Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 19 424 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny a vynaložených nákladů dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb. energetického zákona (dále jen „e. z.“) po ukončení smluvního vztahu za období od 20. 12. 2024 do 2. 4. 2025 na adrese , adresa, . Škoda včetně oprávněných nákladů byla žalovanému vyúčtována daňovým dokladem č. , hodnota, vystaveným dne 23. 4. 2025. Žalobkyně konstatovala, že právní předchůdkyní žalobkyně je společnost , Jméno žalobkyně, , když na žalobkyni v důsledku projektu rozdělení vyčleněním sloučením ze dne 22. 11. 2024 s právními účinky ke dni 31. 12. 2024, přešel veškerý majetek a závazky související s distribucí elektřiny včetně zajištění připojení a odpojení odběrných míst.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání.4. Z listin předložených žalobkyní, konkrétně ze zápisu o provedené kontrole odběrného místa ze dne , datum, soud zjistil, že smluvní vztah mezi dodavatelem elektřiny a žalovaným byl ukončen dne 19. 12. 2024, elektroměr se však podařilo demontovat až dne 2. 4. 2025. Z tohoto zápisu o provedené kontrole a dále z dokumentu Stanovení výše nákladů a Stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny-NN soud dále zjistil, že žalobkyně při kontrolní činnosti odběrného místa na adrese , adresa, (č. EAN , Anonymizováno, ) učinila závěr o neoprávněném odběru v období od 20. 12. 2024 do 2. 4. 2025, neboť žalovaný odebíral elektřinu i po ukončení smluvního vztahu s právní předchůdkyní žalobkyně. V uznání dluhu a dohodě o náhradě škody uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 24. 4. 2025 žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše tj. v částce 16 053,25 Kč bez DPH a zavázal se k úhradě tohoto dluhu v termínu splatnosti následně vystavené faktury. Fakturou č. , hodnota, ze dne 23. 4. 2025, splatnou dne 7. 5. 2025 žalobkyně vyúčtovala žalovanému náhradu za neoprávněný odběr elektřiny z distribuční soustavy na adrese , adresa, za období od 20. 12. 2024 do 2. 4. 2025 ve výši 19 424 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky výzvou ze dne 9. 6. 2025 a dále předžalobní výzvou ze dne 24. 6. 2025.5. Podle § 51 odst. 1 písm. a) e. z., je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Podle § 51 odst. 3 e. z. platí, že při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.6. Předloženými listinami má soud za prokázané, že se žalovaný dopustil neoprávněného odběru elektřiny z elektrizační soustavy v období od 20. 12. 2024 do 2. 4. 2025 a způsobil tím žalobkyni škodu v celkové výši 19 424 Kč, kterou žalobkyně vyčíslila v souladu s vyhláškou č. 359/2020 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, včetně příslušenství pohledávky ve formě zákonného úroku z prodlení, který byl požadován v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník od prvního dne prodlení po splatnosti výše uvedené faktury.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 1 odst. 3 uvedené vyhlášky (výzva k plnění, návrh ve věci samé – žaloba), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč (viz např. řízení vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. 28 C 294/2025, sp. zn. 28 C 119/2026, sp. zn. 22 C 95/2025 či sp. zn. 28 C 23/2026).