6 C 126/2023-64 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 122 314 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 21. 3. 2013. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované dne 29. 3. 2023 finanční prostředky ve výši 45 000 Kč, které se žalovaná zavázala splatit společně s úrokem ve výši 148,11 % ročně, a to v celkem 36 měsíčních splátkách po 3 788 Kč, splatných vždy k 20. dni měsíce. Žalovaná poskytnutý úvěr řádně nesplácela, v důsledku čehož došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění úvěru ke dni 20. 10. 2013. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem částku 15 152 Kč. Žalobkyni v důsledku neplacení splátek řádně a včas vzniklo právo na zaplacení tzv. nové jistiny v celkové výši 121 216 Kč a smluvních pokut ve výši 1 098 Kč. Dále se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení úroku ve výši 8,05 % ročně z částky 122 314 Kč od 22. 10. 2013 do zaplacení. 2. Pokud jde o posouzení schopnosti žalované splácet úvěr, žalobkyně vycházela z dokladů a informací získaných od žalované, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti a také z jiných zdrojů. Žalobkyně ověřila úvěrovou historii žalované v registrech SOLUS a NRKI a prověřila si, že žalovaná nebyla v době žádosti o úvěr evidována v insolvenčním rejstříku a neměla u žalobkyně předchozí dluh ve stádiu žalobního vymáhání. Za pomoci zjištěných údajů a matematických modelů byl proveden tzv. skóring klienta, na základě kterého bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí úvěru. Při určení výdajů žalované přitom žalobkyně vycházela z částky životního minima 3 800 Kč měsíčně, která postačuje k obživě. Žalovaná měla uvést výdaje na bydlení ve výši 4 000 Kč. Poskytovatel úvěru má omezené možnosti, jak ověřit údaje o výdajích poskytnuté žadatelem, a kromě zjevně nepřiměřených údajů, žalobkyni nezbývá než věřit sděleným údajům. Pokud žalovaná zatajila nebo zkreslila údaje o svých příjmech a výdajích, nemůže dojít k neplatnosti úvěrové smlouvy pro nepřezkoumání úvěruschopnosti, neboť kdo se staví k uplatňování práv s neomluvitelnou lhostejností, nemůže s úspěchem požadovat ochranu těchto práv, z nepoctivého jednání nikdo nemůže těžit. Žalovaná přitom uvedla, že veškeré údaje, které v souvislosti s úvěrovou smlouvou poskytla, jsou pravdivé. Nelze klást žalobkyni k tíži lehkomyslnost žalované, žalobkyně vycházela z toho, že žalovaná má v úmyslu dluh splatit a že pamatuje i na případy, kdy by se její ekonomická situace zhoršila. 3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Obě strany souhlasily s postupem dle § 115a o.s.ř. 4. Z doložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 5. Dle výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu žalobkyni bylo Českou národní bankou uděleno povolení k poskytování spotřebitelského úvěru. 6. Účastníci podepsali dne 21. 3. 2013 návrh na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] v němž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 45 000 Kč a žalovaná se zavázala jej splatit při sjednaném úroku ve výši 148,11 % ročně v 36 pravidelných měsíčních splátkách 3 788 Kč Celkem se žalovaná zavázala žalobkyni vrátit 136 368 Kč. Zásilku obsahující oznámení o schválení úvěru ze dne 2. 4. 2013 bylo žalované doručeno dle dodejky dne 3. 4. 2013, kdy žalovaná zásilku převzala. Žalované byl poskytnut splátkový kalendář, předsmluvní formulář s informacemi o úvěrujícím a standardní informace o spotřebitelském úvěru, informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru a smluvní ujednání smlouvy, jejichž převzetí žalovaná svým podpisem dne 21. 3. 2013 stvrdila. Dle čl. 12 písm. b smluvních ujednání se v případě prodlení žalované s úhradou kterékoliv splátky nebo její části po dobu 60 dnů stal celý úvěr dle splátkového kalendáře okamžitě splatným. Dle čl. 12 smluvních ujednání se ke dni zesplatnění úvěru staly veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru, spolu s nezaplacenou jistinou úvěru, součástí nové jistiny úvěru. 7. Dle dokladu o vyplacení úvěru byl úvěr 45 000 Kč vyplacen dne 29. 3. 2013 na účet žalované uvedený ve smlouvě. Dle karty klienta žalovaná ke dni 2. 5. 2023 na úvěr splátkami uhradila celkem částku 15 152 Kč, poté přestala dluh hradit. 8. Dopisem ze dne 20. 9. 2013 žalobkyně upozornila žalovanou na možnost zesplatnění úvěru v důsledku nesplácení splátek. Dopisem ze dne 20. 10, 2013 vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužných splátek a smluvní pokuty a upozornila ji na zesplatnění celého úvěru, ke kterému došlo v důsledku nesplácení dlužné částky. Předžalobní výzvou ze dne 12. 4. 2023 vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení dluhu nejpozději do 15 dnů od data odeslání výzvy. Tato výzva byla dle podacího archu odeslána téhož dne. 9. Z karty označené jako hodnocení klienta ze dne 21. 3. 2013 bylo zjištěno, že žalovaná při uzavírání smlouvy sdělila, že je zaměstnána s čistým příjmem 14 000 Kč měsíčně. Výdaje žalované byly v hodnocení klienta uvedeny částkou 3 800 Kč měsíčně (životní minimum), výdaje na bydlení (nájemné, inkaso doprava, ostatní) byly uvedeny částkou 4 000 Kč měsíčně. Forma bydlení – u rodičů. Jiné výdaje žalovaná netvrdila. Z výpisu z účtu ze dne 1. 3. 2013 soud zjistil, že žalované byla dne 8. 2. 2013 poukázána na účet žalované mzda ve výši 15 267 Kč a dle potvrzení zaměstnavatele žalované ze dne 28. 2. 2013 činil průměrný čistý měsíční příjem žalované za dobu od 1. 11. 2012 do 31. 1. 2013 částku 15 502 Kč. Dále byl doložen výpis žalované z NRKI se skóre 276, nicméně bez hodnocení příznaku tohoto skóre a záznam z registru SOLUS, kterým žalovaná neprocházela. 10. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění ke dni uzavření smlouvy o úvěru (dále jen "obch. zák."). Uvedený zákon soud aplikoval s ohledem na § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. nového občanského zákoníku (dále jen "o. z.)., který ho zrušil, avšak stanovil, že jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, se řídí dosavadními právními předpisy. 11. Podle § 261 odst. 3 písm. d) obch. zák., se smlouva o úvěru řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkového vztahu obchodním zákoníkem. 12. Podle § 497 obch. zák., se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 502 odst. 1 věta první obch. zák., je dlužník povinen od doby poskytnutí peněžních prostředků platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. 14. Podle § 365 věty první obch. zák., je dlužník v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Podle § 369 odst. 1 obch. zák., je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. 15. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), ve znění účinném od 25. 2. 2013, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 16. Soud má na základě provedeného dokazování za prokázané, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 21. 3. 2013 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované bezhotovostním převodem peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč, které se žalovaná zavázala uhradit společně s úrokem ve výši 148,11 % ročně a které poukázala žalobkyně na účet žalované dne 29. 3. 2013. Oznámením ze dne 2. 4. 2013 žalobkyně poskytnutí úvěru žalované schválila. 17. Žalovaná sjednala předmětnou smlouvu v pozici chráněné strany – spotřebitele, neboť z ničeho nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele. Povinností žalobkyně před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalované splácet úvěr. Daná zákonná povinnost chrání nejen samotného věřitele a ostatní poskytovatele, kteří poskytli úvěry již dříve, ale chrání rovněž spotřebitele samotného před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, zprostředkovaně poskytuje ochranu také společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních