4 C 155/2025-73 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit 202 993,32 Kč s příslušenstvím s tím, že tato částka představuje nesplacenou jistinu úvěru, poplatky, náklady a smluvní pokutu ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č., hodnota, , kterou se žalovaným uzavřela dne 17. 5. 2024. Žalobkyně označila důkazy k prokázání tvrzení, že před uzavřením smlouvy dostatečným způsobem zkoumala schopnost žalovaného předmětný úvěr splatit.2. Podáním ze dne 11. 8. 2025 vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky ve výši 7 491,52 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 17 508,48 Kč, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 1 458,05 Kč od 1. 2. 2025 do zaplacení, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 850,91 Kč od 28. 2. 2025 do zaplacení, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 241,12 Kč od 4. 4. 2025 do zaplacení, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 501,90 Kč od 18. 5. 2025 do zaplacení, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 1 576 Kč od 15. 7. 2025 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 1 979,23 Kč od 1. 2. 2025 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 1 372,09 Kč od 28. 2. 2025 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 1 262,30 Kč od 4. 4. 2025 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 653,45 Kč od 18. 5. 2025 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 224,45 Kč od 15. 7. 2025 do zaplacení. Částečné zpětvzetí žaloby v tomto rozsahu žalobkyně odůvodnila částečnými úhradami ze strany žalovaného, a to ve výši 5 000 Kč před podáním žaloby (dne 31. 1. 2025) a celkem ve výši 20 000 Kč po podání žaloby (dne 27. 2. 2025, 3. 4. 2025, 17. 5. 2025 a 14. 7. 2025). Řízení bylo v této části zastaveno usnesením ze dne 19. 11. 2025 č. j. 4 C 155/2025-58.3. Podáním ze dne 24. 11. 2025 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět o částku 500 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 500 000 Kč od 31. 10. 2025 do zaplacení co do úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 000 Kč od 31. 10. 2025 do zaplacení. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) může žalobce za řízení vzít návrh zpět. Podle odst. 2 téhož ustanovení soud v rozsahu zpětvzetí řízení zastaví. S ohledem na výše uvedené skutečnosti tedy soud řízení co do rozsahu částečného zpětvzetí žaloby dle předchozího odstavce tohoto rozsudku zastavil (výrok II.).4. Žalobkyně za návrh na zahájení řízení dne 6. 2. 2025 zaplatila soudní poplatek ve výši 8 120 Kč. Podmínky pro vrácení části soudního poplatku dle § 10 odst. 4 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném a účinném znění, nebyly splněny.5. Žalovaný uvedl, že svůj dluh uvedený v žalobě uznává a zároveň poukázal na svoji současnou nepříznivou situaci, pro kterou nemůže pohledávku uhradit, když je od 5. 2. 2025 veden v evidenci uchazečů o zaměstnání u Úřadu práce a pobírá pouze podporu v nezaměstnanosti ve výši necelých 6 000 Kč měsíčně.6. Žalobkyně navrhla výši splátek v částce 4 000 Kč měsíčně.7. Podle § 153 a odst. 2 o.s.ř. rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Podle § 99 odst. 2 o.s.ř. soud neschválí smír, je-li v rozporu s právními předpisy. Vzhledem k postavení žalovaného jako spotřebitele a nutnosti aplikace zákona o spotřebitelském úvěru, zejména co do prověření, zda žalobkyně zkoumala řádně úvěruschopnost žalovaného a z toho vyplývajících důsledků uvedených v § 87 tohoto zákona, a soud rozsudek pro uznání nevydal, neboť nemá za to, že by pro jeho vydání byly splněny podmínky.8. Soud ve věci provedl dokazování, na jehož základě zjistil následující skutkový stav. Dne 17. 5. 2024 účastníci uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, (flexibilní půjčka – revolvingový úvěr). Na základě této smlouvy měl být žalovanému poskytnut bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 80 000 Kč s úrokovou sazbou 25,9 % ročně, kdy výše měsíční splátky činila 2,928 % z dlužné částky, tj. 2 342 Kč. Nedílnou součástí této smlouvy byly Úvěrové podmínky společnosti , právnická osoba, platné od 1. 