4 C 27/2026-59 – Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 94 646 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému dne 10. 3. 2025 finanční prostředky ve výši 70 000 Kč, které se žalovaný zavázal splatit společně s úrokem ve výši 78,56 % ročně, a to v celkem 48 měsíčních splátkách po 4 812 Kč splatných ke každému 17. dni v měsíci, počínaje měsícem dubnem 2025. Žalovaný poskytnutý úvěr řádně nesplácel, v důsledku čehož došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění úvěru ke dni 21. 9. 2025. Žalobkyni v důsledku neplacení splátek řádně a včas vzniklo právo na zaplacení tzv. nové jistiny v celkové výši 82 814,38 Kč, smluvních pokut ve výši 998 Kč (za 4. a 5. splátku, s níž se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů), náhradu nákladů ve výši 400 Kč (za 4. a 5. splátku, s níž se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů) a právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny úvěru od 23. 9. 2025 do zaplacení, kterou žalobkyně požadovala k datu vyhotovení žaloby v celkové výši 10 434,06 Kč. Dále se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku ve výši 78,56 % ročně z částky 69 266,08 Kč od 23. 9. 2025 do 15. 10. 2025 ve výši 3 324,88 Kč, úroku ve výši 11,50 % ročně z částky 69 266,08 Kč od 16. 10. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 23. 9. 2025 dosáhne částky 277 171 Kč. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou se žalobkyně domáhala též zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 84 212 Kč od 23. 9. 2025 do zaplacení.2. Pokud jde o posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalobkyně vycházela z dokladů a informací získaných od žalovaného, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti a také z jiných zdrojů. Žalobkyně ověřila úvěrovou historii žalovaného v registrech SOLUS a NRKI a prověřila si, že žalovaný nebyl v době žádosti o úvěr evidován v insolvenčním rejstříku a neměl u žalobkyně předchozí dluh ve stádiu žalobního vymáhání. Za pomoci zjištěných údajů a matematických modelů byl proveden tzv. skóring klienta, na základě kterého bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí úvěru.3. Podáním ze dne 23. 2. 2026 vzala žalobkyně svůj návrh částečně zpět co do částky 28 648 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 28 648 Kč od 23. 9. 2025 do zaplacení, co do částky 10 434,06 Kč představující kapitalizovanou smluvní pokutu a co do všech smluvních úroků, a to bez dalšího zdůvodnění. Řízení bylo v této části usnesením zdejšího soudu ze dne 12. 3. 2026, č. j. 4 C 27/2026-49, které nabylo právní moci dne 8. 4. 2026, zastaveno. Žalobkyně se tak nadále domáhala zaplacení částky 55 564 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 55 564 Kč od 23. 9. 2025 do zaplacení.4. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Obě strany souhlasily s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř.; žalobkyně souhlasila výslovně.5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutkový stav. Dle výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu žalobkyni bylo Českou národní bankou uděleno povolení k poskytování spotřebitelského úvěru.6. Mezi účastníky byl dne 10. 3. 2025 prostředky komunikace na dálku podepsán návrh smlouvy o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 70 000 Kč a žalovaný se zavázal jej splatit při sjednaném úroku ve výši 78,56 % ročně ve 48 pravidelných měsíčních splátkách po 4 812 Kč, splatných k 17. dni v měsíci. Celkem se žalovaný zavázal žalobkyni zaplatit 230 976 Kč (návrh smlouvy o úvěru, dodatek č. 1 k návrhu smlouvy o úvěru). Návrh smlouvy byl žalovaným podepsán tak, že žalovaný obdržel na e-mail uvedený v žádosti o úvěr návrh smlouvy spolu s dalšími dokumenty, tyto podepsal zasláním podpisového kódu prostřednictvím SMS zprávy (podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru, zaslaná SMS ze dne 10. 3. 2025, přijatá SMS ze dne 10. 3. 2025). Totožnost žalovaného byla ověřena prostřednictvím platby žalobkyně ve výši 1 Kč na bankovní účet uvedený žalovaným v návrhu smlouvy, přičemž jako variabilní symbol této platby byl uveden podpisový kód k návrhu smlouvy (důkaz o odeslání 1,- Kč ze dne 10. 3. 2025). Žalovaný poskytl žalobkyni také fotokopii svého občanského průkazu. K uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, došlo dne 12. 3. 2025, kdy bylo oznámení o schválení úvěru doručeno žalovanému (oznámení o schválení úvěru, dodejka). Žalovanému byl poskytnut splátkový kalendář, předsmluvní formulář s informacemi o úvěrujícím, standardní informace o spotřebitelském úvěru, informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru. Iniciály žalovaného, včetně jeho kontaktních údajů a údajů o uzavřené smlouvě žalobkyně zaznamenala v listině Základní informace o klientovi.7. Z listiny označené jako hodnocení klienta ze dne 10. 3. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný při uzavírání smlouvy sdělil, že je svobodný, bydlí ve vlastním, je zaměstnán s pravidelným čistým měsíčním příjmem 20 000 Kč u zaměstnavatele , Anonymizováno, Výdaje žalovaného byly vyčísleny částkou 4 860 Kč měsíčně (životní minimum), výdaje na bydlení (nájemné, inkaso) byly ohodnoceny částkou 4 621 Kč měsíčně. Celkem tak výdaje žalovaného měly činit 9 481 Kč a rezerva 1 000 Kč. Žalobkyní byl dále předložen výpis žalovaného z registru SOLUS bez negativního záznamu a výpis z registru z NRKI, dle něhož si žalovaný žádal o úvěr u celkem tří institucí, jeho zbývající nesplacená částka činila 56 745 Kč a 36 000 Kč, žalovaný neměl žádný dluh po splatnosti. Dle potvrzení o platbě ze dne 18. 11. 2024 byla na bankovní účet žalovaného připsána částka 7 876 Kč označená jako nemocenské.8. Dne 10. 3. 2025 byl úvěr ve výši 70 000 Kč vyplacen na účet č. , č. účtu, (doklad o vyplacení úvěru, výpis z účtu žalobkyně). Žalovaný na úvěr uhradil celkem 14 436 Kč (karta klienta).9. Dopisy ze dne 18. 8. 2025 a 17. 9. 2025 žalobkyně upozornila žalovaného na možnost zesplatnění úvěru v důsledku nesplacených splátek. Dopisem ze dne 21. 9. 2025 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužných splátek a smluvní pokuty a oznámila zesplatnění celého úvěru, ke kterému došlo v důsledku nesplácení dlužné částky. Předžalobní výzvou ze dne 7. 1. 2026 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dluhu nejpozději do 15 dnů od data odeslání výzvy. Tato výzva byla dle podacího archu odeslána na žalovaným sdělenou doručovací adresu téhož dne (přípisy a předžalobní výzva, podací arch).10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, tj. k 12. 3. 2025 (dále jen jako „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Zároveň je třeba při hodnocení postupu poskytovatele úvěru vzít v úvahu § 75 zákona o spotřebitelském úvěru, který obecně stanoví, že „Poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.“13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Soud má na základě předložených listinných důkazů za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému bezhotovostním převodem peněžní prostředky ve výši 70 000 Kč, které se žalovaný zavázal uhradit společně s úrokem ve výši 78,56 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách. Protože žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, žalobkyně jej zesplatnila a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dluhu.15. Žalovaný uzavřel předmětnou smlouvu v