4 C 142/2022-22 — Okresní soud v Jeseníku

1. Žalobce se v řízení zahájeném dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 10 096,50 Kč s příslušenstvím, žalobu žalobce odůvodnil tím, že žalobce nabyl pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba], [IČO], jako původním věřitelem a postupitelem a společností [právnická osoba], se sídlem [adresa žalobkyně], [IČO], jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel se žalovanou na webových stránkách [webová adresa] dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejím základě poskytl žalované úvěr ve výši 5 000 Kč, a to na bankovní účet [bankovní účet], který měl být splacen nejpozději dne [datum]. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Žalovaná částka se skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši 5 000 Kč a dále z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 096,50 Kč, který byl splatný dne [datum]. Žalovaná byla lustrována z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění. 2. Žalovaná se ve věci vyjádřila jen v rámci podaného odporu proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu tak, že žádá o splátky, žádné z tvrzení žalobce přitom nerozporovala, k nařízenému jednání se nedostavila, soud ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. 3. Soud usnesením ze dne [datum] na čl. 14 vyzval žalobce, nechť doplní tvrzení o tom, jakým způsobem a jaké získal původní věřitel informace o schopnosti žalované splácet úvěr s tím, nechť označí důkazy k prokázání doplněných tvrzení. Žalobce na výzvu soudu reagoval podáním ze dne [datum], tak, že žalovaná byla lustrována původním věřitelem z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, přičemž na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Dle sdělení původního věřitele v rámci procesu postupování pohledávky původní věřitel dostatečným způsobem prověřoval úvěruschopnost, a to formou elektronického dálkového přístupu prostým nahlédnutím do přístupných rejstříků a databází, zejména těch veřejných, bez dalšího výstupu. Žalobce je v dobré víře, že původní věřitel dostatečným způsobem a v souladu se zákonem prověřil úvěruschopnost. Původní věřitel vycházel z dokladů poskytnutých žalovanou. Žalobce již nedisponuje žádnými dalšími listinnými doklady, které žalovaná předkládala původnímu věřiteli k prokázání úvěruschopnosti. 4. Zprávou banky a potvrzením o platbě bylo prokázáno, že žalované byla částka ve výši 5 000 Kč poukázána dne [datum] na bankovní účet [bankovní účet], vlastníkem účtu je od [datum]. 5. Smlouvou o postoupení pohledávek, podacím lístkem, seznamem pohledávek, předžalobní výzvou a oznámením o postoupení bylo prokázáno, že žalobce nabyl pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba], [IČO], jako původním věřitelem a postupitelem a společností [právnická osoba], se sídlem [adresa žalobkyně], [IČO], jako postupníkem a novým věřitelem, oznámení bylo žalované doručeno, před podáním žaloby byla žalované doručena předžalobní výzva k plnění. 6. Formulářem pro informace, smlouvou o úvěru bylo prokázáno, že žalobce jako poskytovatel spotřebitelských úvěrů a žalovaná jako spotřebitel uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru číslo [anonymizováno], byl jí poskytnut úvěr ve výši 5000 Kč se splatností dne [datum], s roční zápůjční úrokovou sazbou 40 %, s celkovým poplatkem za poskytnutí úvěru 1 946,50 Kč po slevě, 5 096,50 Kč pak před slevou, dobou trvání úvěru v počtu dnů 28, výší RPSN úvěru (roční procentní sazbou nákladů): 9 563,30 %. 7. Tvrzení žalobce, že žalovaná na úvěr ničeho nezaplatila, že byla lustrována v databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB, nebylo v řízení rozporováno. 8. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobce jako poskytovatel spotřebitelských úvěrů a žalovaná jako spotřebitel uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru číslo [anonymizováno], žalované byl poskytnut úvěr ve výši 5 000 Kč se splatností dne [datum], s roční zápůjční úrokovou sazbou 40 %, s celkovým poplatkem za poskytnutí úvěru 1 946,50 Kč po slevě, 5 096,50 Kč pak před slevou, dobou trvání úvěru v počtu dnů 28, výší RPSN úvěru (roční procentní sazbou nákladů): 9 563,30 %. Částka ve výši 5 000 Kč poukázána dne [datum] na bankovní účet žalované č. účtu [bankovní účet]. Žalovaná na úvěr ničeho nezaplatila, byla před poskytnutím úvěru lustrována v databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Žalobce nabyl pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba], [IČO], jako původním věřitelem a postupitelem a žalobcem jako postupníkem a novým věřitelem, oznámení bylo žalované doručeno, před podáním žaloby byla žalované doručena předžalobní výzva k plnění. 9. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 13. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle odstavce 3 uvedeného ustanovení změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 14. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 16. Shora uvedený skutkový stav soud na základě uvedených ustanovení posoudil následovně: Žaloba je podle soudu toliko částečně důvodná. Žalobce prokázal, že poskytl žalované částku ve výši 5000 Kč, žalovaná neuhradila ničeho. Právní předchůdce žalobce jako věřitel ovšem nesplnil povinnost před uzavřením smlouvy o úvěru řádně prověřit úvěruschopnost dlužníka, když splnění této povinnosti je přitom podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalobce pouze lustroval žalovanou v databázích, nedisponuje přitom žádnými dalšími listinnými doklady, které žalovaná předkládala původnímu věřiteli k prokázání úvěruschopnosti. Je zřejmé, že poskytovatel úvěru neprověřil příjmovou ani výdajovou stránku žalované, pak měl být nepochybně obezřetnější při hodnocení úvěruschopnosti žalované, měl si v tomto konkrétním případě vyžádat od žalované doklady a tyto archivovat, a to doklady o příjmu, doklady o jiných příjmech rodiny, dále nejméně doklady o výdajích spojených s bydlením. Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Důsledkem nesplnění uvedené povinnosti je neplatnost smlouv