ECLI: ECLI:CZ:OSHO:2025:22.C.318.2024.1 Datum: 2025-10-09 Předmět: zaplacení 230 025,69 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 96 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 146 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 570 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 573 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z ["bezdůvodné obohacení""náklady řízení""následek""podnikatel""zastavení řízení""smlouva o zápůjčce""lhůty""dokazování""smlouva pracovní""neplatnost smlouvy""smlouva o úvěru""postoupení pohledávky""náhrada nákladů"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: zaplacení 230 025,69 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 96 (99/1963 Sb.), § 142 (99/1963 Sb.), § 146 (99/1963 Sb.), § 570 (89/2012 Sb.).
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 230 025,69 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru ze dne 25. 9. 2019, kterou s žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 290 815 Kč, kterou měl vrátit spolu s úrokem z úvěru ve výši 12,5 % ročně a s poplatky souvisejícími s poskytnutím a správou úvěru. Pokud jde o posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně vycházela z informací získaných od žalovaného (ohledně jeho rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů), které byly zaznamenány v žádosti o úvěr. Žalobkyně také odkázala na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 Co 231/2020-97, v němž soud dospěl k závěru, že je postačující, aby listiny, z nichž poskytovatel zápůjčky vycházel, měl k dispozici ke dni sepsání smlouvy o zápůjčce, když jejich poskytnutí potvrdil i sám žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě, a tudíž není důvod pochybovat o tom, že tyto listiny byly skutečně předloženy. Dále žalobkyně poukázala i na rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2021, č. j. 12 Co 367/2020-170, dle jehož závěrů je správné posoudit výdaje žalovaného dle ekonomického modelu v případě, kdy žalovaný neuvede měsíční platby domácnosti a rovněž, že je povinností žádajícího o úvěr uvést údaje v žádosti pravdivě. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, proto jej předchůdkyně žalobkyně celý zesplatnila ke dni 3. 12. 2023. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil celkem toliko částku 226 316,75 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 23. 1. 2024 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně proto po žalovaném žalobou nárokovala zaplacení dlužné jistiny ve výši 222 824,43 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 4 642,10 Kč, poplatků ve výši 2 559,16 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 477,75 Kč, a dále požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 230 025,69 Kč od 2. 2. 2024 do zaplacení, úrok ve výši 12,5 % ročně z částky 222 824,43 Kč od 2. 2. 2024 do zaplacení a úrok ve výši 12,5 % ročně z částky 4 642,10 Kč od 2. 2. 2024 do zaplacení.2. Podáním ze dne 4. 7. 2025 vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 50 000 Kč, neboť žalovaný po podání žaloby dne 3. 6. 2025 uhradil 25 000 Kč a dne 25. 6. 2025 uhradil 25 000 Kč.3. Podle § 96 odst. 1 o. s. ř. může žalobce za řízení vzít návrh zpět. Podle odst. 2 téhož ustanovení soud v rozsahu zpětvzetí řízení zastaví. S ohledem na výše uvedené skutečnosti tedy soud řízení ohledně částky 50 000 Kč zastavil.4. Po částečném zpětvzetí se žalobkyně domáhala zaplacení jistiny ve výši 222 824,43 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 2 137,50 Kč (tj. za období od 2. 2. 2024 do 25. 6. 2025), s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 48 814,43 Kč (tj. za období od 2. 2. 2024 do 25. 6. 2025), s úrokem z připsaných neuhrazených úroků z úvěru ve výši 786,56 Kč (kapitalizovaných za období ode dne následujícího po postoupení pohledávky do dne poslední platby), se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 222 824,43 Kč od 26. 6. 2025 do zaplacení a s úrokem z úvěru ve výši 12,50 % ročně z částky 222 824,43 Kč od 26. 6. 2025 do zaplacení.5. Žalovaný při jednání uvedl, že návrh na uzavření smíru, který následně soud neschválil, vzešel z jeho strany. Byl připraven dluh uhradit ve splátkách po 25 000 Kč a také dvě tyto splátky žalobkyni uhradil, nicméně následně mu žalobkyně sdělila, ať raději s dalšími platbami posečká. Pokud tedy již uhradil 226 000 Kč v souhrnu na splátkách a dalších 50 000 Kč po podání žaloby, navrhl, aby byl zavázán pouze k úhradě zbylé části dluhu.6. Soud ve věci provedl dokazování, na jehož základě zjistil následující skutkový stav.7. Dne 25. 9. 2019 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně, , právnická osoba, ., a žalovaným elektronicky uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr v celkové výši 290 815 Kč. Použití úvěru bylo celkem v částce 240 815 Kč omezeno pouze na sjednaný účel, a to splacení těchto dluhů žalovaného: 1) úvěr u , právnická osoba, . čerpaný prostřednictvím kreditní karty ze dne 23. 