27 C 91/2022-70 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 90 119 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum]. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému dne 6. 9. 2016 finanční prostředky ve výši 50 001 Kč, které se žalovaný zavázal splatit společně s úrokem ve výši 66,7 % ročně, a to v celkem 48 měsíčních splátkách po 2 499 Kč, splatných vždy k 3. dni měsíce. Žalovaný poskytnutý úvěr řádně nesplácel, v důsledku čehož došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění úvěru ke dni 4. 4. 2022. Žalovaný na svůj dluh uhradil toliko 41 596,23 Kč. Žalobkyni tímto vzniklo právo na zaplacení tzv. nové jistiny v celkové výši 78 355,77 Kč (sestávající z dlužné původní jistiny úvěru 42 737,41 Kč a z úroků přirostlých k jistině ke dni zesplatnění ve výši 35 618,36 Kč), smluvních pokut ve výši 324 Kč (za 17. splátku, s níž se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů) a právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 78 355,77 Kč, kterou žalobkyně požadovala za období od 6. 4. 2022 do 29. 8. 2022 ve výši 11 440,56 Kč. Dále se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 78 679 Kč od 6. 4. 2022 do zaplacení, úroku ve výši 52,21 % ročně z částky 42 737,41 Kč od 6. 4. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne výše 143 942 Kč. 2. Pokud jde o posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalobkyně vycházela z dokladů a informací získaných od žalovaného, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti a také z jiných zdrojů. Žalobkyně ověřila úvěrovou historii žalovaného v registrech SOLUS a NRKI a prověřila si, že žalovaný nebyl v době žádosti o úvěr evidován v insolvenčním rejstříku a neměl u žalobkyně předchozí dluh ve stádiu žalobního vymáhání. Za pomoci zjištěných údajů a matematických modelů byl proveden tzv. skóring klienta, na základě kterého bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí úvěru. Při určení výdajů žalovaného přitom žalobkyně vycházela z částky životního minima 3 800 Kč měsíčně, která postačuje k obživě. Protože žalobkyně neměla k dispozici doklady o výši nájemného nebo jiné potvrzení o nákladech žalovaného souvisejících s bydlením, vycházela z částky 4 000 Kč uvedené žalovaným. Poskytovatel úvěru má omezené možnosti, jak ověřit údaje o výdajích poskytnuté žadatelem, a kromě zjevně nepřiměřených údajů, žalobkyni nezbývá než věřit sděleným údajům. Pokud žalovaný zatajil nebo zkreslil údaje o svých příjmech a výdajích, nemůže dojít k neplatnosti úvěrové smlouvy pro nepřezkoumání úvěruschopnosti, neboť nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého činu. Žalovaný uvedl, že veškeré údaje, které v souvislosti s úvěrovou smlouvou poskytl, jsou pravdivé. Nelze klást žalobkyni k tíži lehkomyslnost žalovaného, žalobkyně vycházela z toho, že žalovaný má v úmyslu dluh splatit a že pamatuje i na případy, kdy by se jeho ekonomická situace zhoršila. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 115 a o.s.ř. 4. Z předložených důkazních prostředků soud zjistil následující skutkový stav. 5. Dle výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu žalobkyni bylo Českou národní bankou uděleno povolení k poskytování spotřebitelského úvěru. 6. Účastníci podepsali dne [datum] návrh na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru/smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] v němž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 001 Kč a žalovaný se zavázal jej splatit při sjednaném úroku ve výši 66,71 % ročně v 48 pravidelných měsíčních splátkách po 2 499 Kč Celkem se žalovaný zavázal vrátit 119 952 Kč. Žalovanému bylo odesláno oznámení o schválení úvěru ze dne 7. 9. 