5 C 266/2023-54 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkem 11.017 Kč s příslušenstvím z důvodů nevrácených prostředků poskytnuté půjčky pod číslem smlouvy [číslo] ve výši jistiny 6.000 Kč a poplatku ve výši 5.017 Kč s příslušenstvím v podobě úroku 19,98 % z dlužné jistiny (s částečnou kapitalizací za období od 2. 8. 2014, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do postoupení pohledávky za žalovaným, tj. do 16. 11. 2017, částkou 4.005,99Kč) a úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny (s částečnou kapitalizací za období od 16. 10. 2013, tj. marného uplynutí týdenní lhůty podle předpisu úhrady poslední splátky, do postoupení pohledávky za žalovaným, tj. do 16. 11. 2017, částkou 2.003,11 Kč). 2. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce obchodní korporace [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 8. 6. 2013 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] přenechal mu v hotovosti sjednanou částku 6.000 Kč. Žalovaný se zavázal prostředky vrátit včetně poplatku ve výši 5.017 Kč představovaného úrokem ve výši 766 Kč (tj. úrok ve výši 19,98 % z jistiny přepočtený na dobu splácení zápůjčky), odměny za administrativní činnost ve výši 1.141 Kč a hotovostní režim splátek ve výši 3.110 Kč. Závazek měl být splněn formou 60 týdenních splátek po 184 Kč, když poslední splátka měla být zaplacena dne 2. 8. 2014. Žalovaný následně poskytl pouze částečné plnění. Právnímu předchůdci žalobkyně na to vzniklo nejpozději se splatností poslední předepsané splátky právo na uhrazení celého zbývajícího dluhu, který dosáhl v jistině hodnoty 6.000 Kč a na poplatku hodnoty 5.017 Kč. Postoupení pohledávky odvíjí se od smlouvy ze dne 16. 11. 2017 uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] a zejména od oznámení postupitele určeného dlužníkovi ze dne 16. 11. 2017. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, jeho procesní stanovisko nebylo soudu v průběhu řízení zpřístupněno. 4. Ve věci byly splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř., když bylo lze rozhodnout pouze na podkladě v procesním spise založených listin a účastníky s tím byl vysloven presumovaný souhlas (usnesení ze dne 8. 12. 2023, č. j. 5 C 266/2023-51). 5. Skutkový závěr stojí na listinných důkazech v podobě smlouvy o půjčce, smluvních podmínek smlouvy o půjčce, tabulky umoření, smlouvy o postoupení pohledávky s přílohou - seznam postoupených pohledávek – strana 124, písemnosti obsahující oznámení o postoupení pohledávek včetně podacího lístku doporučeně vypravené zásilky a předžalobní výzvy k plnění včetně dokladu o jejím odeslání. 6. Předně je třeba uvést z pohledu hodnocení procesního postavení žalobkyně, že povaha jejího tvrzení, že žalovaným nebylo zcela poskytnuto plnění, ke kterému se smlouvou půjčce zavázal, má negativní charakter, tudíž je vyloučeno, aby je mohla žalobkyně prokázat a jedině žalovaný, mohl by cestou tvrzení opaku a přiléhavě označených důkazů prokázat, že buď poskytl více, než žalobkyně připouští nebo nastaly jiné právem aprobované skutečnosti, pro které právní důvod nároku či jeho výše neobstojí. 7. Uzavírá se, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne 8. 6. 2013 smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě uzavřeného smluvního vztahu bylo žalovanému v hotovosti poskytnuto 6.000 Kč. Reálnost obligačního vztahu je prokázána již samou listinou – smlouvou o půjčce – neboť je přítomen text o hotovostní výplatě úvěrových prostředků. Nejsou-li přítomny jakékoli skutkové námitky žalovaného, potom lze ze zákonitostí výkladu textu opatřeného podpisem žalovaného usuzovat, že je mimo jiné potvrzeno také přijetí prostředků jejich faktickým přenecháním úvěrujícím při uzavření smlouvy. Předpokládaná správnost psaného textu, resp. reálné naplnění toho, co je na listině uváděno, není absolutní, avšak je na účastníkovi řízení, který je tím dotčen, aby údaje potvrzené jeho podpisem vyvrátil (vizte k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011). Vedle povinnosti k vrácení poskytnuté zápůjčky ve výši 6.000 Kč zavázala se žalovaný k zaplacení úroku ve výši 766 Kč, položky označené jako částka za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1.141 a odměnu za hotovostní inkaso ve výši 3.110 Kč a to ve splátkách ve výši 184 Kč, tzn. celkem zaplatit celkem 11.017 Kč, to vše ve splátkách ve výši 184 Kč týdně (v případě poslední splátky ve výši 161 Kč) s rozvržením na celkem 60 splátek, jak je to rovněž prokázáno smlouvou o půjčce. Vedle toho je smluvní substrát tvořen adhezní částí smlouvy o zápůjčce. Následně, jak žalobkyně tvrdila, dostal se žalovaný do prodlení s placením dohodnutých splátek. Co do zbylého rozsahu závazku, tj. co do jistiny ve výši 6.000 Kč a poplatku včetně úroku ve výši 5.017 Kč nastalo prodlení s placením. Postoupení pohledávky prokazuje smlouva uzavřená mezi žalobkyní a právním předchůdcem žalobkyně obchodní korporací [právnická osoba] dne 16. 