22 C 155/2023-33 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím s tím, že předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] se žalovanou, která jednala jako podnikatel, uzavřela dne [datum] smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo] na základě které se zavázala žalované poskytnout finanční prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se pak v předmětné smlouvě zavázala poskytnuté finanční prostředky předchůdkyni žalobkyně splatit společně s úrokem do 19. 6. 2020. Této své povinnosti však žalovaná řádně nedostála, neboť dluh do data 19. 6. 2020 nezaplatila. Žalovaná zůstala žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, dlužna na jistině úvěru částku 30 000 Kč. Dále žalobkyně po žalované požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení 10 % ročně z částky 30 000 Kč od 20. 6. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř., rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] a žalovanou byla dne 19. 6. 2019 (ač žalobkyně v žalobě uváděla datum 19. 6. 2020) uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru [číslo] žalovaná smlouvu uzavřela jako podnikatelka. Na základě smlouvy se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr v celkové výši 30 000 Kč. Poskytnutou jistinu se žalovaná zavázala předchůdkyni žalobkyně splatit společně s úrokem ve výši 8,33 % měsíčně ve 12 měsíčních splátkách po 4 050 Kč vždy do každého 19. dne v měsíci. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku a žalovaná ji odsouhlasila kliknutím na příslušné pole v chráněném webovém rozhraní a zasláním verifikační platby. Dle výpisu z účtu žalovaná odeslala verifikační platbu 1 Kč dne 19. 6. 2019 na účet předchůdkyně žalobkyně a v poznámce uvedla„ Souhlasím se smlouvou.“. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky. 4. Z výpisu z účtu žalované za období od 1. 6. 2019 do 30. 6. 2019 soud zjistil, že dne 20. 6. 2019 jí byla na účet poukázána částka 30 000 Kč společností [právnická osoba] Platba byla odeslána dle potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady dne 19. 6. 2019. Na základě smlouvy o prodeji úvěrového portfolia (Agreement on sale of loan portfolio) ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 20. 2. 2022 byla žalovaná vyzvána k okamžitému splacení všech pohledávek z úvěrové smlouvy nejpozději do tří dnů s tím, že jinak bude podána žaloba. Současně bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 1970 občanského zákoníku může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Podle § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Podle § 561 odst. 1 občanského zákoníku, k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 9. Podle § 562 odst. 1 občanského zákoníku, písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 10. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1. 11. Soud dospěl k závěru, že ze strany žalované došlo ke kontraktaci smlouvy o úvěru způsobem, který lze považovat za jiný typ elektronického podpisu tvořený kliknutím na příslušné pole v chráněném webovém rozhraní a zasláním verifikační platby. Dle závěrů soudobé judikatury je pro uzavření smlouvy jiný typ elektronického podpisu (dříve prostý elektronický podpis) postačující a nevyžaduje se kvalifikovaný elektronický podpis (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. 37 ICm 4495/2014 nebo rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 5. 6. 2017, sp. zn. 33 Icm 547/2016). Ačkoli se tato judikatura vztahovala k zákonu o elektronickém podpisu, je dle názoru soudu použitelná i za účinnosti nového zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. 12. Mezi předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky splatit společně se sjednaným úrokem ve 12 měsíčních splátkách do 19. 6. 2020. Žalovaná smlouvu uzavřela jako podnikatel. Předchůdkyně žalobkyně svým povinnostem ze smlouvy dostála, neboť žalované poskytla finanční prostředky, avšak žalovaná úvěr řádně nesplatila do data splatnosti. Jelikož žalovaná přes výzvu žalobkyně dlužnou částku neuhradila, přiznal soud žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, právo na zaplacení neuhrazené jistiny. Soud se přitom nezabýval platností úroků, když tyto nebyly ze strany žalobkyně požadovány. Z důvodu prodlení žalované s úhradou dlužné částky vzniklo žalobkyni právo rovněž na zaplacení úroku z prodlení, které požadovala v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 13. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že jejich náhradu přiznal žalobkyni, která byla v řízení plně úspěšná. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 200 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Zástupce žalobkyně učinil ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění), za které mu náleží odměna v plné výši. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 7 bodu 6 vyhlášky 2 300 Kč (celkem 6 900 Kč) a dále za ně právnímu zástupci žalobkyně podle § 13 odst. 3 téže vyhlášky náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč (celkem 900 Kč), opět za každý z těchto úkonů. Celkem náklady žalobkyně (včetně DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta ve výši 1 638 Kč) činí 10 638 Kč.