5 C 45/2022-46 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 250 000 Kč z titulu náhrady škody, která jí vznikla tím, že žalovaný vědomě obstaral [jméno] [příjmení] nepravdivé doklady o zaměstnání a příjmu, díky čemuž získal od žalobkyně úvěr ve výši 265 000 Kč, na který bylo dosud uhrazeno pouze 15 000 Kč. Žalovaný tak žalobkyni úmyslně způsobil škodu. 2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena, nevyjádřil. Za splnění podmínek podle § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 4. Dle žádosti/smlouvy o klasickém úvěru [číslo] ze dne 30. 7. 2019 [jméno] [příjmení] požádal žalobkyni o úvěr ve výši 265 000 Kč Tyto finanční prostředky mu byly poskytnuty na účet [číslo]. K 22. 1. 2020 činila dlužná jistina 250 000 Kč. 5. Rozsudkem zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne 21. 7. 2021 byl žalovaný shledán vinným za spáchání úmyslného trestného činu podvodu a úvěrového podvodu formou pomoci, kterého se dopustil tím, že vědomě opatřil [jméno] [příjmení] nepravdivé listiny, konkrétně potvrzení o výši příjmů zaměstnavatele [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] ze dne 31. 7. 2019 a pracovní smlouvu ze dne 16. 2. 2019 na dobu neurčitou, ačkoliv v této společnosti nikdy nebyl zaměstnán, v důsledku čehož pak [jméno] [příjmení] obdržel na základě Smlouvy o klasickém úvěru [číslo] ze dne 30. 7. 2019 následujícího dne peněžní prostředky ve výši 265 000 Kč. [jméno] [příjmení], mimo jiné předložením nepravdivých dokladů, žalobkyni vědomě uvedl v omyl s úmyslem si zajistit poskytnutí předmětného úvěru. Od žalobkyně takto vylákal částku 265 000 Kč, přestože věděl, že mu jeho majetkové poměry neumožňují úvěr řádně a včas splatit. Tím poškozené žalobkyni způsobil škodu ve výši nejméně 250 000 Kč. Žalobkyně jakožto poškozená byla se svým nárokem vůči žalovanému odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. 6. Předžalobní výzvou ze dne 13. 1. 2022 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. 7. Soud ze své úřední činnosti zjistil, že usnesením nadepsaného soudu ze dne 21. 7. 2021, č. j. [číslo jednací] došlo k podmíněnému zastavení trestního stíhaní obžalovaného [jméno] [příjmení], který se ke spáchání škodného jednání doznal. Ten náhradu škody řeší v rámci povoleného oddlužení v insolvenčním řízení. 8. Dle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. 9. Podle § 2915 odst. 1 o. z, je-li k náhradě zavázáno několik škůdců, nahradí škodu společně a nerozdílně; je-li některý ze škůdců povinen podle jiného zákona k náhradě jen do určité výše, je zavázán s ostatními škůdci společně a nerozdílně v tomto rozsahu. To platí i v případě, že se více osob dopustí samostatných protiprávních činů, z nichž mohl každý způsobit škodlivý následek s pravděpodobností blížící se jistotě, a nelze-li určit, která osoba škodu způsobila. Podle § 2915 odst. 2 o. z., jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, může soud rozhodnout, že škůdce nahradí škodu podle své účasti na škodlivém následku; nelze-li účast přesně určit, přihlédne se k míře pravděpodobnosti. Takto nelze rozhodnout, pokud se některý škůdce vědomě účastnil na způsobení škody jiným škůdcem nebo je podněcoval či podporoval nebo pokud lze připsat celou škodu každému škůdci, byť jednali nezávisle, nebo má-li škůdce hradit škodu způsobenou pomocníkem a vznikla-li povinnost k náhradě také pomocníkovi. 10. Podle § 1872 odst. 1 o. z., je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků. 11. Podle § 135 o. s. ř. je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení. 12. Soud má na základě shora uvedených listinných důkazů za prokázané, že žalovaný se formou pomoci dopustil trestného činu podvodu a úvěrového podvodu společně s [jméno] [příjmení] (jehož trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno s tím, že věc bude řešit v rámci schváleného oddlužení), kterými byla žalobkyni coby poškozené způsobena škoda ve výši 250 000 Kč, představující rozdíl mezi poskytnutou a splacenou částkou úvěru. Skutková věta popisující spáchaný trestný čin