5 C 378/2018-123 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali vydání rozhodnutí, kterým by soud určil jejich vlastnictví k nemovitostem specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnili tím, že jsou vlastníky, a to ve společném jmění manželů, pozemku p. č. st. [anonymizováno] a na něm se nacházející stavby [adresa] v k. ú. [obec], zapsaných na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracovitě [obec]. V severní části s jejich pozemkem sousedí pozemek p. [číslo] ostatní komunikace, který je ve vlastnictví žalované. Jde o úzký pruh pozemku, který byl v minulosti využíván jako pěší ulička. Na ni navazuje pozemek p. č. st. [anonymizováno], která je ve vlastnictví pana [jméno] [jméno]. Někdy v období od 10. 4. 2016 do 15. 4. 2016 přistoupil pan [příjmení] k tomu, že zboural plot žalobců, který se nacházel na hranici jejich pozemku p. č. st. [anonymizováno] a pozemku žalované [parcelní číslo]. Zboural jak dřevěný plot, tak kamenné, resp. betonové základy a na místě vystavil nový kamenný plot na jím určené„ hranici“ jeho pozemku, tedy přes část pozemku žalobců. S ohledem na toto jednání pana [jméno] došlo ke sporu ohledně hranic pozemků. Desítky let na místě panoval daný stav, kdy žalobci svůj pozemek vlastní od 10. 1. 1990, a až v roce 2016 se pan [příjmení] ozval s tím, že údajně mají být chybně zaměřeny hranice pozemků a trval na tom, že jeho pozemek má reálně hranici až na místě, kde zboural plot žalobců a postavil si svůj. Bez dalšího tak„ zabral“ část pozemku obce a také část pozemku žalobců. Po vyhodnocení situace geodetem bylo skutečně zjištěno, že hranice pozemků neodpovídá reálnému uspořádání. Tím, že pan [příjmení] formálně vystavěl nový plot na správné hranici mezi jeho pozemkem a pozemkem žalované, se žalobci dostali do situace, že část jejich dvora a dokonce domu se formálně nachází na pozemku žalované. Žalobci dále tvrdili, že byly splněny veškeré podmínky pro vydržení dotčených částí pozemku žalované, neboť oni tuto část využívají nejméně od 10. 1. 1990, kdy nemovitost zakoupili, a je zřejmé, že i desítky let před tím byl pozemek takto využíván i právními předchůdci žalobců. Část domu a dvora žalobců, které zasahují na parcelu žalované, je takto užívána již od stavby samotné chalupy od roku 1972. Oplocení a hranice pozemků byly od této doby využívány stále stejným způsobem, nedocházelo k jejich změně. S hranicí pozemku nikdy nebyl žádný problém, nikdo si v podstatě nebyl vědom toho, že hranice by měla být posunuta. Dobrá víra žalobců i jejich právních předchůdců je tak zachována. S ohledem na spořádaný stav trvající desítky let je dle žalobců jejich předmětná část pozemku vydržena. Naléhavý právní zájem na určení shledávají ve skutečnosti, že není možný jiný právní postup, jak se domoci svého vlastnického práva k daným nemovitostem. 2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Podle žalované k vydržení sporné části nedošlo, neboť půdorysní tvar budovy z roku 1972 je jiný než ten, který je zde v současnosti a k dobudování křivé budovy došlo až za trvání vlastnictví žalobců. To by dobrou víru žalobců nezakládalo. 3. Soud ve věci provedl dokazování listinami – informacemi o pozemku p. č. st. [anonymizováno], p. č. st. [anonymizováno], a [parcelní číslo] v k. ú. [obec], dále geometrickým zaměřením sporných pozemků, geometrickým plánem [číslo] [rok], notářským zápisem ze dne 10. 1. 1990, sp. zn. [anonymizováno] [číslo], [spisová značka], předžalobní výzvou ze dne 30. 5. 2018, fotografiemi objektu, leteckými snímky daného území, výpisem z katastru nemovitostí pro obec a k. ú. [obec], [list vlastnictví], geometrickým zakreslením sporných pozemků, smlouvou o bezúročné návratné půjčce ze dne 8. 3. 1972 se základním rozpočtem prací a seznamem hlavních stavebních hmot a plánkem budovy s legendami místností. Dále provedl soud dokazování výslechem svědka [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] a výslech obou žalobců jako účastníků řízení. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav. 4. Z výpisu z katastru nemovitostí a internetových informací o pozemku bylo zjištěno, že žalobci mají ve společném jmění manželů pozemek p. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec]. Dle geometrického zakreslení sporných pozemků pak k pozemku ve vlastnictví žalobců přiléhá pozemek p. [číslo] jehož vlastníkem je obec Vřesovice a na tento pozemek pak navazuje pozemek p. č. st. [anonymizováno], jehož vlastníkem je [jméno] [příjmení]. Z notářského zápisu ze dne 10. 1. 