5 C 202/2022-56 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byl žalovaný zavázán uhradit částku 146 663,07 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok opírala o tvrzení, že dne 9. 12. 2019 uzavřela předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] s žalovaným smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet„ [anonymizováno] půjčka“ [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč, dluh se žalovaný zavázel splácet v souladu se smluvními podmínkami v měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši 13,9 % ročně. Protože však žalovaný nesplácel dluh řádně a včas, zesplatnila předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 11. 9. 2020. Následně byla na základě smlouvy ze dne [datum] pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně za žalovaným eviduje dluh sestávající z jistiny ve výši 145 823,07 Kč, smluvního úroku za dobu od 9. 12. 2019 do 11. 9. 2020 ve výši 4 512,51 Kč, smluvních poplatků v částce 840 Kč, úroku z prodlení za dobu od 9. 12. 2019 do 11. 9. 2020 ve výši 10 669,72 Kč. Dále se žalobkyně domáhala úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně a úroku ve výši 13,9 % ročně, a to vždy z částky 145 823,07 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení. Žalobkyně sdělila, že její předchůdkyně posoudila schopnost žalovaného úvěr splatit, a to zejména lustrací v interních a externích databázích dlužníků, dále žalovaný sdělil výši příjmu ze zaměstnání a celkový čistý příjem domácnosti, co do stanovení výše výdajů a nákladů na bydlení byly použity statistické metody. Rovněž byla vzata v úvahu úvěrová angažovanost žalovaného. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 3. Z předložených důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Smlouvou o úvěru s pojištěním schopnosti splácet„ [anonymizováno] půjčka“ ze dne [datum] se [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský splátkový úvěr ve výši 150 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v souladu se smluvními podmínkami i s úrokem ve výši 13,9 % ročně v 96 měsíčních splátkách po 2 597,2 Kč a hradit související poplatky (např. 600 Kč za zaslání upomínky atd.) a pojištění ve výši 258 Kč měsíčně za pojištění schopnosti splácet, které bylo mezi účastníky sjednáno a blíže upraveno v článku IV. smlouvy. Dle článku III. bodu 6 byla v případě prodlení žalovaného předchůdkyně žalobkyně oprávněna učinit dluh splatným a ukončit smluvní vztah. Nedílnou součástí smlouvy byly základní produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru, všeobecné produktové podmínky. Žalovanému byly poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru a vysvětlení některých pojmů. Ze sazebníku poplatků soud zjistil, jaké poplatky si předchůdkyně žalobkyně účtovala za poskytovaní souvisejících služeb. 4. Ze žádosti o úvěr ze dne 9. 12. 2019 a potvrzení o výši příjmu bylo zjištěno, že příjem žalovaného ze zaměstnání činil 27 933 Kč čistého měsíčně. Dle tabulky a vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti, žalovaný bydlel v pronajatém domě/bytě, jeho podíl na nákladech bydlení představoval 46,56 %, vyživoval 3 osoby, čistý měsíční příjem domácnosti činil 60 000 Kč, dosavadní interní splátky žalovaného byly 3 047,33 Kč měsíčně. 5. Z výpisu z úvěrového účtu a platební historie bylo zjištěno, že žalovaný úvěr čerpal dne 9. 12. 2019, žalovaný nesplácel úvěr 150 000 Kč stanovenými splátkami řádně a včas, ke dni 16. 9. 2020 byl dluh žalovaného tvořen jistinou 145 823,07 Kč, poplatky 840 Kč, splatným úrokem 4 512,51 Kč, úrokem z prodlení 10 669,72 Kč. Přípisem ze dne 13. 9. 2020 bylo žalovanému oznámeno zesplatnění dlužné částky ke dni 11. 9. 2020 z důvodu nehrazení stanovených splátek. Následně byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 29. 9. 2021. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva ze dne 12. 11. 2021, kterou byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu s tím, že jinak bude podána žaloba. 6. Soud vzal za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] před sjednáním smlouvy posoudila schopnost žalovaného úvěr splatit v intencích § 86 odst. 1 a 2 a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když při vědomosti předpokládané splátky úvěru (2 855,2 Kč) vyšla z příjmů žalovaného (27 933 Kč) a u jeho výdajů vycházela ze statistických metod (životní minimum pro 4 osoby v roce 2019 přitom činilo 11 630 Kč + 6 041 Kč – tj. polovina normativních nákladů na nájemní bydlení v roce 2019) a z dosavadního splátkového zatížení žalovaného (3 047,33 Kč). Soud má z žalobkyní předložené úvěrové smlouvy za prokázané, že [právnická osoba] uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), který stanovuje, že„ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ Na základě úvěrové smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 150 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v souladu se smluvními podmínkami, a to i s úrokem z úvěru sjednaným v souladu s ustanovením § 2395 o. z., jehož výši 13, 9% ročně soud považuje za přiměřenou. Žalovaný se zavázal uhradit i poplatky dle sazebníku a sjednané pojistné za pojištění sjednané v souladu s § 2758 odst. 1 o. z., který stanovuje, že„ pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.“ Žalovaný však v rozporu se smluvním ujednáním nesplácel splátky úvěru řádně a včas, předchůdkyně žalobkyně proto dluh zesplatnila v souladu se smluvními podmínkami a s § 1931 o. z., který stanoví, že„ bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.“ Tím se stal zůstatek úvěru spolu s poplatky a s úrokem splatným. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, a to v souladu s § 1879 o. z., který stanovuje, že„ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“ Žalobkyni tak vznikl nárok na vrácení jistiny ve výši 145 823,07 Kč, poplatků za služby ve výši 840 Kč, úroku jednak v částce 4 512,51 Kč a dále z částky 145 823,07 od 17. 9. 2021 do zaplacení, a dále úroku z prodlení jednak v kapitalizované výši 10 669,72 Kč a dále z částky 145 823,07 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v souladu s § 1970 o. z., který stanovuje, že„ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Úrok z prodlení byl přiznán ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené skutečnosti, kdy žalobkyně svá tvrzení řádně doložila důkazy a žalovaný skutečnosti tvrzené žalobkyní nijak nevyvrátil, soud žalobkyni přiznal jí požadovaný nárok a žalobě vyhověl. 7. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 28 070,50 Kč Náklady řízení se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 867 Kč a z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Zástupce žalobkyně učinil ve věci dva úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé – žaloba), za které mu náleží odměna v plné výši a jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu (jednoduchá výzva k plnění), za který mu náleží odměna ve výši jedné poloviny. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 7 bodu 5 advokátního tarifu 6 980 Kč. Dále právnímu zástupci žalobkyně náleží podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z úkonů právní služby a rovněž 21% DPH z odměny a náhrad advokáta. Soud nepřiznal odměnu za doplnění žaloby, neboť toto podání mělo být již součástí žaloby.