7 C 165/2023-28 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 28. 7. 2023 domáhal vydání rozsudku, kterým by bylo určeno, že výpověď z nájmu bytu [číslo] na adrese [ulice a číslo], [obec] doručená žalobci 2. 6. 2023 je neplatná pro neurčitost právního jednání, eventuálně není oprávněná a je proto neplatná. Tvrdil, že dne 14. 5. 2014 byla mezi jím a jeho manželkou na straně jedné a bývalými vlastníky [jméno] a [jméno] [příjmení] na straně druhé uzavřena nájemní smlouva, na základě které se spolu s manželkou stali nájemci bytu [číslo] umístěného ve druhém nadzemním podlaží domu [adresa], jež je součástí pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v [obec]. Dne 2. 6. 2023 mu byla doručena výpověď z nájmu bytu, kterou žalobce považuje za neurčitou a tvrzení v ní uvedená se nezakládají na pravdě. Důvod výpovědi v ní uvedený nekoresponduje se zákonným ustanovením § 2288 odst. 2 písm. a) občanského zákoníku. 2. Žalovaný uznal, že tvrzení žalobce v žalobě jsou pravdivá a výpověď z nájmu zrušil s tím, že o zrušení výpovědi ho informoval dopisem. Nájemní vztah se bude dále řídit podmínkami před podáním výpovědi. 3. Žalobce spolu se žalobou soudu předložil nájemní smlouvu uzavřenou dne 14. 5. 2014 mezi vlastníky bytu [jméno] a [jméno] [příjmení] na straně pronajímatelů a [jméno] a [jméno] [příjmení] na straně nájemců. Z obsahu nájemní smlouvy vzal soud za prokázané, že předmětem nájmu byl byt nacházející se v prvním poschodí vpravo od schodiště sestávající se ze tří místností, koupelny, WC, samostatného plynového etážového topení a příslušenství. Byt byl po celkové rekonstrukci v roce 2012. Nájemní vztah vznikl s účinností ode dne 15. 5. 2014, smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Smlouva je oboustranně podepsána. Dodatkem [číslo] ze dne 7. 4. 2017 byl změněn čl. 1 smlouvy ze dne 14. 5. 2014, a to tak, že předmětem nájmu mimo tří obytných místností, koupelny, WC, samostatného plynového etážového topení a příslušenství s účinností od 1. 5. 2017 byly dvě technické místnosti a chodba bytu. Dalším dodatkem [číslo] ze dne 28. 6. 2017 se změnilo pouze číslo účtu k zasílání nájemného. 4. Dnem 26. 5. 2023 je datována výpověď z nájmu bytu daná pronajímatelem (žalovaným) žalobci a jeho manželce z nájmu bytu dle § 2288 odst. 2 písm. a) zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), kdy důvod výpovědi je uvedena plánovaná rozsáhlá rekonstrukce celého objektu [adresa]. Ve výpovědi je uvedeno, že nájem předmětného bytu skončí po uplynutí tříměsíční výpovědní doby, jež začne běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž bude výpověď doručena, s tím, že nájem skončí ke dni 31. 8. 2023. Výpověď obsahuje poučení o právu podat námitky proti výpovědi a do dvou měsíců ode dne jejího doručení navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Žalobce potvrdil, že výpověď mu byla doručena dne 2. 6. 2023 (při jednání soudu uvedl datum 1. 6. 2023). 5. Dnem 19. 9. 2023 je datován dopis žalovaného adresovaný žalobci a jeho manželce, v němž jim žalovaný sděluje, že jím podanou výpověď ze dne 26. 5. 2023 ruší, souhlasí s její neoprávněností s tím, že nájemné bude nadále pokračovat dle podmínek před podáním výpovědi. 6. Při jednání soudu žalobce uvedl, že v době uzavření nájemní smlouvy byl ženatý. <i>7. Dle § 2201 o.z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.</i> 8. Na základě provedeného důkazního řízení vzal soud za prokázané, že dne 14. 5. 