2. 2016 s částkou určenou ke splacení ve výši 31 500 Kč, 2) úvěr u , právnická osoba, . ze dne 28. 11. 2003 s částkou určenou ke splacení ve výši 136 500 Kč a 3) kontokorentní úvěr u , právnická osoba, . s částkou určenou ke splacení ve výši 73 297 Kč. Zbývající část úvěru byla poskytnuta neúčelově. Žalovanému byl zřízen úvěrový účet číslo , č. účtu, . Poskytnutou jistinu se pak žalovaný zavázal žalobkyni splatit společně s úrokem ve výši 12,50 % ročně v pravidelných splátkách, nejpozději do 20. 6. 2029, kdy výše měsíčních splátek činila 4 337 Kč a byly splatné vždy k 20. dni kalendářního měsíce počínaje dnem 21. 10. 2019 (celkem 117 splátek). Pro případ prodlení se splacením splátky po dobu delší než tři měsíce nebo prodlení se splacením více než dvou splátek, byla ve smlouvě sjednána možnost právní předchůdkyně žalobkyně prohlásit celý úvěr za splatný ve stanovené lhůtě. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a Ceník; oba dokumenty žalobkyně doložila.8. Z listiny označené Posouzení úvěruschopnosti klienta ze dne 25. 9. 2019 vyplývá, že žalovaný v žádosti o úvěr uvedl příjem ve výši 46 336 Kč měsíčně, což mělo být ověřeno na základě příchozích transakcí na běžném účtu žalovaného. Dále měl být ověřen insolvenční rejstřík, registr CBCB a interní evidence právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný v žádosti uvedl své výdaje ve výši 0 Kč, žalobkyně tak stanovila životní výdaje žalovaného částkou 7 780 Kč, a to na základě dat sdělených žalovaným v kombinaci se svými interními informacemi, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení. Žalovaný dále v žádosti o úvěr uvedl dosavadní splátky ve výši 16 462 Kč. Žalobkyně dotazem do CCB a vlastních systémů zjistila, že žalovaný měl v době podání žádosti již 4 existující úvěrové kontrakty s celkovými měsíčními splátkami 25 962 Kč, kdy se jednalo o kontokorentní úvěr s limitem 74 000 Kč (byl v rámci žádosti o úvěr částečně doplacen – nový limit byl 69 807 Kč a orientační splátka 5 817 Kč), dále se jednalo o úvěr z kreditní karty s limitem 40 000 Kč a s orientační splátkou 2 000 Kč (byl v rámci žádosti o úvěr zkonsolidován), úvěr z kreditní karty s limitem 150 000 Kč a s orientační splátkou 7 500 Kč (byl v rámci žádosti o úvěr zkonsolidován) a úvěr ze stavebního spoření se splátkou 16 462 Kč. Nové splátkové zatížení žalovaného pak činilo 26 616 Kč. Součástí této listiny byla i argumentace pro užití ekonomického modelu pro potřeby dokladování úvěruschopnosti.9. Z výpisů z účtu žalovaného za období od 6/2018 do 5/2019 neučinil soud žádná zásadní skutková zjištění, neboť se jedná o výpisy za období předcházející uzavření úvěrové smlouvy o více než 3 měsíce. Nicméně bylo zjištěno, že účet žalovaného po celé výše uvedené období vykazoval záporný zůstatek, neboť žalovaný čerpal kontokorent sjednaný do výše 74 000 Kč, přičemž tento opakovaně přečerpával; opakovaně také nebyly provedeny některé zadané platby z důvodu nedostatečného disponibilního zůstatku na účtu. Žalovanému na účet pravidelně každý měsíc přicházela platba od společnost , právnická osoba, . ve výši kolem cca 40 000 Kč. Žalovaný z účtu pravidelně každý měsíc platil inkaso ve výši 3 284 Kč, ve výši 3 144,17 Kč, ve výši 6 125 Kč a inkaso – EON ve výši 4 080 Kč a trvalým příkazem platil internet ve výši 357 Kč, pojistné ve výši 1 400 Kč, pojistné ve výši 1 600 Kč a vodné ve výši 1 000 Kč. Pravidelné měsíční výdaje na inkasa a trvalé příkazy tak činily 20 990,17 Kč. Dále soud nemohl přehlédnout nezanedbatelné množství plateb (v řádech stokorun) poukázaných společnosti sazka.cz.10. Dopisem ze dne 1. 11. 2023 pak byl žalovaný ze strany právní předchůdkyně žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 11 132 Kč nejpozději do 3. 12. 2023; zároveň byl žalovaný upozorněn, že pokud dlužnou částku neuhradí do uvedeného termínu, bude po něm žalobkyně požadovat okamžité splacení celého úvěru. Dopisem ze dne 3. 12. 2023 bylo žalovanému sděleno, že byl celý úvěr zesplatněn ke dni 3. 12. 2023.11. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně ve splátkách celkem uhradil částku 226 316,75 Kč, jak vyplynulo z dokumentu Podklady pre súdne konanie.12. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 1. 2024 (Příloha č. 1/B – Seznam pohledávek, Dohoda o úplatě, Potvrzení o zaplacení kupní ceny) byla pohledávka za žalovaným s účinností ke dni 1. 2. 2024 postoupena na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 16. 2. 2024, jímž byl zároveň vyzván k úhradě dlužné pohledávky vzniklé z titulu shora uvedené smlouvy; dopis byl odeslán 16. 2. 2024, jak je patrné z podacího lístku.13. K úhradě dlužné částky nejpozději do 14. 5. 2024 byl žalovaný vyzván předž
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.