11. 2017, detail seznamu postoupených pohledávek a zejména doporučeně odeslané oznámení postupitele pohledávky ze dne 16. 11. 2017 určené žalovanému (vizte Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 6. 9. 2016, sp. zn. 23 Cdo 1878/2015). 8. Konečně předžalobní aktivita, jež je významná i z hlediska příslušenství pohledávky – náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním práva – prokazuje se předžalobní výzvou. Prodlení žalované co do celého dluhu nastalo dnem, kdy měly být zápůjčky zcela uhrazena, resp. uběhla týdenní lhůta splatnosti poslední z předepsaných splátek. 9. S přihlédnutím ke dni uzavření smluvního vztahu a z něho vzešlých práv a povinností včetně jejich porušení, řídí se poměry účastníků ustanoveními § 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) s přihlédnutím k úpravě závazků uzavíraných se spotřebitelem (§ 1810 a násl. o. z.). Zvláštní úpravou, od níž nelze odhlížet, ale nutno ji s obsahem závazku a námitkám žalovaného komparovat, je zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Konečně posouzení, zda došlo k cesi pohledávky a ke změně v osobě věřitele podřazuje se pod ust. § 1879 a násl. o. z. 10. Vzhledem k povaze obligačního vztahu došlo z povahy smlouvy i k její perfekci uplatněním práva dlužníka a přenecháním prostředků, jak je patrno z obsahu listin. Nebylo jakéhokoli důvodu při absenci námitek žalovaného, domnívat se, že by dlužník potvrdil svým podpisem skutečnost, která by nebyla z jeho pohledu správnou (vizte k hodnocení správnosti textu smlouvy rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011). 11. Jestliže žalovaný přijal prostředky, jejichž výši požadoval a právní předchůdce žalobkyně jejich poskytnutí akceptoval, potom je vázán uzavřenými smlouvami včetně úpravy vzájemných práv, povinností jakož i dalších právních skutečností, jak jsou zaznamenány v dalších ustanovení smlouvy o půjčce. 12. V případě úroku, který přesahuje původně sjednanou dobu trvání smlouvy, lze přisvědčit žalobkyni, že důvodným je i úrok pokračující v rozsahu, v jakém nebyla jistina dluhu uhrazena. Ve smlouvě je uváděna výše úroku v procentuální výši a smlouva obsahuje ujednání o trvání úročení i po dni, kdy měl být závazek zcela splacen poslední splátkou, resp. uplynula marně doba k placení a nastalo prodlení žalovaného. V případě úroku trvajícího k neuhrazené jistině i pro období splácení, na které byla smlouva uzavřena, vychází se z formulace článku 20 smluvních podmínek. 13. Sluší se uvést, že odměna za zpracování zápůjčky a její administraci a za inkaso splátek v místě bydliště dlužníka označené jako administrativní činnost a komfortní splácení s bližším upřesněním v rámci adhezních částí smlouvy je ujednáním innominátní povahy, které není právním předpisem zapovídáno, neboť jde poskytnutí odměny věřiteli za administrativní úkony, o zpoplatnění změny jinak donosné formy při plnění závazku (§ 1955 odst. 1 o. z.) a bylo na účastnících obligačního vztahu, jaké z variantních řešení obsažených ve smlouvě sjednají. 14. [příjmení] mohlo dojít k ponížení úroku, částky sjednané k administraci úvěru a komfortnímu či flexibilnímu splácení, bylo by třeba, aby byly naplněny podmínky pro omezení či úplnou redukci jednotlivých přidružených nároků a příslušenství, a to buď na podkladě právního jednání věřitele (částečné prominutí dluhu případně omezení žaloby) nebo soudem, když by k tomu existovala zákonná licence. Takové podmínky nebyly ve věci shledány. 15. Výše úroku nebyla shledána v rozporu se zvláštním právním předpisem – zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ani s předpisem obecným – zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (shora i níže o. z.), konkrétně s ust. § 577 a 588 o. z., které by dovolovaly redukci plnění nebo vyslovení neplatnosti právních jednání v rozsahu, ve kterém si účastníci dohodli úhradu úroku a poplatků za další plnění. Ujednání jak co do výše tak trvání úročení jsou výrazem autonomie vůle a není-li kolidováno s hmotným právem, nemohl soud do obligačního vztahu zasáhnout. Ani žalobkyně, byť předmětem sporu disponuje, nesouhlasila a ponechala rozsah uplatněných nároků beze změny. 16