3 C 27/2017-301 — Okresní soud v Jeseníku

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 229.569 Kč s příslušenstvím. Žalobce tvrdil v žalobě, že žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobcem smlouvu úvěru č. [číslo], jejíž nedílnou součástí jsou v souladu s ustanovením § 1751 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník dále jen o.z.) všeobecné obchodní podmínky žalobce (dále jen VOP). Na základě smlouvy o úvěru byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 439.200 Kč na koupi [značka automobilu] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno 7 slov] (dále jen předmět koupě) pro běžné firemní podnikání a žalovaný se zavázal plnit povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru a VOP, tj. zejména platit pravidelné splátky a jiné platby stanovené smlouvou o úvěru. V konkrétním případě se jednalo o částky uvedené ve splátkovém kalendáři smlouvě o úvěru ze dne [datum] v měsíční výši 11.118 Kč, počínaje dnem 6. 3. 2015. Dne [datum] převzal žalovaný předmět koupě do užívání. Ve smlouvě o úvěru byl sjednán rovněž zajišťovací převod práva k vozidlu, přičemž smlouva o zajišťovacím převodu práva nabyla platnosti dnem podpisu smlouvy o úvěru a účinnosti dnem převzetí vozidla žalovaným dne [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil řádně své povinnosti vyplývající z úvěrové smlouvy a dostal se prodlení s úhradou úvěrových splátek, došlo v souladu s čl. 8 VOP ze strany žalobce k uplatnění práva na okamžité splacení úvěru. O tom byl žalovaný uvědomen dopisem ze dne 15. 12. 2015, který byl žalovanému doručen dne 18. 12. 2015. V souladu s čl. 8 a) VOP došlo k zesplatnění dnem doručení uvedené zásilky žalovanému dne 18. 12. 2015. Ke dni uplatnění práva na okamžité splacení byl žalovaný v prodlení s úhradou částky 17.332 Kč. V souladu s ustanovením čl. 8 VOP a čl. VOP došlo k realizaci zajišťovacího převodu vlastnického práva k předmětu koupě a prodeji vozidla. Realizovaná prodejní cena vozidla činila 220.000 Kč. V případě uplatnění práva na okamžité splacení úvěru ze strany žalobce je dle čl. 8 VOP žalobce oprávněn požadovat po žalovaném úhradu částek v členění dle čl. 10 .1.1 VOP, které je žalovaný povinen zaplatit ve lhůtě stanovené v Protokolu o konečném vyrovnání. Žalovanému byla zaslána výzva – Protokol o konečném vyrovnání – ze dne 1. 3. 2016 k úhradě dlužné částky ve výši 229.569 Kč, a to ve lhůtě od doručení Protokolu o konečném vyrovnání. K doručení Protokolu o konečném vyrovnání došlo dne 3. 3. 2016 Lhůta k plnění marně uplynula dne 17. 3. 2016. Žalovaný na tuto výzvu nereagoval a to ani po předžalobní výzvě, která mu byla zaslána dne 26. 4. 2016. Příslušenství pohledávky tvoří smluvní úrok z prodlení z dlužné částky 229.569 Kč ve výši 0,1% denně, jak bylo smluveno v čl. 4 VOP ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k plnění stanovené v Protokolu o konečném vyrovnání, tj. od 18. 3. 2016 do zaplacení. 2. Žalovaný v písemném podání ze dne [datum] uvedl, že žalovaný nárok žalobce uplatňovaný v žalobě neuznává, a to ani z části. Žalovaný činí nesporným, že dne [datum] uzavřel se žalobcem smlouvu o úvěru č. [číslo], a to za účelem zajištění finančních prostředků na koupi vozu [značka automobilu] [jméno] [číslo] [anonymizováno 6 slov]. Žalovaný má za to, že výpočet údajné dlužné částky žalovaného učiněný žalobcem je chybný a v některých položkách velmi neurčitý. První položkou, kterou žalobce po žalovaném uhradit je položka Dlužné úvěrové splátky a jiné platby, která má dle žalobce činit částku ve výši 2.031 Kč po zaokrouhlení. Žalobce však v žalobě nespecifikoval, co tato položka obsahuje. Stejně tak neurčitý je údajný žalobcův nárok na úhradu částky ve výši 62.357 Kč, pokud jej žalobce odůvodňuje pouze tím, že jde smluvní pokutu dle bodu 5.1. písm. c) VOP, aniž by žalobce své tvrzení podložil reálným výpočtem, ze kterého by konkrétní finanční částka vyplývala. Ostatní smluvní pokuty účtované dle bodu 5.1. písm. b) VOP ve výši 4.750 Kč, již žalobce odůvodnil pozdním vydáním technického průkazu. Smluvní pokuta je tzv. kvantifikovanou náhradou škody, a z tohoto důvodu je třeba na zproštění se povinnosti k úhradě smluvní pokuty použít obdobně ustanovení o zproštění povinnosti k náhradě škody dle ustanovení § 2913 odst. o.z. Takováto nepředvídatelná překážka zabránila žalovanému včasné předání technického průkazu žalobci, a to z toho důvodu, že v době, kdy měl žalovaný předat žalobci technický průkaz, byl žalovaný nucen předmět koupě dovézt k prodejci [právnická osoba] [anonymizováno] z důvodu nezbytného servisu předmětu koupě, přičemž