11 C 65/2021-23 — Okresní soud v Jeseníku

1. Podle ust. § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), soud uvede v rozsudku pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné. 2. Předmětem tohoto řízení zahájeného návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne [datum] je zaplacení částky 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně od [datum] do zaplacení jako dlužné jistiny úvěru dle smlouvy o úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] [anonymizováno] se sídlem [adresa], [obec a číslo], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou dne [datum]. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání soudu se nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána. 4. V řízení bylo prokázáno, že dne [datum] byla vyplacena z účtu žalované vedeného u [právnická osoba], pod [číslo] na účet právní předchůdkyně žalobkyně, vedený u téže banky pod [číslo] částka 1 Kč a z uvedeného účtu právní předchůdkyně žalobkyně na uvedený účet žalované částka 3 000 Kč. Žalobkyně tvrdila, že právním důvodem pro poskytnutí této částky bylo uzavření smlouvy o úvěru [číslo] dne [datum] právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou na základě rámcové smlouvy [číslo] uzavřené mezi týmiž účastníky dne [datum], a to prostřednictvím webové stránky právní předchůdkyně žalobkyně, v níž se tato zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 3 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 Kč vrátit do [datum]. Žalobkyně předložila smlouvu o úvěru, v níž jsou uvedeny údaje o žalované, neobsahuje však podpis žalované. Dne [datum] podepsala právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávek, kterou právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávky ve smlouvě specifikované, mimo jiné i pohledávku za žalovanou ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], na žalobkyni. O postoupení pohledávky byla žalovaná právní předchůdkyní žalobkyně informována v oznámení ze dne [datum], které bylo předáno k poštovní přepravě téhož dne. Žalovaná dosud na úvěr ničeho nesplatila, ačkoliv byla k zaplacení vyzývána v oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] předaném k poštovní přepravě dne [datum], kde lhůta k plnění byla stanovena do 3 dnů od doručení oznámení. 5. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ,k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 6. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odstavce 2 téhož ustanovení má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 7. Podle ust. § 2993 plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 8. Podle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 9. V dané věci žalobkyně neprokázala, že k jakému konkrétnímu znění smlouvy o spotřebitelském úvěru se vztahují peněžní prostředky poskytnuté žalované, tedy jaké konkrétní podmínky byly předloženy žalované, s čím žalovaná vyjádřila souhlas a zda se jedná o totožná smluvní ujednání, která jsou předložena soudu žalobkyní. Chybí zde garance nezměnitelnosti elektronicky uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru k určitému časovému okamžiku (okamžik předložení textu žalované elektronickým způsobem), který by dostatečně zaručil, že od takového časového okamžiku již nedošlo ke změně textu smlouvy o spotřebitelském úvěru. Předložený text smlouvy žádnou takovou garanci neposkytuje, jedná se o dokument, který lze velice snadno vytvořit v textovém editoru. Aby mohla být smlouva o spotřebitelském úvěru s ohledem na požadavek písemné formy odpovídajícím způsobem podepsána, muselo by se jednat nezbytně o kvalifikovaný elektronický podpis. Soud podotýká, že nemohl žalobkyni poskytnout v tomto směru poučení dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se k jednání nedostavila a tím se dobrodiní takového poučení zbavila. V tomto směru soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007, podle kterého„ ustanovení § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř., jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání.“ Soud tedy nemá za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, dle níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 3 000 Kč. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně prokazatelně poskytla žalované částku 3 000 Kč na její účet, a protože nebyl zjištěn žádný právní důvod pro takové plnění, soud nárok žalobkyně, která se stala novým věřitelem pohledávky dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], na zaplacení částky 3 000 Kč posoudil podle hmotněprávních norem upravujících nárok na vydání plnění z bezdůvodného obohacení, podle kterých strana, která plnila bez právního důvodu, má právo na vrácení toho, co plnila. Soud proto uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč včetně úroku z prodlení ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od [datum]. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení se stává dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splatným na výzvu věřitele. V daném případě byla žalovaná vyzvána k zaplacení poskytnuté částky v oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], která byla předána k poštovní přepravě téhož dne. Dle § 573 o. z. byla výzva žalované doručena dne [datum] a splatnost nároku tak nastala po uplynutí lhůty 3 dnů poskytnuté ve výzvě k plnění, tedy dne [datum]. Do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení se v takovém případě žalovaná dostala dnem [datum]. S ohledem na shora uvedené soud tedy uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od [datum] do zaplacení jako plnění z bezdůvodného obohacení (výrok I.) a co úroku z prodlení ve výši 10% z částky 3 000 Kč od [datum] do [datum] a co do úroku z prodlení ve výši 1,75% ročně z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení soud žalobu zamítl (výrok II.). 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., podle kterého soud může přiznat účastníkovi plnou náhradu nákladů řízení, i když měl ve věci úspěch jen částečný, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části. O takový případ v souzené věci jde, když žalobkyně byla neúspěšná jen co do části požadovaného úroku z prodlení a její neúspěch soud hodnotí jako nepatrný, proto soud přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, jež sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění a sepis žaloby) ve výši 600 Kč dle ust § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., z náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 300 Kč dle ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. a z náhrady DPH ve výši 189 Kč dle ust. § 137 o. s. ř. Celkem náklady řízení žalobkyně činí 1.489 Kč a soud uložil žalované zaplatit jejich náhradu dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně. 11. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť pro poskytnutí jiné lhůty k plnění či pro povolení splátek neshledal žádné důvody.