2014 byla mezi žalobcem a jeho manželskou na straně nájemců a [jméno] a [jméno] [příjmení] na straně pronajímatelů uzavřena v souladu s § 2201 a násl. o.z. nájemní smlouva, jejímž předmětem byl byt [číslo] ve druhém nadzemním podlaží domu [adresa] na Husově ul. v [obec] sestávající se ze tří obytných místností, koupelny, WC, samostatného etážového plynového topení, příslušenství posléze i dvou technických místností a chodby bytu. 9. Ke dni podání výpovědi z nájmu a rozhodnutí soudu byl vlastníkem domu [adresa] [obec], [ulice] ul. žalovaný, což si soud ověřil náhledem do katastru nemovitostí. Na něho v souladu s § 2221 odst. 1 o.z. přešla práva a povinnosti z nájmu. <i>10. Dle § 745 odst. 1 o. z. je-li obydlím manželů dům nebo byt, k němuž měl jeden z manželů ke dni uzavření manželství nájemní právo, vznikne uzavřením manželství k domu nebo bytu oběma manželům společné nájemní právo; při pozdějším uzavření nájemní smlouvy vzniká oběma manželům společné nájemní právo účinností smlouvy.</i> <i>11. Dle § 746 odst. 1 o.z. mají-li manželé k domu nebo bytu společné nájemní právo, jsou zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně.</i> 12. Vzhledem k tomu, že nájemní smlouva byla uzavřena za trvání manželství manželů [příjmení], dnem účinnosti nájemní smlouvy, tj. dnem 15. 5. 2014, jim vzniklo v souladu s § 745 odst. 1 o.z. právo společného nájmu bytu manžely. 13. Výpověď z nájmu bytu daná žalovaným dne 26. 5. 2023 byla adresována oběma manželům. Výpověď žalobce převzal 1. nebo 2. 6. 2023. Jako výpovědní důvod žalovaný uvedl plánovanou rekonstrukci celého objektu [adresa]. Co se týče ustanovení zákona, ve výpovědi uvedl § 2288 odst. 2 písm. a) o.z., podle něhož pronajímatel může vypovědět nájem na dobu neurčitou v tříměsíční výpovědní době i v případě, že má být byt užíván pronajímatelem, nebo jeho manželem, který hodlá opustit rodinnou domácnost a byl podán návrh na rozvod manželství, nebo manželství bylo již rozvedeno. <i>14. Dle § 2286 odst. 2 o.z. vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.</i> <i>15. Dle § 2290 o.z. nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.</i> 16. V dané věci v souladu s poučením pronajímatele o právu nájemce domáhat se u soudu přezkumu oprávněnosti výpovědi, žalobce podal v zákonné dvouměsíční lhůtě u soudu předmětnou žalobu. 17. Jak bylo uvedeno shora, uzavřením nájemní smlouvy vzniklo společné nájemní právo manželů [příjmení] k předmětnému bytu. Manželé, jako společní nájemci bytu, mají v řízení postavení nerozlučných společníků. Právo společného nájmu bytu zanikne oběma manželům současně, neliší se od zániku nájemního poměru u výlučných nájemců bytu. Právo společného nájmu bytu manžely je zvláštní případ společného nájmu bytu, jehož podstata spočívá v tom, že toto právo svědčí oběma manželům společně a nedílně. Postavení manželů jako společných nájemců bytu se projevuje i v tom, že oba manželé musí být účastníky řízení o určení neplatnosti, neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu. Podal-li proto žalobu o určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu jen jeden ze společných nájemců bytu, tzn. jen jeden z manželů, je potřeba, aby druhého manžela v žalobě označil jako dalšího žalovaného - vedle pronajímatele, který dal manželům výpověď z nájmu bytu. (popř. aby navrhl přistoupení druhého manžela do řízení na straně žalobce). 18. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 8. 7. 2009 sp. zn. 26 Cdo 1704/2008 (rozhodnutí je použitelné i za platnosti zákona č. 89/2012 Sb.) vyslovil závěr, že účastníky řízení o určení neplatnosti výpovědi ze společného nájmu bytu manžely musí být oba manželé (společní nájemci bytu). 19. Vzhledem k tomu že v dané věci žalobu o určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu podal pouze jeden z manželů, druhý manžel se řízení neúčastnil, a vzhledem k tomu, že se řízení musí účastnit oba manželé jako společní nájemci bytu, musel soud žalobu pro nedostatek věcné legitimace zamítnout. 20. Výrok soudu ohledně náhrady nákladů řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve věci neúspěšný, žalovanému náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.