku. Na základě porovnání zjištěných příjmů a výdajů pak právní předchůdkyně žalobkyně mohla správně vyvodit, že žalovaná je schopna splácet měsíční splátku ve výši 3 505 Kč. Předmětnou smlouvu tak soud posoudil jako platně uzavřenou. 14. Následně dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla sjednána smlouva o spotřebitelském úvěru - zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z. Na základě této smlouvy žalovaná obdržela finanční prostředky ve výši 35 000 Kč, které se zavázala splácet v 18 měsíčních splátkách ve výši 3 505 Kč (celkem 63 079 Kč), které vedle jistiny v sobě zahrnovaly úrok ve výši 8 577 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 8 970 Kč a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení v hotovosti ve výši 10 532 Kč. Pohledávka za žalovanou ze smlouvy byla následně v souladu s § 1879 o. z. postoupena žalobkyni, která je tak aktivně legitimována k jejímu vymáhání. 15. Soud konstatuje, že právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo při podpisu smlouvy právo na zaplacení poskytnuté jistiny, úroku, který byl sjednán v přiměřené výši a rovněž i poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení. 16. Původní věřitelce naopak nevzniklo od samého počátku právo na zaplacení poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení. Jednak nutno konstatovat, že administrativní činnost, tak jak je vymezena v čl. 2 smluvních podmínek, lze v souhrnu zahrnout do odměny za zpracování a doručení, která v sobě také zahrnuje administrativní činnosti zapůjčitele a její výše je dostatečná k pokrytí nákladů souvisejících s administrací pohledávky po celou dob