2016, které mu bylo doručeno dne [datum]. Nedílnou součástí smlouvy byla i smluvní ujednání smlouvy o revolvingovém úvěru [právnická osoba] V bodě 12 byly ujednány sankce pro případ prodlení žalovaného, a to smluvní pokuty a možnost zesplatnění dlužné částky žalobkyní. Žalovanému byl poskytnut splátkový kalendář, předsmluvní formulář s informacemi o úvěrujícím a standardní informace o spotřebitelském úvěru a prohlášení o splnění informační povinnosti úvěrujícího. 7. Dle dokladu o vyplacení úvěru byl úvěr 50 001 Kč vyplacen dne 6. 9. 2016 na účet žalovaného uvedený ve smlouvě. Dle karty klienta žalovaný ke dni 2. 1. 2020 na úvěr uhradil částku 41 596,23 Kč, poté přestal dluh hradit. Dopisy ze dne 4. 4. 2022 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužných splátek, a dále smluvní pokuty a upozornila jej na zesplatnění celého úvěru, ke kterému došlo v důsledku nesplácení dlužné částky. Předžalobní výzvou ze dne 10. 8. 2022 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dluhu nejpozději do 15 dnů od data odeslání výzvy. Tato výzva byla dle podacího archu odeslána téhož dne. 8. Z karty označené jako hodnocení klienta ze dne 6. 9. 2016 bylo zjištěno, že žalovaný při uzavírání smlouvy sdělil, že je zaměstnán s čistým příjmem 24 528 Kč měsíčně. Výdaje žalovaného byly v hodnocení klienta uvedeny částkou 3 800 Kč měsíčně, výdaje na splátky u [právnická osoba] byly 3 969 Kč měsíčně, náklady na nájemné, inkaso, dopravu a ostatní byly ohodnoceny částkou 4 000 Kč měsíčně. Jiné výdaje žalovaný netvrdil. Žalovaný bydlel v pronájmu. Z potvrzení o výši příjmu ze dne 1. 9. 2016 bylo zjištěno, že čistý příjem žalovaného měsíčně byl 24 528 Kč. K tomu byly doloženy výplatní pásky za dobu od května do července 2016. Dále byla doložena pracovní smlouva žalovaného uzavřená dne [datum], dohoda o změně pracovní smlouvy ze dne [datum], na základě které byla změněna pracovní smlouva žalovaného na dobu neurčitou. Žalovanému byl otevřen online účet [právnická osoba], což mu bylo oznámeno přípisem ze dne 10. 8. 2016. Dále byl doložen výpis žalovaného z NRKI se skóre 404, záznam z registru SOLUS, kterým žalovaný neprocházel a občanský průkaz žalovaného. 9. Žalobkyně rovněž předložila vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek, z něhož plyne, že bez ohledu na to, zda je ve smlouvě uvedena efektivní či nominální úroková sazba, absolutní výše celkově zaplacených úroků je v obou případech stejná. Soud z těchto listin však neučinil žádná pro věc významná skutková zjištění, neboť v samotné úvěrové smlouvě byla výše úroku určena zcela jednoznačně jako pevná a po celou dobu trvání smlouvy neměnné sazba. Ve vztahu ke spotřebiteli považuje soud polemiku ohledně nominální úrokové sazby a výpočtu efektivní úrokové míry podle složitých vzorců znalce za zcela irelevantní a pro spotřebitele nadto za nesrozumitelné a matoucí. Vedle toho se žalobkyně v rámci nového posuzování věci nově domáhala úroku v nižší úrokové míře. 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací, získaných i od spotřebitele, a je docela nezbytné nahlédnutí do databází, umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná. 12. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Dle § 2993 o.z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. Soud má na základě provedeného dokazování za prokázané, že žalobkyně a žalovaný podepsali dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně zaslala žalovanému bezhotovostním převodem peněžní prostředky ve výši 50 001 Kč, které se zavázal uhradit společně s úrokem ve výši 66,7 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách. 15. Žalovaný sjednal předmětnou smlouvu v pozici chráněné strany – spotřebitele, neboť z ničeho nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele. Povinností žalobkyně před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr. Daná zákonná povinnost chrání nejen samotného věřitele a ostatní poskytovatele, kteří poskytli úvěry již dříve, ale chrání rovněž spotřebitele samotného před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, zprostředk