4 C 54/2023-23 — Okresní soud v Jeseníku

1. Podanou žalobou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 10 317,68 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 101,84 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 044,09 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 317,68 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 10 317,68 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], [IČO], a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] přičemž právní předchůdce žalobce jako poskytovatel zápůjčky posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet, provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce, žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Žalovaný na zápůjčku ve výši 17 000 Kč zaplatil částku ve výši 12 900 Kč, pohledávka ze smlouvy byla postoupena na žalobce smlouvou o postoupení ze dne [datum]. 2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil, žádné z tvrzení žalobce nerozporoval. 3. Jednání dne [datum] bylo vedeno v nepřítomnosti účastníků řízení. 4. Výpisem z obchodního rejstříku žalobce, smlouvou o postoupení, oznámením o postoupení, podacím lístkem a seznamem postoupených pohledávek bylo prokázáno, že pohledávka vyplývající ze smlouvy včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. 5. Předžalobní upomínkou a podacím lístkem bylo prokázáno, že žalobce žalovaného před podáním žaloby dne [datum] vyzval k úhradě žalované částky. 6. Zákaznickou kartou bylo prokázáno, že žalovaný před poskytnutím půjčky uvedl o své osobě tyto údaje: je nezaměstnaný, svobodný, má nájemní bydlení, příjem činí 7 304 Kč, odhadované výdaje 3 500 Kč, doloženy byly jen složenky. 7. Smlouvou o zápůjčce, přehledem plateb bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 17 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 13 512 Kč, ta představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 263,00 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 911 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 988 Kč, a to v hotovosti v 45 týdenních (sedmidenních) splátkách po 679 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 12 900 Kč. 8. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 17 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 13 512 Kč, ta představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 263 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 911 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 988 Kč, a to v hotovosti v 45 týdenních (sedmidenních) splátkách po 679 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 12 900 Kč. Žalovaný před poskytnutím půjčky uvedl o své osobě tyto údaje: je nezaměstnaný, svobodný, má nájemní bydlení, příjem činí 7 304 Kč, odhadované výdaje 3 500 Kč, doloženy byly jen složenky, toto vše bylo zaznamenáno do zákaznické karty. Pohledávka vyplývající ze smlouvy včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno, žalobce žalovaného před podáním žaloby dne [datum] vyzval k úhradě žalované částky. 9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. s. ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 10. Podle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 87 odst. 1, 2 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 12. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 13. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 15. Po právní stránce posoudil soud věc takto: Právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě zápůjčky. V této smlouvě se poskytovatel shora zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 17 000 Kč, kdežto žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit s poplatkem ve výši 13 512 Kč. Žalovaný v době uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel, což se podává ze smlouvy; kdežto žalobce vystupoval při poskytnutí úvěru jako podnikatel. Povinností poskytovatele bylo před poskytnutím spotřebitelského úvěru náležitě s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, a to jak na stránce příjmů, tak na stránce výdajů, k čemuž žalobce předložil jediný doklad, a to zákaznickou kartu. Z této pak vyplývá, že poskytovatel zápůjčky rezignoval na svou zákonnou povinnost, vůbec nepřihlédl k tomu, že žalovaný je nezaměstnaný, a pokud má příjem ve výši 7 304 Kč, pak tento v podobě zřejmě podpory v nezaměstnanosti nebude pobírat vzhledem ke svému věku příliš dlouho. Rovněž se právní předchůdce žalobce vůbec nezabýval tvrzen