11 C 169/2023-73 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu 10. 5. 2023 domáhal po žalovaném zaplacení částky 15 247 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení za dobu od 10. 4. 2023 do 9. 5. 2023 ve výši 187,97 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 247 Kč za dobu od 10. 5. 2023 do zaplacení. 2. K odůvodnění žaloby uvedl, že žalobce s žalovaným uzavřeli prostřednictvím internetových stránek dne 18. 2. 2022 smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy poskytl žalobce žalovanému úvěr 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobci poskytnutý úvěr vrátit společně s poplatkem za poskytnutí 495 Kč. Úvěr byl poskytnut na účet žalovaného uvedený v úvěrové smlouvě. Žalobce dále uvedl, že:„ V rámci druhé až osmé splátky se vynáší úrok pevnou částkou ve výši 735 Kč, …“ Úvěr společně s poplatky a úroky byl splatný ve 24 měsíčních splátkách. Žalovaný dvakrát prodloužil korunovým odkladem splatnost aktuálně splatné splátky, za což je účtován poplatek 1 485 Kč. Za dobu od 13. 3. 2022 do 2. 11. 2022 žalovaný postupně uhradil 11 784 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky. Následně byl žalobcem informován o výši dluhu a vyzýván k úhradě dlužné částky prostřednictvím SMS a mailů. Žalovanému byly účtovány smluvní pokuty: dne 20. 1. 2023 ve výši 500 Kč, dne 20. 12. 2022 ve výši 500 Kč, dne 5. 12. 2022 ve výši 493 Kč, dne 2. 11. 2022 ve výši 500 Kč, které jsou účtovány v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s úhradou aktuálně splatné splátky. Žalovanému byly účtovány účelně vynaložené náklady: dne 24. 10. 2022 ve výši 300 Kč, dne 23. 11. 2022 ve výši 300 Kč, dne 27. 12. 2022 ve výši 300 Kč, dne 20. 1. 2023 ve výši 300 Kč, dne 10. 2. 2023 ve výši 130 Kč. Jedná se o náklady, které žalobci vznikly v souvislosti s vymáháním dlužné částky po žalovaném. Při stanovení účelně vynaložených nákladů žalobce vycházel z nákladů za segmentaci a reporting – 40 Kč, práce operátorů a náklady na jejich úkony 120 Kč + 33 Kč, školení nových zaměstnanců 67 Kč, systémová podpora 40 Kč měsíčně. Žalovanému byla zaslána výzva před zesplatněním celého úvěru. Úvěr byl ke dni 10. 2. 2023 zesplatněn a žalovaný byl vyzván k zaplacení celého úvěru, včetně smluvní pokuty. Tato výzva byla zaslána dlužníkovi doporučeně. Žalobce po žalovaném požaduje zaplatit jistinu ve výši 11 247 Kč, úroky ve výši 1 470 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 1 030 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žaloba mu byla doručena dle § 49 odst. 2,4 o.s.ř. dne 14. 12. 2023. K jednání dne 17. 1. 2024 se žádný z účastníků řízení nedostavil. Zástupce žalobce se z jednání omluvil, žalovaný nikoliv. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dle § 49 odst. 2,4 o.s.ř. dne 14. 12. 2023. Soud postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a jednal v nepřítomnosti účastníků řízení. 4. Z provedeného dokazování byly prokázány tyto skutečnosti. 5. Žalobce tvrdil, že s žalovaným uzavřel 18. 2. 2022 prostřednictvím internetu smlouvu o úvěru. Z předložených důkazů: formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, úvěrová smlouva ID žádosti [číslo], opis výpisu proplacení smlouvy z 18. 2. 2022, výpis čerpání, splátek a úhrad, kopie občanského průkazu žalovaného bylo prokázáno, že žalobce s žalovaným uzavřeli smlouvu, na základě které žalobce poukázal na účet žalovaného dne 18. 2. 2022 částku 15 000 Kč. Žalovaný tato tvrzení a důkazy nijak nepopíral a netvrdil, že by danou platbu neobdržel. 6. § 86 z.č. 257/2016 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2023 zní: 1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. § 87 z.č. 257/2016 Sb. zní: 1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Dle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 9. Žalobce měl dle § 86 z.