5 C 125/2021-59 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobce uplatnil jako právní nástupce obchodní korporace [právnická osoba], nárok na zaplacení 8.000 Kč z právního důvodu poskytnuté půjčky [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou dne 5. 12. 2008. Spolu s tím se žalobce domáhal zaplacení úroku ve výši 2.143 a zákonného úroku z prodlení z jistiny od 2. 7. 2015 do zaplacení. 2. Žalobce tvrdil, že jeho právní předchůdce [právnická osoba] uzavřel s žalovaným dne 5. 12. 2008 smlouvu o půjčce a přenechal mu v hotovosti částku 8.000 Kč. Žalovaný se zavázal čerpané prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5.120 Kč formou 40 týdenních splátek po 328 Kč. Žalovaný poskytl pouze částečné plnění v souhrnné výši 2.976,65 Kč, které vedlo k ustanovení dluhu částkou 8.000 Kč, k ponížení poplatku (označovaného žalobcem jako úrok) na částku 2.143,35 Kč. Postoupení pohledávky odvíjí se od smluv uzavřených nejprve mezi společností [právnická osoba] a [anonymizována dvě slova] a souvisejícího oznámení postupitele určeného dlužníkovi a následné cese mezi druze uvedenou obchodní korporací a žalobcem opět doprovázené oznámením dlužníkovi. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a ani později v průběhu řízení své procesní stanovisko nezpřístupnil. 4. Ve věci byly splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř., když bylo lze rozhodnout pouze na podkladě v procesním spise založených listin a účastníky s tím byl vysloven presumovaný souhlas (usnesení ze dne 1. 10. 2021, č. j. 5 C 125/2021-56). 5. Skutkový závěr stojí na důkazech v podobě smlouvy o půjčce, smluvních podmínkách, smluv o postoupení pohledávky s přílohami, písemností obsahujících oznámení o postoupení pohledávky včetně podacích archů a plných mocí a předžalobní výzvy k plnění včetně dokladu o jejím odeslání. Přistupuje k tomu zjištění, že žalovaný tvrzení žalobce ani předložené důkazy v průběhu řízení nijak nezpochybnil co do jejich pravosti a obsahové a formální správnosti. 6. Předně je třeba uvést z pohledu hodnocení procesního postavení žalobce, že povaha jeho tvrzení, že žalovaným nebylo zcela poskytnuto plnění co do dlužných jistin a poplatků, ke kterému se smlouvou o půjčce zavázala, má negativní charakter, tudíž je z povahy takového tvrzení vyloučeno, aby mohlo být prokazováno a jedině žalovaný, pokud by byla procesně bdělý a vyvinul v řízení patřičnou aktivitu, mohl by cestou tvrzení opaku a přiléhavě označených důkazů prokázat, že buď poskytl více, než žalobce v návrhu připouští nebo nastaly jiné právně významné skutečnosti, pro které nárok jak ve svém titulu (právním důvodu), tak případně co do uplatněné výše neobstojí. Jak již bylo uvedeno, žádná taková tvrzení nebyla přednesena, tudíž lze vycházet z toho, že žalovaný plnění v rozsahu, jak uvádí žalobce, neposkytla, resp. dostal se do prodlení. 7. Po stránce skutkové se uzavírá, mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla 5. 12. 2008 uzavřena smlouva o půjčce, na základě které bylo žalované poskytnuto 8.000 Kč. Předání prostředků v hotovosti je zaznamenáno ve vlastní smlouvě podepsané žalovaným. Vedle povinnosti k vrácení poskytnuté půjčky ve výši 8.000 Kč zavázal se žalovaný k zaplacení souhrnného poplatku ve výši 5.120 Kč, tedy zaplaceno mělo být celkem 13.120 Kč a to ve splátkách ve výši 3328Kč týdně s rozvržením na celkem 40 splátek. Následně, jak to vyplývá z tvrzení žalobce, poskytl žalovaný celkem 2.976,65 Kč. 8. Postoupení pohledávky je vedle vlastních smluv o postoupení pohledávek včetně příloh prokázáno oznámením postupitelů, jenž byla určena dlužníkovi a jemu doporučeně odeslána. Opět zde platí, že se vychází z prostého oznámení postupitele o cesi pohledávky, jestliže dlužník netvrdí (a neprokáže) takové skutečnosti, které by změnu v osobě věřitele vyloučily či zpochybnily (vizte rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007 a nález Ústavního soudu ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. I. ÚS 2276/08). Konečně předžalobní aktivita, jež je významná i z hlediska příslušenství pohledávky – náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním práva – prokazuje se předžalobní výzvou. Prodlení žalované co do celého rozsahu dluhu nastalo dnem následujícím po dni, kdy měla být půjčka zcela splacena. 9. K povaze tzv. souhrnného poplatku, jak je smlouvou označen, lze v rovině skutkové uzavřít pouze sjednání hodnou 5.120 Kč bez bližšího vyjasnění jeho povahy. Je zřejmé z pohledu ust. § 121 o. s. ř., že administrace půjčky nemůže ze své povahy zatížit věřitele útratami v takové výši v poměru k hodnotě poskytnutých půjček, tudíž je zde zákonitou úvahou, že souhrnný poplatek je zcela zjevně spojen s odměnou věřiteli za přenechání půjček a jde o formu kapitalizovaného úroku. 