prodejce od žalovaného požadoval předání technického průkazu. Ač žalovaný chtěl splnit svou povinnost s předáním technického průkazu žalobci, nemohl tak učinit, jelikož technický průkaz byl v držení prodejce. Položka Náklady spojené s vymáháním nesplněných závazků klienta, na základě níž žalobce uplatňuje po žalovaném úhradu částky ve výši 2.420 Kč, je rovněž blíže nespecifikovaná, takže není zřejmé, na čem se tento údajný nárok žalobce zakládá. Žalovaný tedy k výše uvedenému uvádí, že částka nárokovaná žalobcem z jednotlivých položek uvedených v odstavci devátém žaloby je vypočítána nedůvodně. Místo žalobcem uváděného nároku ve výši 449.569 Kč po zaokrouhlení, by dokládaný nárok žalobce měl činit 378.011 Kč. Klíčový problém však žalovaný spatřuje v tom, že žalobce porušil svou povinnost stanovenou v čl. 6 odst. 13 VOP, kde je stanoveno, že společnost je při realizaci zajišťovacího převodu vlastnického práva (prodej vozidla) oprávněna vozidlo prodat za obvyklou tržní cenu. Částka ve výši 220.000 Kč neodpovídá obvyklé tržní ceně vozu. Tuto skutečnost žalovaný dokládá Notářským zápisem [spisová značka], [spisová značka] [anonymizováno] [rok] ze dne [datum] se psaným [jméno] [jméno] [příjmení], notářem v [obec] (dále jen NZ 1), ze kterého vyplývá, že vůz, který je předmětem žaloby byl prodávajícím ke dni [datum] nabízen k prodeji na webových stránkách [webová adresa] za částku 449.000 Kč. Z Notářského zápisu [spisová značka], [spisová značka] [číslo] ze dne [datum], sepsaného [jméno] [jméno] [příjmení], notářem v [obec] (dále jen NZ 2) dále vyplývá, že vůz byl skutečně prodán za částku ve výši 449.000 Kč. Tržní cena vozu tedy v žádném případě nemůže činit pouze částku ve výši 220.000 Kč. Naopak pokud byl vůz prodejcem prodán za částku ve výši 449.000 Kč je namístě právě takovouto částku označit za obvyklou tržní cenu vozu. Dále žalovaný upozorňuje, že žalobce prodal vůz za takto nízkou cenu (pokud je to vůbec pravda) zpět [právnická osoba], od které žalovaný původně vůz kupoval (a to za výrazně vyšší cenu odpovídající skutečné tržní ceně vozu ve výši 549.200 Kč – poskytnutý úvěr žalobce žalovanému byl ve výši 439.200 Kč a 110.000 Kč doplatil žalovaný ze svého). V takovémto případě, kdy správná výše sečtených položek činí částku ve výši 378.011 Kč, nelze jinak než dojít k závěru, že nárok žalobce po odečtení skutečné tržní ceny vozu v minimální výši 449.000 Kč (rovnající se poskytnutému úvěru při zakoupení vozu žalovaným) je záporný. I pokud by však výše nadepsaný soud došel k závěru, že jednotlivé položky jsou v odst. 9 žaloby žalobcem uvedeny a nárokovány správně, v takovémto případě byl nárok žalobce po odečtení skutečné tržní ceny vozu nulový. Žalovaný proto navrhl žalobu v plném rozsahu zamítnout a přiznat žalovanému náhradu nákladů řízení. 3. Zdejší soud rozhodl o nároku žalobce rozsudkem ze dne 26. 2. 2020, č.j. 3 C 27/2017-169 tak, že žalobu v celém rozsahu zamítl a přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení. 4. Z podnětu odvolání žalobce proti rozsudku zdejšího soudu odvolací soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] rozsudek zrušil a vrátil věc zdejšímu soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud v odůvodnění rozhodnutí uvedl, že otázka obvyklé ceny vozidla v době jeho prodeje [právnická osoba] [anonymizováno]. zůstává v řízení nevyjasněna a bude na okresním soudu, aby ve vztahu k žalovanému aplikoval ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. a poučil žalovaného o povinnosti tvrdit a prokázat, jaká byla obvyklá cena v době prodeje. V návaznosti na toto poučení pak bude na okresním soudu, aby dokazování podstatným způsobem doplnil a učinil konečný závěr o důvodnosti žaloby. V této souvislosti se pak bude muset okresní soud vypořádat se všemi v řízení uplatněnými námitkami žalovaného, které se týkaly jak výše uplatněného nároku včetně poplatků a smluvních pokut, tak i postupu žalobkyně při prodeji vozidla [právnická osoba] [anonymizováno]. 5. S ohledem na závěry odvolacího soudu zdejší soud vyzval žalovaného dle ustanovení § 118a odst. 1,3 o.s.ř. k doplnění tvrzení a navržení důkazů ohledně skutečnosti jaká byla obvyklá cena vozidla v době jeho prodeje žalobcem [právnická osoba] [anonymizováno]. Žalovaný v písemném podání ze dne 8. 1. 2021 navrhl, aby nadepsaný soud buďto vzal za prokázanou cenu předmětného vozidla ve výši 449.000 Kč, za níž bylo vozidlo prodáno, resp. nabízeno (za cenu zvýšenou o 50 tis. Kč) v květnu 2016, anebo aby nechal vypracovat znalecký posudek k posouzení ceny vozidla v době převodu vlastnického práva ze strany ž