neponechává prostor pro odlišné posouzení okolností významných pro rozhodnutí o náhradě majetkové újmy. Pravomocným rozsudkem soudu v trestní věci má tedy soud nárok žalobkyně o náhradě škody způsobené škodním jednání žalovaného zjištěn co do základu a je jím zjištěna i pasivní legitimace žalovaného k náhradě škody. Žalovaný svým protiprávním jednáním naplnil všechny předpoklady pro vznik povinnosti k náhradě újmy, a to ve vztahu k prokázání vzniku škody, protiprávnosti jednání, jeho zavinění a příčinné souvislosti mezi nimi. Jak již bylo uvedeno, ze shora specifikovaného trestního rozsudku plyne, že žalovaný coby účastník byl shledán vinným trestným činem podvodu a úvěrového podvodu, kterým žalobkyni vznikla škoda 250 000 Kč, představující nevrácené finanční prostředky z jí poskytnutého úvěru [jméno] [příjmení]. Příčinná souvislost je zde také dána, když dle skutkové věty, žalovaný usnadnil jinému, aby při sjednávání úvěrové smlouvy uvedl nepravdivé údaje, a způsobil tím větší škodu. Tím, že obstaráním nepravdivých dokumentů umožnil [jméno] [příjmení] čerpat úvěr, lze mít za prokázané jeho spoluzapříčinění a spoluzavinění škodného následku (k tomu rovněž viz usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 4. 2015, č. j. 5 To 42/2015, podle kterého„ pokud obžalovaný pomáhá se získáním nepravdivých, fingovaných a padělaných podkladů s vědomím jejich uplatnění při žádosti o bankovní úvěr, pak je přinejmenším srozuměn s rizikem, že úvěr pachatelem nebude splácen.“). Zavinění je dalším nutným předpokladem vzniku povinnosti nahradit újmu, a jelikož dle rozsudku byl trestný čin spáchán úmyslně, je zde zřejmé i zavinění. 13. Soud dále poukazuje, že žalovaný se dopustil uvedeného protiprávního jednání coby pomocník ve smyslu § 24 odst. 1 trestního zákoníku. S ohledem na to, že jeho trestní odpovědnost byla závislá na trestnosti hlavního pachatele, [jméno] [příjmení], má soud za to, že je v posuzovaném řízení dána jejich společná odpovědnost za vznik škody a žalovaný je pasivním solidárním dlužníkem právě s [jméno] [příjmení], a to nezávisle na tom, že jeho trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno. S ohledem na § 1872 odst. 1 o. z. má žalobkyně vůči každému ze solidárně odpovědných dlužníků samostatnou pohledávku a může vymáhat splnění dluhu v celém rozsahu nebo jeho část vůči jednomu nebo několika nebo všem spoludlužníkům, a to současně nebo postupně. Splněním dluhu jedním ze spoludlužníků způsobuje vůči věřiteli zánik dluhu ostatních spoludlužníků. Každý ze spoludlužníků je povinen plnit dluh v celém rozsahu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 30 Cdo 493/2013). Z tohoto důvodu soud konstatuje, že žalobkyně se mohla v civilním řízení domáhat náhrady škody jen vůči žalovanému, jak byla ostatně odkázána trestním soudem. Současně však platí, a to s ohledem na skutečnost, že dluh [jméno] [příjmení] má být řešen v rámci insolvenčního řízení, že věřiteli má být dluh (vzniklá škoda) plněn jen jednou. 14. Ze všech shora uvedených důvodů, kdy žalovaný tvrzení žalobkyně žádným způsobem nevyvrátil, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k náhradě škody v částce 250 000 Kč. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení spočívajících v jejím zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající vždy z částky 9 300 Kč za 2 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) a z částky 4 650 Kč za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 2 a. t. (sepis jednoduché výzvy k plnění), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Dohromady přiznal soud žalobkyni (včetně 21% DPH z odměny a náhrad advokátky) náhradu nákladů řízení ve výši 29 221,50 Kč. 16. Výrokem III. rozhodl soud postupem dle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, o povinnosti žalovaného uhradit České republice – Okresnímu soudu v Hodoníně soudní poplatek, jehož výše činí dle Položky 1 odst. 1 písm. b) Sazebníku poplatků částku 12 500 Kč. Podle uvedeného ustanovení platí, že je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalov