22 C 367/2023-54 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 58 341,59 Kč s příslušenstvím. Z podané žaloby vyplynulo, že žalobkyně s žalovaným jakožto podnikající fyzickou osobou uzavřela dne 31. 8. 2022 smlouvu o kontokorentním úvěru k účtu žalovaného č. [bankovní účet], na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky do úvěrového limitu 50 000 Kč (od tohoto data mohl žalovaný úvěr čerpat). Žalovaný se zavázal dodržovat úvěrové podmínky, udržovat na účtu kreditní obrat a nepřekračovat sjednaný úvěrový limit. Strany se dále dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 12,9 % ročně a v případě poručení smlouvy též smluvním úrokem z prodlení. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy nedostál, protože jednak překročil sjednanou výši úvěrového limitu, jednak úvěr nesplácel řádně a včas; žalobkyně proto převedla debetní zůstatek na úvěrový účet a stanovila žalovanému splátkový kalendář. Žalovaný však ani tentokrát své povinnosti neplnil, a tak žalobkyně prohlásila úvěr za splatný ke dni 21. 4. 2023. K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván mj. předžalobní upomínkou. Žalobkyně nyní po žalovaném požaduje zaplacení 57 741,59 Kč na jistině, poplatky v celkové výši 600 Kč, dále smluvní úrok ve výši 30 % ročně z částky 58 776,13 Kč od 29. 4. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 1 034,54 Kč (za období od 1. 3. 2023 do 21. 4. 2023) a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 52,60 Kč od 22. 4. 2023 do 28. 4. 2023. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že dne 31. 8. 2022 byla mezi žalovaným jakožto podnikající fyzickou osobou pod obchodní firmou„ [celé jméno žalovaného]“ a žalobkyní uzavřena smlouva kontokorentním úvěru k účtu žalovaného č. [bankovní účet], kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěrový limit ve výši 50 000 Kč s tím, že žalovaný se mj. zavázal tento úvěrový limit nepřekročit. Součástí smlouvy byly podle čl. I též Produktové podmínky komerčního bankovnictví a Všeobecné produktové podmínky; žalobkyně dále soudu předložila Sazebník poplatků za produkty a služby pro právnické osoby a fyzické osoby podnikatele platný od 1. 11. 2021 a Úrokový lístek komerčního bankovnictví (platný od 25. 8. 2022). Splatnost úroků a úhrady za rezervaci prostředků, správu kontokorentního úvěru a čerpání [anonymizována dvě slova] byla stanovena k poslednímu dni kalendářního měsíce. Dále si žalobkyně vyhradila v čl. III odst. 2 smlouvy možnost převést částku ve výši odpovídající celému debetnímu zůstatku z běžného účtu, k němuž se kontokorent váže, na nově otevřený úvěrový účet; takto převedenou částku byl klient povinen uhradit maximálně ve 24 pravidelných měsíčních splátkách spolu s denně účtovaným úrokem dle aktuální sazby, včetně poplatků dle platného ceníku. Kromě toho se účastníci dohodli, že pokud nebude v důsledku nedodržení kteréhokoli smluvního ujednání včas splacena jakákoli peněžitá částka, je žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném úrok z prodlení ve výši 30 % ročně z dlužné částky. 4. Dopisem ze dne 3. 3. 2023 oznámila žalobkyně žalovanému otevření úvěrového účtu č. [bankovní účet] s úrokovou sazbou 12,90 % ročně, na kterém bude evidována pohledávka za žalovaným ve výši 57 741,59 Kč; tuto částku měl žalovaný zaplatit ve 12 měsíčních splátkách po 5 154,61 Kč vždy k 1. dni každého měsíce. Podle předloženého výpisu z běžného účtu č. [bankovní účet] za měsíc březen 2023 evidovala žalobkyně na tomto účtu záporný zůstatek ve výši 57 741,59 Kč. Z výpisů z úvěrového účtu č. [bankovní účet] za měsíce leden a březen 2023 vyplývá, že žalobkyně žalovanému účtovala za splatné poplatky, pojištění a pokuty dalších 600 Kč. Dopisem ze dne 23. 4. 2023 oznámila žalobkyně žalovanému zesplatnění dluhu ze smlouvy o kontokorentu ke dni 21. 4. 2023 a vyzvala jej k úhradě do 9. 5. 2023. 5. K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne 2. 5. 2023, podanou k poštovní přepravě téhož dne, v níž mu byla stanovena dodatečná lhůta k úhradě dluhu do 15 dnů od odeslání této výzvy (tedy do 17. 5. 2023). 6. Je zjevné, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným mělo dojít k uzavření smlouvy o úvěru tak, jak ji upravuje § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ 7. Na zamýšlený smluvní vztah přitom nedopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaný vystupoval jako podnikající fyzická osoba, což je patrno přímo ze smlouvy. 8. Podle § 561 odst. 1 občanského zákoníku, k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 občanského zákoníku, písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1. 9. Soud dospěl k závěru, že ke kontraktaci smlouvy o úvěru došlo způsobem, který lze považovat za jiný typ elektronického podpisu (mobilním klíčem – nešifrovanou SMS v zabezpečené zóně webových stránek). Dle závěrů soudobé judikatury je pro uzavření smlouvy jiný typ elektronického podpisu (dříve prostý elektronický podpis) postačující a nevyžaduje se kvalifikovaný elektronický podpis (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. 37 ICm 4495/2014 nebo rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 5. 6. 2017, sp. zn. 33 Icm 547/2016). Ačkoli se tato judikatura vztahovala k zákonu o elektronickém podpisu, je dle názoru soudu použitelná i za účinnosti nového zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. 10. Žalobkyně dostála své povinnosti poskytnout žalovanému úvěrový limit ve výši 50 000 Kč, avšak žalovaný sjednané smluvní podmínky porušil, a to jednak tím, že překročil úvěrový limit, jednak tím, že po převedení debetu na úvěrový účet a stanovení splátkového kalendáře k úhradě takto vzniklého dluhu žalobkyni ničeho neuhradil. Neučinil tak ani poté, co žalobkyně dluh v souladu se smluvními podmínkami zesplatnila k datu 21. 4. 2023. Soud proto žalovaného zavázal k úhradě dlužné jistiny ve výši 57 741,59 Kč i poplatku ve výši 600 Kč, stanoveného v souladu s platným sazebníkem. Žalobkyni vzniklo též právo na smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti dluhu, který kapitalizovala částkou 1 034,54 Kč za období od 1. 3. 2023 do 21. 4. 2023. 11. Podle § 1970 občanského zákoníku může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Strany si přitom ujednaly, že pokud nebude v důsledku nedodržení kteréhokoli smluvního ujednání včas splacena jakákoli peněžitá částka, je žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném úrok z prodlení ve výši 30 % ročně z dlužné částky. Soud přitom nedospěl k závěru, že by takto ujednaná výše úroků z prodlení byla nepřiměřeně vysoká (jak vyplývá z ustálené judikatury představované např. nálezem Ústavního soudu ze dne 1. 4. 2019, sp. zn. II. ÚS 3194/18, neakceptovatelné jsou úroky z prodlení ve výši 0,5 % denně, což odpovídá sazbě 182,5 % ročně, a vyšší). S ohledem na datum splatnosti dluhu k datu 21. 4. 2023 přiznal soud žalobkyni právo na úroky z prodlení od 22. 4. 2023 s tím, že za období od 22. 4. 2023 do 28. 4. 2023 žalobkyně úrok z prodlení žádala v zákonné výši a kapitalizovala jej částkou 52,60 Kč a od 29. 4. 2023 jej nárokovala ve výši 30 % ročně z částky 58 776,13 Kč. Soud ve vztahu k poslednímu nároku však žalobkyni přiznal pouze smluvní úrok z prodlení ve výši 30 % ročně z částky 58 341,59 Kč (tvořené jistinou ve výši 57 741,59 Kč, poplatky ve výši 600 Kč), neboť z podané žaloby nebylo zřejmé, co je součástí částky 58 776,13 Kč a z jakého důvodu (tedy, co představuje dílčí část ve výši 434,54 Kč). Z uvedeného důvodu žalobu zamítl co do smluvního úroku z prodlení ve výši 30 % ročně z částky 434,54 Kč. 12. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že jejich náhradu přiznal žalobkyni, která byla v řízení úspěšná (respektive byla neúspěšná pouze v nepatrné čá