27 C 160/2025-54 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném původně zaplacení částky 11 911,08 Kč z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, dne 13. 8. 2020, uzavřené mezi účastníky prostředky dálkové komunikace. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému v daný den finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, které se žalovaný zavázal splatit společně s úrokem ve výši 59,87 % ročně, a to v celkem , hodnota, měsíčních splátkách po 1 207 Kč. Pokud jde o posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalobkyně vycházela z dokladů a informací získaných od žalovaného (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného apod.) a z databází umožňujících posouzení jeho úvěruschopnosti. Dále si žalobkyně ověřila úvěrovou historii žalovaného v registrech SOLUS a NRKI, prověřila si, že žalovaný nebyl v době žádosti o úvěr evidován v insolvenčním rejstříku a neměl u žalobkyně dluh ve stádiu žalobního vymáhání. Za pomoci zjištěných údajů byl proveden tzv. , Anonymizováno, , na základě kterého bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí úvěru. Žalovaný poskytnutý úvěr nesplácel řádně a včas, když do data zesplatnění uhradil pouze částku 1 207 Kč, v důsledku čehož došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění úvěru ke dni 21. 12. 2020. Nová dlužná jistina činila 22 719,57 Kč (skládala se z původní dlužné jistiny a úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění). Od zesplatnění úvěru v době od 12. 11. 2021 do 16. 7. 2025 žalovaný dále uhradil celkem 7 281,92 Kč. Žalobkyni tímto vznikl nárok na novou jistinu úvěru ve výši 11 511,08 Kč a na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč (200 Kč za 2. a 3. splátku, s níž se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů).2. Žalobkyně následně vzala žalobu zpět co do částky 400 Kč. Dle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně vzala žalobu zčásti zpět, soud řízení v souladu s uvedenými ustanoveními v požadovaném rozsahu zastavil. Souhlasu žalovaného nebylo zapotřebí, neboť k částečnému zpětvzetí došlo, aniž by bylo nařízeno jednání ve věci samé. Předmětem řízení se tak nově stal požadavek žalobkyně na zaplacení dlužné jistiny 11 511,08 Kč.3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.4. Z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu bylo ověřeno, že žalobkyni bylo Českou národní bankou uděleno povolení k poskytování spotřebitelského úvěru.5. Účastníci podepsali dne 13. 8. 2020 listinu označenou jako návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvu o úvěru č. , hodnota, , a to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, jak bylo dohodnuto v Dodatku č. , hodnota, k Návrhu smlouvy o úvěru z téhož dne. Žalovaný smlouvu podepsal zadáním jedinečného kódu, který obdržel formou SMS po zaregistrování se do systému žalobkyně a po ověření své identity poté, co žalobkyni zaslal číslo variabilního symbolu platby žalobkyně ve výši, Anonymizováno, , částka, , u které žalobkyně prohlásila, že ji žalovaný není povinen vracet. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které se zavázal splatit při sjednaném ročním úroku ve výši 59,87 % v 36 pravidelných měsíčních splátkách po 1 207 Kč. Celkem se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni 43 452 Kč. Sjednaný úrok za poskytnutí úvěru běžel od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny, a to i po zesplatnění úvěru. Podle bodu 6.3 smlouvy k zesplatnění postačuje, dostane-li se dlužník do prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části delším než 65 dnů. Dle čl. 6.2 smlouvy má žalobkyně v případě prodlení žalovaného právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením klienta, a to v částce 200 Kč za prodlení s úhradou každé splátky o délce 15 dnů.6. Žalobkyně zaslala dne 12. 8. 2020 žalovanému částku , částka, v souvislosti s ověřováním jeho identity. K tomu žalovaný rovněž předložil fotokopii svého občanského průkazu.7. V Kartě hodnocení klienta bylo uvedeno, že žalovaný má příjem ze zaměstnání ve výši 21 000 Kč, jeho celkové výdaje činily 6 860 Kč, přičemž životní minimum žalovaného bylo stanoveno částkou 3 860 Kč a na bydlení hradil 3 000 Kč; forma bydlení byla zvolena jako vlastní. Volné zdroje žalovaného činily 13 140 Kč. Žalovaný žalobkyni doložil, že v červnu 2020 obdržel mzdu ve výši 19 983 Kč a v dubnu 2020 mzdu ve výši 25 956 Kč. Dle výpisu NRKI byl žalovaný zařazen do kategorie II – menší riziko. Žalovaný neměl žádný záznam v registru SOLUS.8. Žalovanému byly před podpisem návrhu poskytnuty předsmluvní informace a dále splátkový kalendář s rozpisem jednotlivých splátek a jejich částí. Žalovaný prohlásil, že veškeré informace, které žalobkyni v souvislosti s uzavřením smlouvy poskytl, jsou úplné a pravdivé.9. O schválení této smlouvy byl žalovaný informován dopisem datovaným dnem 14. 8. 2020 a doručeným žalovanému dne 18. 8. 2020.10. Dle dokladu o vyplacení úvěru byly žalovanému prostředky ve výši 20 000 Kč vyplaceny na účet uvedený ve smlouvě dne 13. 8. 2020. Dle karty klienta žalovaný celkem uhradil 8 488,92 Kč. Částku 1 207 Kč uhradil coby řádnou splátku, zbylé platby žalobkyně obdržela v rámci probíhajícího insolvenčního řízení žalovaného.11. Dopisy ze dne 18. 11. 2020 a 18. 12. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužných splátek, smluvní pokuty a účelně vynaložených nákladů a upozornila jej na možnost zesplatnění celého úvěru. O zesplatnění úvěru byl žalovaný informován v dopise ze dne 21. 12. 2020; zbývající dlužná jistina činila 19 790,82 Kč a úrok za poskytnutí úvěru přirostlý ke dni zesplatnění činil 2 928,75 Kč.12. Předžalobní výzvou ze dne 9. 7. 2025, odeslanou téhož dne, vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dluhu ve výši 11 948 Kč s příslušenstvím do patnácti dnů od odeslání výzvy.13. Soud z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že usnesením , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , spisová značka, bylo rozhodnuto o úpadku žalovaného a bylo mu povoleno oddlužení. Žalobkyně přihlásila svou pohledávku z titulu zažalované smlouvy. Usnesením krajského soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, , bylo schválené oddlužení zrušeno a insolvenční řízení žalovaného zastaveno.14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni sjednání smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.17. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.18. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.19. Soud má na základě provedeného dokazování za to, že účastníci podepsali dne 13. 8. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru. V daném případě došlo ze strany žalovanéh