Žalobkyně se domáhala zaplacení 10 692,48 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o cenu za elektřinu dodanou žalované za období od 27. 10. 2022 do 18. 5. 2023. Elektřinu dodávala žalované společnost , právnická osoba, na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené mezi , právnická osoba, a žalovanou dne 16. 9. 2022. Následně byla pohledávka smlouvou postoupena na žalobkyni. Žalobkyně s ohledem na prodlení žalované požadovala také zaplacení úroku z prodlení, který požadovala z dlužné ceny za odebranou elektřinu za období od 15. 6. 2023 do zaplacení v zákonné výši.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že dne 16. 9. 2022 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, a žalovanou uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí do odběrného místa , adresa, . Žalobkyně se zavázala dodávat žalované elektřinu a zajistit související služby v elektroenergetice a žalovaná se zavázala zaplatit za dodanou elektřinu a za související služby v elektroenergetice dohodnutou cenu dle aktuálně platného ceníku. Součástí smlouvy byly VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY DODÁVKY ELEKTŘINY pro smluvní vztahy uzavřené od 1. 7. 2017. Dopisem ze dne 31. 1. 2023 vyzvala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné částky 3 240 Kč. Dopisem ze dne 25. 4. 2023 vyzvala právní předchůdkyně žalobkyně k zaplacení dlužné částky 7 980 Kč a upozornila ji, pokud dluh neuhradí do 9. 5. 2023, odstoupí od smlouvy z důvodu opakovaného neplnění platebních povinností. Konečným vyúčtováním za elektřinu č. , hodnota, splatným dne 14. 6. 2023 byla žalované za odebranou elektřinu v období od 27. 10. 2022 do 18. 5. 2023 vyúčtována k úhradě částka 10 692,48 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , ve znění jejích dodatků č. 1, č. 2, č. 3 a č. 4 byla pohledávka za žalovanou s účinností ke dni , datum, postoupena na žalobkyni, jak je patrné ze smlouvy o postoupení pohledávek, dílčího předávacího protokolu o postoupení pohledávek č. , hodnota, a potvrzení o zaplacení kupní ceny. Tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze dne 24. 9. 2025. K zaplacení shora uvedené dlužné částky byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 24. 9. 2025, která byla téhož dne odeslána, jak plyne z podacího lístku.4. Na základě předložených listin dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny dle § 50 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“), který v odst. 1 stanoví, že „Smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu.“ Na základě této smlouvy předchůdkyně žalobkyně dodávala žalované do označeného odběrného místa elektřinu v dotčeném období. Žalovaná však cenu za odebranou elektřinu v plné výši neuhradila. Pohledávka za žalovanou byla následně v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku, který stanoví, že „věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi)“, postoupena na žalobkyni a ta je tak aktivně legitimována k jejímu vymáhání.5. Soud proto žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši 10 692,48 Kč zavázal. Vzhledem k prodlení žalované s úhradou vzniklo žalobkyni právo požadovat úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Tento úrok z prodlení pak žalobkyně požadovala od prvního dne prodlení v zákonné výši.6. Soud proto žalobě vyhověl v celém rozsahu.7. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, soud jí proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“). Advokát učinil ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé). V daném případě jde zcela jednoznačně o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, o čemž svědčí množství dalších návrhů podaných ze strany žalobkyně ke zdejšímu soudu (srov. např. řízení vedená pod sp. zn. , spisová značka, či sp. zn. , spisová značka, ). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 400 Kč a dále advokátu podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý z úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 2 615 Kč.