1990 vyplynulo, že uvedeného dne byla před státní notářkou uzavřena kupní smlouva mezi prodávajícími [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení] a kupujícími, manžely [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně]. Předmět kupní smlouvy byla parcela [číslo] stavební plocha o výměře 2,23 arů s domem [adresa] v k. ú. [obec]. Smlouva byla téhož dne registrována státním notářstvím a tímto dnem nabyla také účinnosti. Výzvou ze dne 30. 5. 2018 se obrátili žalobci na žalovanou ve věci řešení sporných hranic pozemku p. [číslo] p. č. st. [anonymizováno] a p. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec]. Dle aktuálního výpisu z katastru nemovitostí má pozemek p. č. st. [anonymizováno] výměru 223 m2. Leteckými snímky území z roku 2004, 2006 a 29. 4. 2018 je dokladováno, kudy vedl plot mezi pozemkem p. č. st. [anonymizováno] a pozemkem ve vlastnictví obce. Ze smlouvy o bezúročné návratné půjčce na opravu rodinného domku ze dne 8. 3. 1972 spolu se základním rozpočtem prací a seznamem hlavních stavebních hmot vyplynulo, že tato byla uzavřena mezi organizací [příjmení] [příjmení], národní podnik [obec], závod [obec] a pracovníkem [jméno] [příjmení], bytem [obec] [číslo]. V článku IV. smlouvy je konstatováno, že k provedení všech opatření pracovník doložil doklad MNV [obec] - Rozhodnutí o přípustnosti provedení fasády, přístavby koupelny a schodů potvrzující skutečnost, že půjčka, se poskytuje na tento účel. Ze základního rozpočtu prací a seznamu hlavních stavebních hmot, jež byly přílohou uvedené smlouvy o půjčce, vyplynulo, že přístavba se týkala rodinného domku pana [jméno] [příjmení], [obec a číslo]. 5. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] bylo zjištěno, že žalobci koupili nemovitost ve [obec] v roce 1989. Na chalupu jezdili každý víkend a trávili tam celé léto. Žádná zásadní stavební úprava se na této nemovitosti od doby, kdy ji žalobci koupili, neprováděla, chalupa se nerozšiřovala, obvodové stěny byly stejné, na stejném místě tak, jak žalobci chalupu koupili. Vedle nemovitosti žalobců byla kdysi v minulosti ulička, která průchozí do doby, kdy ji cca před šesti lety zabral soused. Ze strany žalobců nedocházelo ani ke změně pozice plotu, který k této uličce přiléhal, plot se pouze rekonstruoval. Žádná změna v podobě toho, že by se plot posouval směrem do uličky, nikdy neproběhla. Rekonstrukce plotu proběhla v roce 1990 nebo 1991, kdy se dubové kůly v plotu nahradily kůly železnými a mezi ně se vsadila výplň z dřevěných desek. Následně docházelo již jen k renovaci a údržbě tohoto plotu. Při výměně starého plotu za nový nedošlo k posunu směrem do uličky ani směrem do dvora. Jde-li o rekonstrukci domu, tak se jednalo o rekonstrukci interiéru, měnila se střecha, ale ke změně půdorysu budovy nedošlo. 6. Žalobkyně, slyšena jako účastník řízení, uvedla, že nemovitost ve [obec] koupili přes inzerát v srpnu 1989 a začátkem roku 1990 ji oficiálně přepsali. Začali hned na chalupu jezdit. Půdorys budovy je ve stejném stavu tak, jak nemovitost koupili. Prováděli pouze vnitřní úpravy, fasádu a měnilo se jedno okno. K výměně plotu svědkyně uvedla, že tam byl původně starý drátěný plot, drátěné pletivo a dubové kůly. Tyto kůly se potom měnily za kovové, kdy se takto vytahoval jeden kůl za druhým a nahrazoval se sloupkem kovovým. Mezi tyto sloupky se udělala kamenná podezdívka a dřevěné desky jako plot. Plot umístili na stejné místo, jako stál plot původní. Ulička vedle jejich nemovitosti byla průchozí až do jara 2016, kdy zjistili, že uličku zabral soused, zboural jejich dřevěný plot a postavil si tam svou zeď. Žalobkyně dále uvedla, že s nikým z obce se nikdy nebavili v tom směru, že by byli obcí upozorněni, že by žalobci byli na obecním, spousta lidí ani nevěděla, že ulička je průchozí. Plot, resp. rekonstrukce plotu byla v roce 1990, dělali ji svépomocí. 7. Žalobce ve své výpovědi coby účastník řízení rovněž shodně jako žalobkyně uvedl, že chalupu koupili v srpnu 1989, v roce 1990 ji oficiálně přepsali. K rekonstrukci plotu se vyjádřil tak, že tato probíhala způsobem, že při výměně postupoval směrem od chalupy nahoru do svahu, vyměnil jeden sloupek za druhým, mezi tyto sloupky pak vybudoval kamennou podezdívku a jako finální úpravu dali mezi sloupky deskový plot. Jde-li o uličku, pak tato byla neprůchodná do doby, kdy ji zprůchodnili žalobci, vyvezli nepořádek, který tam nosili obyvatelé obce. Za celou dobu, co žalobci vlastní chalupu, nikdo z obce neřešil otázku, že by žalobci zasahovali do obecního majetku, nebo že by tento obecní majetek zabrali. Začalo se t