10 C 80/2020-198 — Okresní soud v Jeseníku

1. Žalobou podanou dne [datum], tak jak byla v průběhu řízení změněna, se žalobci domáhali vydání rozsudku, kterým by soud zřídil ve prospěch žalobců a dalších budoucích vlastníků a uživatelů garáží pozemku služebnost tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Žalobci se domáhají zřízení služebnosti, když žalovaný brání žalobcům v užívání garáží, znemožňuje žalobcům využívat odběr elektřiny, ztěžuje užívání garáží, požádal o zbourání svých dvou garáží, vyvolává nepořádek na svém pozemku, znepřístupňuje příjezd a přístup ke garážím. Za užívání svého pozemku požaduje nepřiměřenou náhradu. Pokud jde o předloženou nájemní smlouvu s žalovaným, ta je nevyvážená a jednostranná co výpovědní lhůty 1 měsíc a podobně. Není zajištěna právní jistota, vlastník pozemku je oprávněn vždy svůj souhlas odvolat. Pokud jde o rozsah služebnosti, žalobci navrhují zřízení v rozsahu 209 m², nikoliv v rozsahu 411 m², poněvadž celý rozsah pozemku žalobci nemohou využívat ke svému prospěchu s tím, že přístup k rozvaděči byl vyznačen na geometrickém plánu. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, namítal, že nebylo prokázáno, že by ke stavbě garáží bylo vydáno územní rozhodnutí, tedy nemohlo být vydáno platně ani stavební povolení, ani nemohlo dojít k přidělení pozemku pod garážemi do osobního užívání žalobců, resp. jejich právních předchůdců. Dále žalobci neprokázali splnění podmínek pro zřízení služebnosti, které stanoví zákon. Žalovaný opakovaně nabízel možnost uzavření nájemní smlouvy s tím, že navrhoval, aby si sami žalobci určili podmínky této smlouvy, pokud podmínky navržené žalovaným považovali za nepřiměřené. Dále nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobcům v užívání pozemku p. [číslo] (dále také jako„ předmětný pozemek“ nebo„ pozemek žalovaného“), jako přístupové cesty ke garážím žalobců bránil. Žalovaný pak uvedl, že odstranění zámkové dlažby sjízdnosti cesty nebrání, jak konstatoval stavební úřad. Pokud jde o položení panelů před garáží žalovaného, tento panel je položen na části pozemku, který není zahrnut v geometrickém plánu a jde tedy o část pozemku, který žalobci užívat nechtějí. Rozsah služebnosti, jak je uveden v geometrickém plánu, neodpovídá reálným možnostem a způsobu užívání pozemku. Žalovaný vyloučil možnost odprodeje pozemku. Žalovaný v průběhu řízení uvedl, že by chtěl odstranění garáží, pokud by se mu to podařilo, prodat hotel Morava jako celek, stavět by tam nechtěl. Trvá však nabídka uzavření nájemní smlouvy, neboť je zřejmé, že žalovaní užívají příjezdovou cestu bez právního důvodu. Se zřízením služebnosti nesouhlasí, neboť by mu to znehodnotilo pozemek. 3. Mezi účastníky je nesporné, že žalovaný je evidován v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku p. [číslo] o výměře 411 m² v katastrálním území Jeseník. Uvedený pozemek sousedí a obklopuje pozemky p. [číslo] v katastrálním území Jeseník a je příjezdovou cestou k osmi garážím na pozemcích [parcelní číslo] až [číslo], tyto garáže na sebe v řadě bezprostředně navazují. Kupní smlouvou ze dne [datum] (přílohová obálka, příloha K) bylo prokázáno, že žalovaný nabyl předmětný pozemek o výměře 411 m2 za cenu 49 320 Kč, tedy za 120 Kč/m2 od [právnická osoba] Vlastnické právo žalovaného (jeho právního předchůdce) k předmětnému pozemku pak určil i soud v pravomocném rozsudku Okresního soudu v Jeseníku č. j. [číslo jednací] ze dne 19. 8. 2004, kterým bylo určeno, že žalobce (jeho právní předchůdce) je vlastníkem pozemku p. [číslo] o výměře 411 m² v katastrálním území Jeseník (č. l. 31-33 spisu). 4. Informací o parcelách katastru nemovitostí (č. l. 5) bylo prokázáno, že jako vlastníci jsou evidováni žalobci tak, že [celé jméno žalobce] vlastní pozemek p. [číslo] [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně] pozemek p. [číslo] [celé jméno žalobce] pozemek p. [číslo] [celé jméno žalobkyně] pozemek p. [číslo] [celé jméno žalobkyně] pozemek p. [číslo] [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně] pozemek p. [číslo] [celé jméno žalovaného] pozemek p. [číslo] [parcelní číslo]. 5. Dopisem ze dne [datum] (č. l. 3) bylo prokázáno, že žalovaný nemá předmětný pozemek zájem prodat, na čemž setrval i v průběhu řízení. Žalovaný navrhuje uzavření nájemní smlouvy. 6. Návrhem smlouvy (č. l. 4 a 95) a podacími lístky (č. l. 93-94) bylo prokázáno, že žalovaný dne [datum] zaslal žalobcům návrh nájemní smlouvy k předmětnému pozemku s cenou za metr čtvereční ve výši 51,66 Kč ročně a s pronajatou výměrou celého pozemku, tj . 411 m2. 