3 C 219/2020-44 — Okresní soud v Jeseníku

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 35.001 Kč s příslušenstvím. Žalobce tvrdil v žalobě, že žalobce uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému ze strany žalobce poskytnut standartní neúčelový úvěr, když žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 30.000 Kč. Žalobce se s žalovaným dohodl, že žalovaný uhradí žalobci celkovou částku ve výši 37.500 Kč v pravidelných 25měsíčních splátkách pp 1.500 Kč splatných vždy do každého 20. dne daného měsíce na účet žalobce, kdy splatnost 1. splátky byla dohodnuta na den 20. 3. 2020. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas a žalobce úvěr zesplatnil ke dni 22. 5. 2020. Žalobce odeslal žalovanému 3 upomínky na zaplacení dlužné částky, avšak bezvýsledně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, jednání u soudu se nezúčastnil a bylo jednáno v nepřítomnosti žalovaného dle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. 3. Žalobce v písemném podání ze dne 20. 11. 2023 uvedl, že v rámci oddlužení žalovaného pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] byla žalobci uhrazena částka ve výši 4.705,64 Kč, kterou žalobce započetl zcela na nárok 3 ve výši 300 Kč, dále započetl zcela na nárok 4 ve výši 1.497 Kč, dále započetl zcela na nárok 5 ve výši 1.641 Kč, dále částečně započetl na nárok 2 ve výši 1.267,64 Kč. Žalobce vzal žalobu co do částky 4.705,64 Kč částečně zpět. Vzhledem k dispozitivnímu úkonu žalobce s předmětem řízení soud v souladu s ustanovením § 96 odst. 1,2 o.s.ř. řízení částečně zastavil (výrok I.). 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobce řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného (zjištěno z výpisu z běžného účtu číslo [bankovní účet], výstupu z insolvenčního rejstříku, výpisu z centrální evidence exekucí, výplatních lístků žalovaného za měsíce listopad a prosinec 2019 a měsíc leden 2020). Žalobce jako poskytovatel úvěru a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o hotovostním úvěru [číslo]. Účastníci uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru s výší úvěru 30.000 Kč s úrokovou sazbou 21,55 % ročně, výší měsíční splátky 1.500 Kč, počtem splátek 25, celková částka splatná spotřebitelem 37.500 Kč. Strany si dohodly v čl. IV. bod 2. písm. c) smlouvy o úvěru, že úvěrovaný se zavázal zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každý jednotlivý případ, kdy se dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky (zjištěno z úvěrové smlouvy). Žalovaný čerpal dne [datum] peněžní prostředky ve výši 27.500 Kč bezhotovostně převodem na účet žalovaného číslo [bankovní účet], dále byla částka 2.500 Kč zaslána jako provize zprostředkovateli úvěru v souladu s úvěrovou smlouvou (zjištěno z potvrzení o provedení transakcí ze dne 25. 2. 2020). Žalovaný neuhradil splátky ve výši 1.500 Kč splatné dne 20. 3. 2020, dne 20. 4. 2020 a dne 20. 5. 2020 (zjištěno z bonity smlouvy). Žalobce upomínal žalovaného upomínkami ze dne 25. 3. 2020 a ze dne 22. 4. 2020 o zaplacení splátek úvěru (zjištěno z upomínek). Žalobce odeslal dne 22. 5. 2020 žalovanému oznámení o zesplatnění úvěru ke dni 22. 5. 2020 z důvodu prodlení žalovaného s placením splátek úvěru. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky 31.563 Kč, smluvní pokuty ve výši 1.497 Kč a upomínacích nákladů ve výši 300 Kč do 10 dnů od odeslání výzvy (zjištěno z oznámení o zesplatnění a podacího lístku). Usnesením Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka] byl zjištěn úpadek žalovaného a povoleno řešení úpadku oddlužením (zjištěno z usnesení na č.l. 11-15 spisu). Usnesením Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka] bylo schválené oddlužení zrušeno a insolvenční řízení zastaveno. Usnesení nabylo právní moci dne [datum] (zjištěno z usnesení na č.l. 22-24 spisu). 5. Ze zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům: 6. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (zákon o spotřebitelském úvěru dále jen z.s.ú.) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Dle čl. II. bod 1. zákona č. 186/2020 Sb. dostal-li se dlužník do prodlení s plněním povinností vyplývajících ze smlouvy o odložené platbě, peněžité zápůjčce, úvěru nebo obdobné finanční službě po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se namísto příslušných ustanovení smlouvy, pokud jsou v rozporu s § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i když byla smlouva uzavřena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 10. Dle ustanovení § 122 odst. 4 z.s.ú. u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. 11. Žalobce a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] dle ustanovení § 2395 o.z. Žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 30.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobci celkem částku 37.500 Kč, a to 25 měsíčními splátkami ve výši 1.500 Kč. Úvěr byl sjednán s úrokovou sazbou ve výši 21,55 % ročně. Žalovaný na poskytnutý úvěr ničeho neuhradil. Žalobce úvěr zesplatnil ke dni 22. 5. 2020 a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. Žaloba je tak důvodná co do požadované jistiny ve výši 27.063 Kč, smluvní pokuty za prodlení se splacením úvěru ve výši 4.500 Kč (po částečném zpětvzetí žaloby činí zbytek nároku částku 3.232,36 Kč). Žaloba je také důvodná co do smluveného úroku ve výši 21,55 % ročně z dlužné jistiny ve výši 27.063 Kč, avšak pouze v období do 90 dnů prodlení spotřebitele od zesplatnění úvěru tj. do dne 21. 8. 2020. V následujícím období má žalobce nárok na úrok pouze ve výši stanovené ustanovením § 122 odst. 4 z.s.ú. ve spojení s čl. II. přechodných ustanovení zákona č. 186/ 2020 Sb. (viz níže). Nevrácením dlužné jistiny se žalovaný ocitl v prodlení se splněním svého peněžitého závazku. S tímto prodlením spojuje ustanovení § 1970 o.z. i právo žalobce požadovat po žalované úroky z prodlení ve výši stanoveném nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok II.). 12. Soud žalobu částečně zamítl co do úroku ve výši 11,55 % ročně z částky 27.063 Kč od 22. 8. 2020 do zaplacení. Soud zde přihlédl k čl. II. bod 1. přechodných ustanovení zákona č. 186/2020 Sb. ve spojení s ustanovením § 122 odst. 4 z. s. ú., kdy u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Soud tak přiznal žalobci úrok ve smluvené výši 21,55 % ročně pouze po dobu 90 dnů od zesplatnění úvěru, tj. v období od 23. 5. 2020 do 21. 8. 2020. V následujícím období od 22. 8. 2020 do zaplacení má žalobce nárok pouze na úrok ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny a ve zbylé části úroku 11,55 % (21,55 – 10) je na místě žalobu zamítnout (výrok III.). 13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., když oba účastníci měli ve věci jen částečný úspěch. Větší úspěch ve věci měl žalobce (84 %), potom má žalobce nárok na 68 % účelně vynaložených nákladů. Náhrada nákladů řízení žalobce se sestává z odměny advokáta ve výši 6.150 Kč za 2,5 úkonu právní pomoci po 2.460 Kč (§ 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb. – ½ předžalobní výzva, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby), náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 300 Kč, tj. celkem 900 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., daně z přidané hodnoty ve výši 21 %, tj. celkem 1.