5 C 120/2020-67 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 33.527,06 Kč s příslušenstvím z důvodu nevrácených prostředků poskytnuté zápůjčky ve výši jistiny 19.000 Kč a poplatku ve výši 14.527,06 Kč s příslušenstvím v podobě úroku 29 % z dlužné jistiny (s částečnou kapitalizací za období od 8. 4. 2018 do 14. 6. 2018 částkou 1.040,78 Kč) a úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny (s částečnou kapitalizací za období do od1. 4. 2017do 14. 6. 2018 částkou 1.869,69 Kč). 2. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce [právnická osoba] uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] přenechal jí v hotovosti sjednanou částku 22.000 Kč. Žalovaná se zavázala prostředky vrátit včetně poplatku ve výši 19.017 Kč představovaného úrokem ve výši 3.935 Kč (tj. úrok ve výši 29% z jistiny za dobu řádného splácení zápůjčky) a odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši [částka], když současně si účastníci smlouvy sjednali, že týdenní splátky budou hrazeny v domácnosti zákazníka a za inkaso byla dohodnuta odměna ve výši [částka]. Závazek měl být splněn formou 60 týdenních splátek po 684 Kč, když poslední splátka měla být zaplacena 8. 4. 2018. Žalovaná následně poskytl pouze částečné plnění, když naposledy uhradila sjednanou týdenní splátku dne [datum]. Právnímu předchůdci na to vzniklo nejpozději se splatností poslední předepsané splátky právo na uhrazení celého zbývajícího dluhu, který dosáhl v jistině hodnoty 19.000 Kč a na poplatku hodnoty 14.527,06 Kč. Postoupení pohledávky odvíjí se od smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba] a zejména od oznámení postupitele určeného dlužníkovi ze dne [datum]. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a ani později v průběhu řízení své procesní stanovisko nezpřístupnila. 4. V rámci přípravy jednání adresoval soud žalobkyni výzvu (usnesení ze dne 5. 10. 2020, č. j. 5 C 120/2020-54) k doplnění tvrzení a označení důkazů k okolnostem posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr (zápůjčku), zejména z jakých konkrétních informací před a v rámci uzavírání smlouvy bylo čerpáno, jaké konkrétní informace od žalované k jejím osobním a majetkovým poměrům byly opatřeny, jak s nimi bylo nakládáno (jak byly věřitelem hodnoceny) a případně jaké databáze a s jakými informačními výstupy přitom byly věřitelem využity k posouzení schopnosti žalované úvěry splatit. 5. Žalobkyně v doplnění žaloby odkázala na smluvní podmínky otištěné druhostraně na smlouvě o zápůjčce a ust. § 84 a 89 zák. č. 257/2016 Sb. regulující posuzování úvěruschopnosti včetně povinnosti spotřebitele poskytnout pravdivé informace. Žalobkyně vysvětlila, že její právní předchůdce splnil veškeré povinnosti, když vyžádal od žalované potřebné informace v rámci dotazování na její rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Poskytnuté údaje byly zaznamenány do zákaznické karty. Došlo k jejich odbornému hodnocení. Zmíněna byla smlouva, v níž je zákazník stvrzuje, že [anonymizováno] prověřil jeho úvěryschopnost na podkladě získaných informací. Pravdivost a přesnost byla žalovanou deklarována také v rámci čl. 11 smluvních podmínek. 6. Skutkový závěr stojí na dokazování odvíjejícím se od listinných důkazů v podobě smlouvy o zápůjčce, smluvních podmínek smlouvy o půjčce, zákaznické karty, smlouvy o postoupení pohledávky s přílohou- stranou [číslo] písemnosti obsahující oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu a předžalobní výzvy k plnění včetně dokladu o jejím odeslání. 7. Předně je třeba uvést z pohledu hodnocení procesního postavení žalobkyně, že povaha jejího tvrzení, že žalovanou nebylo zcela poskytnuto plnění, ke kterému se smlouvou o půjčce zavázala, má negativní charakter, tudíž je vyloučeno, aby je mohla žalobkyně prokázat a jedině žalovaná, pokud by byla procesně bdělou a aktivní, mohl by cestou tvrzení opaku a přiléhavě označených důkazů prokázat, že buď poskytla více, než žalobkyně připouští nebo nastaly jiné právně významné skutečnosti, pro které právní důvod nároku či jeho výše neobstojí. Jak již bylo uvedeno, žádná taková tvrzení nebyla přednesena, tudíž lze vycházet z toho, že žalovaný plnění v rozsahu, jak uvádí žalobkyně, neposkytla. 