č. 257/2016 Sb. před uzavřením dané smlouvy prověřit úvěruschopnost žalovaného. Toto, ale nebylo v řízení dostatečně doloženo. Žalobce tvrdil, že tak učinil. Žalobce ale nepředložil odpovídající důkazy, že toto bylo také dostatečně učiněno. Předložil žalobcem vyhotovené potvrzení, ve kterém žalobce uvádí, jaké byly zjištěny příjmy a výdaje žalovaného a ostatních členů domácnosti, splátky v jiných společnost a že prováděl šetření v rejstřících ISIR, NRKI, SOLUS, CRIBIS s negativním výsledkem. V prohlášení je uvedeno, že žalovaný má měsíční příjem jako zaměstnanec ve výši 25 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti byl uveden ve výši 100 000 Kč. Dále zde bylo uvedeno, že žalovaný má splátky u jiných společností ve výši 1 401 Kč. Takovéto prohlášení žalobce nemůže samo o sobě obstát jako dostatečný důkaz o tom, že žalobce skutečně šetření o úvěruschopnosti žalovaného provedl. Tento důkaz není dostatečný, protože nebyl potvrzen subjekty, které měli žalobci informace poskytnout a nejsou k němu ani přiloženy žádné důkazy vystavené třetí stranou, ze kterých měl žalobce tato zjištění získat. Nebyly předloženy listiny, ze kterých žalobce zjistil příjmy žalovaného a členů jeho domácnosti. Také nebyly předloženy listiny, ve kterých by třetí strana potvrdila, že skutečně došlo k prošetření žalovaného v daném registru. Naopak z předložených důkazů: snímek plus konta, detail účtu plus konta vyplývá, že žalovaný měl na účtu v blíže neurčený den zůstatek 13 070,64 Kč a k dalšímu neurčenému datu měl na účtu zůstatek 74,48 Kč. Z úřední činnosti, ze systému ISAS soud zjistil, že u Okresního soudu v Jičíně je pod sp.zn. 7 C 272/2023 evidováno proti žalovanému řízení o zaplacení dluhů vyplývajících ze dvou úvěrových smluv, dle kterých měl žalovaný ke dni 18. 2. 2022 hradit měsíční splátky ve výši 892 Kč a 549 Kč. U Okresního soudu v Jičíně je pod sp.zn. 11 C 253/2023 evidováno proti žalovanému řízení o zaplacení dluhů vyplývajícího ze smlouvy, dle které měl žalovaný ke dni 18. 2. 2022 hradit měsíční splátku ve výši 1.250 Kč. U Okresního soudu v Jičíně je pod sp.zn. 5 C 235/2023 evidováno proti žalovanému řízení o zaplacení dluhu vyplývajícího ze smlouvy, dle které měl žalovaný ke dni 18.2.2022 hradit měsíční splátku ve výši 1 250 Kč. S ohledem na tyto skutečnosti má soud za to, že nebylo prokázáno, že by byla dostatečně vyhodnocena úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru. Nebylo doloženo, že byly a z čeho byly ověřeny příjmy žalovaného a příjmy dalších členů jeho domácnosti. Zvláště u příjmů ostatních členů domácnosti 100 000 Kč měl mýt poskytovatel úvěru s ohledem na jejich výši pochybnosti a měl je odpovídajícím způsobem ověřit. Také nebylo dostatečně doloženo, že byla skutečně provedena šetření o tom, zda-li žalovaný nemá další dluhy a v jaké výši. Pochybnosti o úvěruschopnosti vyvolává i doklad o zůstatku na účtu žalované ve výši 74,48 Kč. Z těchto důvodu je dle § 87 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. žalobcem tvrzená úvěrová smlouva neplatná. 10. Navíc nebylo prokázáno, že došlo k uzavření jím tvrzené smlouvy o úvěru ve znění, jak je žalobce předkládá. Nebylo dostatečně prokázáno, že by došlo k uzavření smlouvy o úvěru v předkládané podobě a to ani dle § 561 odst. 2 o.z. protože nebylo doloženo, že žalobcem předkládané záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému - smlouva o úvěru byly chráněny proti změnám. Nebylo prokázáno, že při uzavírání smlouvy užity prostředky zakládající odpovídají úroveň záruky dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 eIDAS. 11. Proto nemohl soud žalovaný nárok posuzovat jako plnění ze smlouvy o úvěru a na základě tohoto právního titulu žalovanému uložit povinnost zaplatit žalovanou částku, to jest žalovanou jistinu, poplatky, úroky, smluvní pokuty a náklady na vymáhání. Jelikož nebyla uzavřena platná úvěrová smlouva soud žalobu o zaplacení poplatků za bezpeč