6. 2023, které žalobkyně soudu předložila. Smlouva o úvěru byla uzavřena za pomoci prostředků komunikace na dálku (zjištěno ze smlouvy a úvěrových podmínek). Dne 29. 5. 2024 uzavřeli dodatek k úvěrové smlouvě ohledně navýšení úvěrového rámce na částku 200 000 Kč a výši měsíční splátky na částku 5 856 Kč (dodatek k úvěrové smlouvě ze dne 29. 5. 2024, telefonní hovor).9. Ve smlouvě bylo uvedeno, že žalovaný je zaměstnán s čistým měsíčním příjmem ve výši 34 568 Kč, bydlí u rodičů, je svobodný, bezdětný a příjem ostatních členů domácnosti činí 62 535 Kč měsíčně. Výdaje na bydlení jsou uvedeny ve výši 20 000 Kč, splátky všech úvěrů 0 Kč, ostatní výdaje 17 000 Kč (zjištěno ze smlouvy).10. Informace o žalovaném a výsledky lustrací v příslušných registrech jsou shrnuty v „Potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik“), z něhož plyne, že žalovaný je svobodný, bezdětný a bydlí u rodičů. Dále je zde uvedeno, že žalovaný je zaměstnán s měsíčním příjmem ve výši 34 568 Kč (v dubnu 2024 měl příjem 38 249 Kč), příjem ostatních členů domácnosti činí 62 535 Kč měsíčně a výdaje domácnosti žalovaného činí 37 000 Kč měsíčně. Lustrace žalovaného v příslušných registrech byly negativní, nebylo proti němu vedeno insolvenční ani exekuční řízení, u výsledků z ostatních registrů je uvedeno OK či ověřeno (potvrzení o prověření bonity klienta). Z úvěrové zprávy žalovaného vyplývá, že má 2 existující úvěry splátkové a 1 nesplátkový, přičemž prvního se jedná o spotřebitelský úvěr z 30. 10. 2023 s výší měsíční splátky 11 148 Kč a počtu zbývajících splátek 114, zůstatek jistiny činí 780 693 Kč a u druhého se jedná úvěr z 23. 11. 2023 s výší měsíční splátky 1 498 Kč a počtu zbývajících splátek 91 při zůstatku jistiny ve výši 83 262 Kč (úvěrová zpráva, výplatní lístek za duben 2024). Žalobkyně měla k dispozici výpis účtu žalovaného za období duben 2024, z něhož vyplývá, že počáteční zůstatek na jeho účtu činil -18 428,99 Kč a konečný zůstatek činil -20 458,93 Kč (výpis z účtu za duben 2024). Výpisy z účtu za rok 2025 žalovaný prokázal platby po 5 000 Kč.11. Z metodiky – posouzení úvěruschopnosti klienta je patrné, jakými postupy a výpočty žalobkyně dospěla k limitu nejvyšší měsíční splátky na žalovaného a na domácnost žalovaného, a to za využití statistických dat.12. Z doloženého výpisu čerpání, splátek a úhrad plyne, že úvěrový rámec byl navýšen na 200 000 Kč a dále, že žalovaný v průběhu trvání smluvního vztahu čerpal celkem 201 454 Kč a uhradil celkem 32 342 Kč, z toho před podáním žaloby částku 7 342 Kč, po podání žaloby částku 25 000 Kč (výpis čerpání a splátek, tvrzení žalobkyně).13. Dopisem ze dne 23. 10. 2024, jehož odeslání dne 24. 10. 2024 žalobkyně prokázala podacím archem, byl žalovaný vyzván ke splacení celého úvěru ve lhůtě 14 dnů od sepsání výzvy. K úhradě dlužné částky do 7 dnů od odeslání byl žalovaný vyzván předžalobní výzvou ze dne 14. 11. 2024, jejíž odeslání dne 15. 11. 2024 žalobkyně prokázala podacím archem (předžalobní výzva a výzva a 2 podací archy).14. Žalovaný je od 5. 2. 2025 veden v evidenci uchazečů o zaměstnání (potvrzení od doby vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání ze dne 24. 3. 2025).15. Je zjevné, že mezi žalobkyní a žalovaným mělo dojít k uzavření smlouvy o úvěru, tak jak je upravuje § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“): „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“16. Na zamýšlený smluvní vztah dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně je podnikatelem a žalovaný vystupoval jako fyzická osoba, přičemž ze smlouvy nevyplývá, že by mu úvěr byl poskytován v souvislosti s (jeho) podnikatelskou činností a nic takového žalobkyně ostatně ani netvrdila.17. Pro žalobkyni proto z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývala následující povinnost: „Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“18. Způsob, jakým měla žalobkyně tuto povinnost splnit, je blíže rozveden v navazujícím odst. 2 téhož ustanovení: „Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na