6 C 356/2021-21 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se svojí žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 12 052 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne [datum], na základě níž poskytla žalobkyně žalované hotovostní úvěr ve výši 12 000 Kč. Žalovaná si však své povinnosti neplnila, neboť úvěr nesplácela řádně a včas a dostala se do prodlení. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalovaná dosud uhradila na pohledávku žalobkyně celkem částku 8 300 Kč. Dlužná částka se skládá z jistiny ve výši 7 106,13 Kč, poplatku ve výši 4 945,87 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za dobu od [datum] do [datum] ve výši 10 273,51 Kč a zákonného úroku z prodlení za dobu od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. 2. Pokud jde o posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, k tomuto žalobkyně uvedla, že nebylo povinností právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy dne [datum] posuzovat úvěruschopnost žalobkyně. 3. Žalovaná se nevyjádřila. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 12 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala tuto částku společně se souhrnným poplatkem ve výši 8 352 Kč žalobkyni vrátit v pravidelných 53 týdenních splátkách po 384 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly rovněž smluvní podmínky. Dle čl. 8, pokud zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má společnost právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. 5. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná uhradila na pohledávku žalobkyně celkem částku 8 300 Kč. 6. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, kdy žalované byla tato skutečnost oznámena dopisem ze dne [datum], odeslaným dle poštovního podacího archu dne [datum], kterým byla žalovaná zároveň vyzvána k úhradě dlužných částek ve lhůtě deseti dnů od doručení. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] byla žalovaná opětovně vyzvána k úhradě dlužných částek a tato jí byla dne [datum] odeslána. 7. Při právním posouzení věci vycházel soud z občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. ve znění ke dni uzavření smluv (dále jen„ obč. zák.“). Uvedený zákon soud aplikoval s ohledem na § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“), který zákon zrušil, avšak stanovil, že jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, se řídí dosavadními právními předpisy. 8. Dle ustanovení § 657 obč. zák., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle § 39 obč. zák., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Dle § 37 odst. 1 obč. zák., právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. Dle § 3 odst. 1 obč. zák., výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. 9. Dle § 1879 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Dle § 56 odst. 1 obč. zák., spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. 11. Soud se nejprve zabýval požadavkem na souhrnný poplatek za uzavření půjčky (za veškeré náklady související se zprostředkováním půjčky) ve výši 8 352 Kč a tento požadavek soud posoudil jako neplatné ujednání, neboť je neurčité a nesrozumitelné a tudíž v rozporu s § 37 odst. 1 obč. zák. Není-li z uzavřené smlouvy o půjčce zřejmé, jakým způsobem dospěl věřitel při uzavírání smlouvy o půjčce ke konkrétní výši souhrnného poplatku, z jakých jednotlivých složek (poplatků) se tento skládá a jakým způsobem souvisí s dohodnutou úrokovou sazbou, pak je uzavřená smlouva v této části nesrozumitelná a neurčitá, neboť není zřejmé, jaké dílčí poplatky a za jaké služby související s poskytnutou půjčkou má být dlužník povinen hradit a zda vůbec a jakým způsobem se do výše souhrnného poplatku promítá úroková sazba za poskytnutí půjčky a zda vůbec byl úrok dohodnut a v jaké výši. Objektivním kritériem ceny peněz je v případě spotřebitelských půjček a úvěrů roční procentní sazba nákladů upravená v zákoně č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, který nabyl účinnosti dne [datum], která ve smlouvě nebyla uvedena, byla uvedena v nepodepsaných podmínkách. Dospěla-li judikatura soudů k závěru, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné, tj. listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11, ze dne [datum]), tím spíše nemohou být ve všeobecných podmínkách, které spotřebitel nepodepsal, obsaženy podstatné náležitosti úvěrové smlouvy, resp. půjčky. Z tohoto důvodu považuje soud smluvní ujednání o povinnosti dlužníka zaplatit souhrnný poplatek za absolutně neplatné v souladu s § 37 odst. 1 obč. zák. 12. Soud dále k souhrnnému poplatku dodává, že tento poplatek není nijak blíže specifikován, není jasné, co zahrnuje, za jaké činnosti je tento vyžadován a není jej možno blíže identifikovat. Vzhledem k tomu, že se jedná o půjčku mezi subjektem poskytujícím finanční prostředky za účelem získání zisku, je zřejmé, že tento souhrnný poplatek představuje zisk, tj. úrok a dochází tak k obcházení zákona, když by takový úrok měl podléhat posuzování z hlediska jeho přiměřenosti. Jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu I. ÚS 3308/16 (odst. 27) je v souladu s dobrými mravy takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce spokojí s přiměřenou výší úplaty za užívání půjčené jistiny. Nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (z údajů České národní banky přístupných na internetu (www.cnb.cz), je zřejmé, že v době uzavření smlouvy, tj. v březnu roku 2008, činila průměrná úroková sazba 13,21 %). V daném případě by úrok činil asi 69,6 % ročně při řádném splácení, je zřejmé, že tato výše úroku převyšuje více než pětinásobně horní hranici uvedené obvyklé úrokové míry a i z tohoto důvodu by bylo předmětné ujednání neplatné. 13. Po právní stránce bylo prokázáno, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o půjčce v souladu s § 657 obč. zák. Žalobkyně má nárok z titulu smlouvy na úhradu zbylé dosud neuhrazené části jistiny ve výši 3 700 Kč. Žalobkyně má rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 3 700 Kč od [datum] do zaplacení, který soud za dobu od [datum] do [datum] kapitalizoval částkou 3 110,68 Kč, a to v souladu s § 517 odst. 2 obč. zák. ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Ve zbylé části soud návrh žalobkyně jako nedůvodný zamítl, neboť žalobkyně nemá právo na zaplacení souhrnného poplatku dle shora uvedeného odůvodnění, stejně tak jako část úroku z prodlení, který žalobkyně požadovala i z částky, v níž byl nárok zamítnut. Výše úroku z prodlení je stanovena v nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění ke dni prodlení, tj. ke dni [datum]. Prodlení nastalo uplynutím dohodnuté lhůty splatnosti dluhu, který měl být splácen v týdenních splátkách. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků náklady řízení, když převážně úspěšná ve věci byla žalovaná. Ze spisu se však nepodává, že by převážně procesně úspěšné žalované jakékoliv náklady řízení vznikly, když po celou dobu řízení byla nečinná.