7. Návrhem smlouvy (č. l. 96) a emailem ze dne [datum] (č. l. 97) bylo prokázáno, že právní zástupce žalovaného zaslal právnímu zástupci žalobců návrh nájemní smlouvy k předmětnému pozemku o celé jeho výměře s nájemným ve výši 42,20 Kč/m2/rok. 8. Připomínkami k návrhu nájemní smlouvy (č. l. 127) bylo prokázáno, že žalobci nesouhlasí s návrhy nájemních smluv učiněnými žalovaným a trvají na to, aby předmětem nájmu byla pouze plocha 209 m2, nikoliv celý pozemek, aby měli nájemci možnost umožnit vstup na pozemek třetím osobám (dodavatelé, opraváři, rodinní příslušníci), trvají na zohlednění skutečné míry inflace dle ČSÚ, ne inflací odhadnutou, nesouhlasí s nájmem na dobu určitou, trvají na možnosti přechodu nájmu při změně majitele garáží a trvají na smluvním postihu pronajímatele v případě, že bude ztěžovat přístup ke garážím. 9. Znaleckým posudkem [anonymizováno] [příjmení] [číslo] [rok] (č. l. 19 – 21), jako listinou, bylo prokázáno, že znalec určil výši obvyklého ročního nájemného v roce 2019 za předmětný pozemek ve výši 41 Kč/m2 a jako inflační koeficient pro výpočet k dalším letům znalec stanovil 5%. 10. Předžalobní výzvou právního zástupce žalovaného (čl. 64), návrhem smlouvy (č. l. 65) a dopisem žalobců (č. l. 66) bylo prokázáno, že právní zástupce žalovaného dne [datum] sestavil výzvu, kde vyzval žalobce k zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání předmětného pozemku a zaslal jim návrh nájemní smlouvy s cenou ročního nájemného 45,20 Kč/m2 za celou výměru předmětného pozemku a dopisem ze dne [datum] tuto výzvu i návrh smlouvy žalobci odmítli, tedy o něm museli být informováni. Dne [datum] právní zástupce žalovaného zaslal právnímu zástupci žalobců email, ve kterém uvedl, že žalovaný tvá na vymezení předmětu nájmu celým pozemkem a ceně dle obvyklého nájemného určeného znaleckým posudkem (č. l. 104b). 11. Návrhem na odkoupení podílu (přílohová obálka 1, A) bylo prokázáno, že žalobci měli zájem o odkoupení části předmětného pozemku od žalovaného za účelem nerušeného přístupu ke garážím. 12. Znaleckým posudkem [anonymizováno] [příjmení] [číslo] [rok] a geometrickým plánem [číslo] [rok] (přílohová obálka 1, C+B), bylo prokázáno, že znalec ocenil věcné břemeno chůze a jízdy v rozsahu dle dotčeného geometrického plánu (rozsah navrhovaný žalobci pro nezbytnou cestu) cenou obvyklou ve výši 12 Kč/m2/rok, znalec stanovil cenu metodou zjištění ročního užitku, ten zjistil odvozením z cen nabízených za odkup tří pozemků, a to pozemků stavebních a dále porovnáním s cenou, za jakou město Jeseník přenechává k užití pozemky pod nemovitosti, která je rovněž 12 Kč/m2/rok. Srovnávané pozemky pak měly cenu 588 Kč/m2, 311 Kč/m2 a 1016 Kč/m2. 13. Spisem Okresního soudu v Jeseníku sp. zn. [spisová značka], bylo prokázáno, že řízení bylo vedeno o totožném předmětu jako nynější řízení, věcné břemeno nebylo zřízeno, když soud konstatoval, že se na předmětném pozemku nachází veřejná účelová komunikace. Soud vyšel ze sdělení Městského úřadu Jeseník o tom, že se na předmětném pozemku nachází veřejně přístupná účelová komunikace. 14. Rozsudkem Okresního soudu v Jeseníku ze dne 25. 2. 2020, č. j. [číslo jednací] (připojený spis zn. [spisová značka]) bylo prokázáno, že s právní mocí ke dni [datum] soud uložil tehdejším žalovaným (dnes žalobcům) uhradit [právnická osoba] bezdůvodné obohacení ve výši 3 353,25 Kč jako bezdůvodné obohacení vzniklé užíváním předmětného pozemku za dobu od [datum] do [datum], soud pak uložil zaplatit bezdůvodné obohacení za užití celé výměry pozemku, nikoliv pouze cesty. Soud v tomto řízení zjistil, že veřejně přístupná účelová komunikace se na předmětném pozemku nenachází a v minulosti Městský úřad Jeseník pochybil při vyjádření o opaku. Soud vyšel z posudku [anonymizováno] [příjmení] [číslo] [rok]. 15. Dohodou ze dne [datum] (č. l. 149) bylo prokázáno, že Restaurace a jídelny [obec] se sídlem v [obec] se zavázaly poskytnout [jméno] a [jméno] [příjmení] do osobního užívání celý pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec] o výměře 24 m2, který měl být v socialistickém vlastnictví. Dohoda měla být uzavřena na základě pravomocného rozhodnutí o přidělení pozemku do osobního užívání vydaného ONV [obec] dne [datum] pod zn. Fin [číslo] Kupní smlouvou ze dne [datum] bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] se zavázala prodat pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec] o výměře 24 m2 žalobci a), listina uvádí, že prodávající je na základě rozhodnutí ONV v [obec] ze dne 9. 10. 1986, č. j. F [číslo] [spisová značka] a dalších listin vlastníkem dotčeného pozemku. Provedené důkazy soud hodnotí tak, že tyto ne