10. Jinými slovy řečeno, není-li povaha souhrnného poplatku smlouvou objasněna (což není esenciálním znakem úkonu ani procesní povinností věřitele), je nutno takové právo věřitele zákonitě a v kontextu povahy úkonu považovat za odměnu, která je s poskytnutím půjčky spojena. Co z ní věřitel použije na krytí své provozní činnosti v rámci obratu při podnikání, co je jeho čistým profitem a co je případně vynakládáno v souvislosti s nikoli donosnou formou dluhu v rámci inkasa splátek nelze ze smluvního substrátu jakkoli zjistit. Jak je to shora zmíněno, není to ani významné, neboť z pohledu dlužníka je třeba pohlížet na plnění jako na celek – sumu poplatku, kterou věřiteli v souvislosti s přenechanými prostředky poskytuje. Taková hodnota může být vyjádřena rozličně, příkladmo úrokem, pevnou částkou (tak jako je tomu v posuzované věci) či jiným podobným (i kombinovaným) způsobem, z něhož je zřejmé, že je přenechání prostředků spojeno s navýšením původního rozsahu druhového plnění. 11. S přihlédnutím ke dni uzavření smluvního vztahu a z něho vzešlých práv a povinností včetně jejich porušení, řídí se poměry účastníků ustanovením § 3028 odst. 3 zák. č. 82/2012 Sb. a z toho plynoucí aplikací zákona č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.). Shora uvedené skutkové závěry podřazují se stran sjednané půjčky pod ust. § 657 a násl. obč. zák. a stran poplatku pod ust. § 35 a 658 odst. 1 obč. zák. včetně aplikace ust. § 41a odst. 2 věta prvá obč. zák. za současné aplikace ust. 39 obč. zák.. Zvláštní právní předpis, kterým je zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, se nepoužije vzhledem ke dni uzavření smluv, účinnosti předpisu (1. 1. 2011) a zákazu retroaktivity právních předpisů. 12. Vedle konsenzuálního základu došlo z povahy smlouvy i k její perfekci reálným naplněním - přenecháním prostředků, jak je patrno z obsahu listiny, kdy není rozumného důvodu při absenci námitek žalované, domnívat se, že by dlužník potvrdil skutečnosti, která by nebyly z jeho pohledu správnými (vizte k tomu shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR). 13. Jestliže žalovaný přijal podle uzavřené smlouvy o půjčce prostředky, jejichž výši požadoval, potom je vázán uzavřeným obligačními vztahem včetně úpravy vzájemných práv, povinností jakož i dalších právních skutečností, jak jsou zaznamenány vedle smlouvy také ve smluvních podmínkách. Elementárně vznikla žalovanému v postavení dlužníka povinnost k včasnému vrácení prostředků, kterou nesplnil, dostal se do prodlení, resp. poskytl pouze dílčí plnění ve výši 2.976,65 Kč, jak to odpovídá rozdílu mezi celkovým závazkem a uplatněným nárokem. 14. Vedle toho se předmětem úpravy práv a povinností stalo sjednání souhrnného poplatku za poskytnutí půjčky ve výši 5.120 Kč, který soud hodnotí v intencích funkce, kterou jedině může zastávat, tj. jako odměnu věřiteli a to bez ohledu na to, jakou část ze sjednaného rozsahu souhrnného poplatku použije věřitel interně na krytí svých nákladů provozu včetně inkasních útrat a administrace půjčky a co z toho připadá na čistý zisk. Sjednání souhrnného poplatek je tak považováno za závazek dlužníka k úhradě odměny za přenechané prostředky, jak je předvídána ust. § 658 odst. 1 obč. zák. a hodnoceny jako příslušenství pohledávky. Odměna, zvláště, nachází-li se žalovaný v postavení spotřebitele a jeho postavení je regulováno a garantováno § 52 et seq. obč. zák., musí být obvyklá a splňovat kritéria přiměřenosti a rozumného a spravedlivého uspořádání mezi účastníky obligačního vztahu. 15. K výši souhrnného poplatku lze uzavřít, že věřitel k hodnotě poskytnuté jistiny k období anuitního rozvrhu splátek, po které byla částka poskytnuta, požadoval-li poplatek ve výši 9.048 Kč, potom se jedná o odměnu zcela zjevně nepřiměřeně vysokou dosahující po přepočtu k jistině ekvivalentu úroku 83 % p. a. Navzdory složkám souhrnného poplatku, jak jsou žalobkyní obhajovány, jde o takovou nepřípustnou výši odměny, která se příčí jak zákonu (§ 1 odst. 1 obč. zák.), tak dobrým mravům. Odporuje totiž pravidlům slušnosti, spravedlivého a rozumného uspořádání, aby byl spotřebitel povinen poskytnout věřiteli (byť na smluvním základě) úrok, který činí k ročnímu přepočtu takovou enormní hodnotu. Soud z úřední povinnosti hodnotí takové ujednání smlouvy se zřetelem k ust. § 35 odst. 3 a § 41a obč. zák. jako ujednání o úroku, které je neplatné pro kolizi s