8. Po stránce skutkové se uzavírá, mezi [právnická osoba] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které bylo žalované v hotovosti poskytnuto 22.000 Kč. Reálnost obligačního vztahu je prokázána již samou listinou – smlouvou o půjčce – neboť je přítomen text„ Provident touto smlouvou o půjčce poskytuje půjčku v částce 22.000 Kč“. Nejsou-li přítomny jakékoli skutkové námitky žalované, potom lze ze zákonitostí výkladu textu opatřeného podpisem žalované usuzovat, že je mimo jiné potvrzeno i přijetí prostředků jejich faktickým přenecháním zapůjčitelem. Předpokládaná správnost psaného textu, resp. reálné naplnění toho, co je na listině uváděno, není absolutní, avšak je na účastníkovi řízení, který je tím dotčen, aby údaje potvrzené jeho podpisem vyvrátil (vizte k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011). Vedle povinnosti k vrácení poskytnuté půjčky ve výši 22.000 Kč zavázala se žalovaná k zaplacení úroku ve výši 3.935 Kč, položky označené jako administrativní činnost ve výši 5.384 Kč a odměny věřiteli za inkaso týdenních splátek v domácnosti dlužníka ve výši 9.698 Kč (tzn. celkem zaplatit věřiteli celkem 41.017 Kč), to vše ve splátkách ve výši 684 Kč týdně s rozvržením na celkem 60 splátek. Vedle toho je smluvní substrát tvořen smluvními podmínkami smlouvy o půjčce s další úpravou práv a povinností účastníků a informační povinností, zejména zákaznickou kartou. Tou je prokázáno, že žalovaná byla v době uzavření smlouvy svobodná s 1 vyživovací povinností, bydlící v nájemním s příjmem založeným na státní sociální podpoře (ve výši 7.000 Kč + 3.500 Kč pro žalovanou a další 10.268 Kč) bez zatížení jinými závazky. 9. Následně, jak žalobkyně tvrdila, poskytovala žalovaná jednotlivé týdenní splátky v rozporu se smlouvou, přičemž na jistině dluhu zůstalo neuhrazeno 19.000 Kč. Co do zbylého rozsahu – dlužného poplatku ve výši 14.527,06 Kč – nebyla žaloba shledána důvodnou (vide post) 10. Postoupení pohledávky je vedle vlastní smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy prokázáno oznámením postupitele, jež bylo určeno dlužníkovi. Opět zde platí, že se vychází z prostého oznámení o cesi pohledávky, jestliže dlužník netvrdí (a neprokáže) takové skutečnosti, které by změnu v osobě věřitele vyloučily či zpochybnily. Konečně předžalobní aktivita, jež je významná i z hlediska příslušenství pohledávky – náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním práva – prokazuje se předžalobní výzvou. Prodlení žalované co do celého dluhu nastalo dnem, kdy měla být zápůjčka zcela uhrazena, resp. uběhla týdenní lhůta pro úhradu poslední sjednané splátky. 11. S přihlédnutím ke dni uzavření smluvního vztahu a z něho vzešlých práv a povinností včetně jejich porušení, řídí se poměry účastníků ustanoveními § 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) s přihlédnutím k úpravě závazků uzavíraných se spotřebitelem (§ 1810 a násl. o. z.). Zvláštní úpravou, od níž nelze odhlížet, ale nutno ji s obsahem závazku komparovat, je zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Konečně posouzení, zda došlo k cesi pohledávky a ke změně v osobě věřitele podřazuje se pod ust. § 1879 a násl. o. z. 12. Vedle konsenzuálního základu obligačního vztahu došlo z povahy smlouvy i k její perfekci reálným naplněním - přenecháním prostředků, jak je patrno z obsahu listiny, kdy není rozumného důvodu při absenci námitek žalovaného, domnívat se, že by dlužník potvrdil skutečnost („ touto smlouvou se poskytují prostředky dlužníkovi“), která by nebyla z jeho pohledu správnou (vizte k hodnocení správnosti textu smlouvy rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011). 13. Jestliže žalovaný přijal prostředky, jejichž výši požadoval a právní předchůdce žalobkyně jejich poskytnutí akceptoval, potom je vázán uzavřenou smlouvou včetně úpravy vzájemných práv, povinností jakož i dalších právních skutečností, jak jsou zaznamenány ve smluvních podmínkách. Elementárně vznikla žalované v postavení dlužníka povinnost k včasnému vrácení prostředků, kterou nesplnila a dostala se do prodlení, resp. poskytla pouze dílčí plnění, která vedla k ponížení jistiny na stávající hodnotu 19.000 Kč. 14. Stran posuzovaného právního případu je tu však odlišný náhled soudu na obsahové (nikoli formální) hodnocení kredibility žalované, které zabránilo, aby mohla být v této části žaloby žalobkyně úspěšnou. Lze přisvědčit žalobkyni, že žalovaná měla povinnost poskytnout údaje podle § 84 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., ani nebylo tvrzeno, že by se tak nestalo, resp. žalobkyně netvrdila, že by žalovaná svou osobní a majetkou situaci zastřela či jinak úmyslně pozměnila. Věřitel k hodnocení postavení spotřebitele využil tzv. zákaznickou kartu a informace z veřejných rejstříků. V tomto se nelze kriticky vyjádřit ke skutečnostem, které žalobkyně vylí