3 C 152/2024-66 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobkyně se svojí žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit ji celkem 28 120,20 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že jeho právní předchůdkyně, společnost, tj. , právnická osoba, , IČO: , IČO, , se žalovanou uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které ji poskytla peněžní prostředky, jež se žalovaná zavázala vrátit se sjednaným kapitalizovaným úrokem, odměnou za zpracování půjčky a částku za službu komfortního a flexibilního splácení v pravidelných týdenních splátkách. Žalovaná své smluvní povinnosti řádně neplnila a dluží žalovanou částku s příslušenstvím. Pohledávka za žalovanou byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, což bylo žalované oznámeno. Přestože byla žalovaná žalobkyní před podáním žaloby vyzvána k zaplacení dluhu, neposkytla na něj žádné plnění.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, na svoji obranu nic neuplatnila.3. Svá tvrzení žalobkyně prokazovala listinnými důkazy, které předložila. Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 2. 2. 2022 prokazuje, že právním předchůdcem žalobkyně, tj. společností , právnická osoba, , a žalovanou byla podepsána úvěrové smlouva, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr v celkové výši 15 000 Kč, s tím, že se žalovaná zavázala tuto částku vrátit a současně zaplatit též poplatek 15 168 Kč, sestávající se z částky 9 817 Kč představující úrok z půjčené částky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, částky 1 500 Kč představující poplatek za zpracování, částky 3 851 Kč za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení. Celková dlužná částka tak činila 30 168 Kč a žalovaná se ji zavázala zaplatit v pravidelných 65 týdenních splátkách po 465 Kč a poslední splátkou 408 Kč. Smlouva je oboustranně podepsána. Dle žalobkyně celá dlužný částka měla být žalovanou uhrazena do 3. 5. 2023. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky. Čerpání úvěru prokazuje tabulka umoření. Dle ní na úvěr žalovaná poskytla 14. 2. 2022 částku 465 Kč, 7. 3. 2022 částku 100 Kč a 7. 4. 2022 částku 500 Kč, celkem 1 065 Kč. Žádné další plnění ani právnímu předchůdci žalobkyně ani žalobkyni žalovaná již neposkytla.4. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdce před uzavřením úvěrové smlouvy prověřoval úvěruschopnost žalované, ale nepředložila o tom žádné důkazy. Odkazovala pouze na žalovanou podepsané prohlášení, obsažené v úvěrové smlouvě, že poskytla právnímu předchůdci úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti úvěr splácet, které právní předchůdce ověřil a vyhodnotil. Údaje o majetkových poměrech měly být zaznamenány do Karty zákazníka, která však soudu nebyla předložena, přes poučení soudu o povinnosti účastníka řízení prokázat uplatněná tvrzení a následcích jejího nesplnění.5. Smlouva o postoupení pohledávek z 21. 9. 2023 s přílohou č. 1 prokazuje, že právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně se dohodli na úplatném postoupení pohledávek ze smluv, specifikovaných v příloze smlouvy. V příloze je uvedena i předmětná pohledávka za žalovanou. Oznámením o postoupení pohledávek z 29. 9. 2023 je prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně sdělil žalované, že pohledávka za ní z úvěrové smlouvy byla postoupena žalobkyni.6. Předžalobní výzvou žalobkyně ze dne 28. 3. 2024, adresovanou žalované, je prokázáno, že před zahájením řízení žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu s upozorněním na možnost soudního vymáhání. Dle podacího lístku byla výzva žalované odeslána doporučenou poštou dne 2. 4. 2024.7. Podle § 75 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném v době uzavření předmětných smlouvy, (dále ZSÚ) je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 ZSÚ, poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.8. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle § 580 odst. 1 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Podle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Účelem povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, jež vyplývá ze shora cit. zákonných ustanovení, je ochrana spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnosti jako celku, neboť napomáhá předcházet negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí a součástí této péče je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k jejich prověření a posouzení. Důsledkem nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele je dle již ustálené judikatury závěr o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá bez ohledu na uplatněnou námitku (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C-79/18, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018).14. Soud dospěl k závěru, že v daném případě nelze učinit závěr, že právní předchůdce žalobkyně při uzavírání úvěrové smlouvy s žalovanou postupoval s odbornou péčí a splnil svou povinnost posoudit schopnosti žalované úvěr splácet řádně. Jak vyšlo v řízení najevo, právní předchůdce žalobkyně si nechal od žalované podepsat prohlášení, že mu poskytla údaje potřebné pro prověření úvěruschopnosti a že tyto údaje byly ověřeny, tyto údaje ale nejsou k dispozici a nelze zpětně zjistit, z jakých informací právní předchůdce vycházel a jaké závěry učinil. Pokud by při uzavírání úvěrové smlouvy postupoval s odbornou, byl by si vědom významu správně provedeného prověření a byl by připraven své podklady a výstupy postoupit žalobkyni a ta to by byla s to je předložit soudu. Právní předchůdce žalobkyně tedy porušil při uzavírání předmětné úvěrové smlouvy své zákonné povinnosti, čímž došlo k narušení veřejného pořádku, tedy těch pravidel, na nichž společnost právem trvá. Úvěrovou smlouvu proto soud hodnotí jako absolutně neplatná právní jednání se všemi důsledky, jež z tohoto závěru plynou.15. Pohledávku žalobkyně proto soud posoudil jako pohledávku z bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 2 o.z. Právní předchůdce žalobkyně na základě v případě úvěrové smlouvy poskytl žalované úvěr ve výši 15 000 Kč do 3. 5. 2023, z toho žalovaná dosud splatila 1 065 Kč. Od 4. 5. 2023 se dostala do prodlení s úhradou 13 935 Kč a soud proto rozhodl o její povinnosti tuto částku žalobkyni zaplatit s úrokem z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., od 3. 5. 2023 do zaplacení. Úrok 15 % p. a. za dobu od