27 C 182/2025-39 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 68 241,10 Kč z titulu dvou smluv o spotřebitelském úvěru, které s žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, Původní věřitelka před sjednáním obou smluv s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet na základě jím poskytnutých informací a dokladů. Pravdivost svých tvrzení žalovaný potvrdil podpisem zákaznických karet. Právní předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti takto získaných údajů. Pokud by žalovaný uvedl nepravdivé údaje nebo zamlčel podstatné údaje, mohl by se dopustit trestného činu úvěrového podvodu. Případné nesplnění povinnosti posoudit úvěruschopnost klienta nezpůsobuje absolutní neplatnost smlouvy. Žalobkyně nemá k dispozici všechny kopie dokladů poskytnutých žalovaným, nicméně stačí, pokud věřitelka měla k dispozici listiny týkající se majetkových poměrů žalovaného ke dni sepsání smluv, tyto nemusí uschovávat. U nižších zápůjček s kratší dobou splácení a nižším rizikem porušení nelze po věřiteli požadovat hluboké a rozsáhlé prověřování pravdivosti sdělených informací a předložených dokladů. Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 15. 12. 2022 žalovaný obdržel částku 25 000 Kč, kterou se zavázal vrátit společně s poplatkem ve výši 27 652 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 20 887 Kč, poplatek za , Anonymizováno, ve výši 1 500 Kč, poplatek za , Anonymizováno, ve výši 5 265 Kč. Žalovaný však uhradil pouze 10 040 Kč, a proto žalobkyni z titulu této smlouvy nadále dluží částku 41 077,74 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 22 313,74 Kč a dlužného poplatku ve výši 18 764 Kč. Dále se žalobkyně domáhala úhrady kapitalizovaného úroku ve výši 1 030,34 Kč (ve výši 15 % ročně z částky 22 313,74 Kč od 16. 9. 2024 do 21. 10. 2024), kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4 797,45 Kč (zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z jistiny 22 313,74 Kč od 25. 5. 2023 do 21. 10. 2024), a dále jednak úroku z prodlení a jednak úroku vždy ve výši 15 % ročně z částky 22 313,74 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení. Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 12. 9. 2022 žalovaný obdržel finanční prostředky v částce 23 000 Kč, kterou se zavázal vrátit společně s poplatkem 18 954 Kč představujícím součet kapitalizovaných úroků ve výši 13 357 Kč, poplatek za , Anonymizováno, ve výši 1 500 Kč a poplatek za , Anonymizováno, ve výši 4 097 Kč. Žalovaný uhradil pouze 14 052,00 Kč a žalobkyni nadále dluží částku 27 163,36 Kč sestávající z jistiny ve výši 17 488,93 Kč a dlužného poplatku ve výši 9 674,43 Kč. Dále žalobkyně požadovala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 1 606,50 Kč (úrok ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny 17 488,93 Kč od 13. 6. 2024 do 21. 10. 2024), kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 645,20 Kč (ve výši 15 % ročně z částky 17 488,93 Kč od 25. 10. 2023 do 21. 10. 2024) a dále jednak úroku z prodlení a jednak úroku vždy ve výši 15 % ročně z částky 17 488,93 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení.2. Opatrovník žalovaného závazek uznal a požádal, aby mu bylo umožněno splácet požadovanou částku ve splátkách po 500 Kč, a to s ohledem na sociální situaci, aktuální zdravotní stav i stávající finanční možnosti žalovaného.3. Soud v souladu s § 115a o.s.ř. rozhodl bez nařízení jednání.4. Soud na základě předložených listinných důkazů zjistil následující skutkový stav.5. Společnost , právnická osoba, a žalovaný podepsali dne 12. 9. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byla žalovanému poskytnuty prostředky v částce 23 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal zaplatit částku 18 954 Kč, sestávající z jistiny a poplatku ve výši 18 954 Kč tvořeného úrokem, poplatkem za , Anonymizováno, a za , Anonymizováno, ve 21 měsíčních splátkách po 1 998 Kč (poslední splátka činila 1 994 Kč). Ze zákaznické karty z téhož dne soud zjistil, že žalovaný sdělil, že je starobní důchodce s příjmem z důchodu 13 842 Kč, žije ve vlastním, nemá vyživovací povinnost, nemá sjednán další spotřebitelský úvěr, jeho odhadované výdaje činí 3 500 Kč a peníze potřebuje na neočekávané výdaje. Měl předložit výměr důchodu. Podle tabulky zaplacených částek žalovaný na danou smlouvu uhradil celkem 14 052 Kč, naposledy hradil dne 25. 9. 2023.6. Společnost , právnická osoba, a žalovaný dále podepsali dne 15. 12. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 25 000 Kč. Spolu s poskytnutým úvěrem se žalovaný zavázal zaplatit poplatek ve výši 27 652 Kč, tvořený úrokem, poplatkem za , Anonymizováno, a za , Anonymizováno, , a to v 21 měsíčních splátkách po 2 508 Kč (poslední splátka činila 2 492 Kč). Ze zákaznické karty z téhož dne soud zjistil, že žalovaný sdělil, že je starobní důchodce s příjmem z důchodu 13 842 Kč a odhadovanými výdaji 4 000 Kč. Dále uvedl, že žije ve vlastním, nemá vyživovací povinnost, nemá sjednaný další spotřebitelský úvěr, a peníze potřebuje na refinancování. Původní věřitelce měl předložit výměr důchodu. Dle tabulky zaplacených částek žalovaný na danou smlouvu uhradil 10 040 Kč, naposledy plnil dne 25. 4. 2023.7. Pohledávky za žalovaným byly postoupeny na stávající žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, (včetně seznamu postoupených pohledávek a potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky), o čemž byl žalovaný informován dopisem z téhož dne, odeslaným mu dne , datum, . V něm byl současně vyzván k úhradě dluhu v celkové výši 93 132,70 Kč do 10 dnů od doručení oznámení.8. Žalovaný byl vyzván k uhrazení dlužných částek v celkové výši 81 798,81 Kč z titulu obou smluv do 5. 3. 2025 rovněž předžalobní upomínkou ze dne 18. 2. 2025, která mu byla odeslána téhož dne.9. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Dle § 2390 odst. 1 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni sjednání obou smluv, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.13. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.14. Soud má po zhodnocení předložených listinných důkazů za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru, které svým obsahem odpovídají smlouvě o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. o. z. Na základě smlouvy č. , hodnota, žalovaný obdržel dne 12. 9. 2022 částku 23 000 Kč a na základě smlouvy č. , hodnota, pak dne 15. 12. 2022 částku 25 000