7 C 10/2022-38 — Okresní soud v Jeseníku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhá zaplacení částky 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 30. 10. 2021 do zaplacení, a to jako dlužné jistiny úvěru nejpozději splatné 29. 10. 2021. Pro případ, že by neměl soud nárok na zaplacení dlužné jistiny úvěru za prokázaný, domáhá se žalobkyně zaplacení 30 000 Kč jako bezdůvodného obohacení žalované. Svůj nárok odůvodňuje žalobkyně tím, že dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba] (dále též„ Právní předchůdkyně“) se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalované na její účet č. [bankovní účet] v září 2021 nejprve 3 000 Kč jako úvěr, který byl dle požadavku žalované navýšen na celkově poskytnutých 30 000 Kč. Následně Právní předchůdkyně postoupila žalovanou pohledávku na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Právní předchůdkyni ani žalobkyni žalovaná nic neuhradila. 2. Soud zjistil, že v listině označené jako Smlouva o úvěru [číslo] datované [datum] je po uvedení identifikačních údajů žalované (mj. jméno, příjmení, adresa trvalého pobytu, číslo mobilního telefonu, rodné číslo a číslo občanského průkazu) uvedeno, že se jí Právní předchůdkyně jako věřitelka zavazuje poskytnout na č. ú. [bankovní účet] jako klientce spotřebitelský neúčelový a jednorázově splatný úvěr ve výši 3 000 Kč, splatný 29. 10. 2021 v částce 3 690 Kč, při RPSN 1 141,2 %, s tím, že za každé prodloužení splatnosti o 30 dnů je žalovaná povinna uhradit dalších 690 Kč, přičemž smlouva o úvěru má být dle listiny uzavřena potvrzením pomocí kódu žalovanou [datum] v [anonymizováno]: [údaj o čase] hod. poté, co jí byl téhož dne v [anonymizováno]: [údaj o čase] hod. odeslán potvrzovací kód (listina označená v systému [příjmení] jako [číslo]). Další listinou označenou jako smlouva o úvěru [číslo] – v níž jsou uvedeny totožné údaje s tím rozdílem, že se v ní uvádí, že jde o změnu podmínek smlouvy o úvěru [číslo] tak, že celková výše jistiny spotřebitelského úvěru činí 6 000 Kč, přičemž je žalovaná povinna jednorázově splatit 7 380 Kč, potvrzovací kód byl žalované odeslán [datum] ve [anonymizováno]: [údaj o čase] hod., jeho prostřednictvím žalovaná potvrdila návrh smlouvy téhož dne ve [anonymizováno]: [údaj o čase] hod. –, mělo dojít k navýšení původně poskytnutého úvěru na celkových 6 000 Kč (listina označená v systému CERP jako [číslo]). K dalšímu navýšení poskytnutého spotřebitelského úvěru mělo dojít též listinou datovou k [datum] v níž jsou opět uvedeny shodné údaje jako v prve uvedených listinách s tím rozdílem, že celková částka jistiny spotřebitelského úvěru činí 30 000 Kč, žalovaná je povinna jednorázově zaplatit 35 460 Kč, RPSN činí 2 775,6 %, a za prodloužení splatnosti o 30 dní je povinna zaplatit 6 900 Kč, přičemž potvrzovací kód byl žalované odeslán [datum] ve [anonymizováno] [údaj o čase] hod. a jeho prostřednictvím žalovaná měla potvrdit návrh smlouvy téhož dne v [anonymizováno] [údaj o čase] hod. (listina v systému [příjmení] označená jako [číslo]). Ve dny, kdy mělo dojít k potvrzení návrhů smluv žalovanou, a tím k uzavření smluv, zaslala Právní předchůdkyně na účet [bankovní účet] postupně 3 000 Kč (listina označená v systému [příjmení] jako [číslo]), 3 000 Kč (listina označená v systému [příjmení] [číslo]) a 24 000 Kč (listina označená v systému [příjmení] [číslo]). [právnická osoba] uvedla, že majitelem účtu [bankovní účet] je žalovaná a že na tento účet byla v měsíci září nebo říjnu 2019 zaslána částka v celkové výši 30 000 Kč (sdělení na č. l. 24). 3. Dále soud zjistil, že [datum] podepsali zástupci Právní předchůdkyně jako„ postupitelky“ a žalobkyně jako„ postupnice“ listinu nazvanou„ SMLOUVA O POSTOUPENÍ POHLEDÁVEK“, s ujednáním, že jde o rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek, na jejímž základě budou zasláním datové pásky s vymezenými pohledávkami ze smluv o úvěru uzavřeny dílčí smlouvy o postoupení pohledávek uvedených v datové pásce, z nichž jedna je připojena ke scanu listiny Smlouvy o postoupení pohledávek, přičemž v dané pásce je uvedena pohledávka ve výši 36 708 Kč, označená mj. jménem a příjmením žalované a číslem dílčí smlouvy [číslo] (scany listin uložené v systému CERP pod názvem Smlouva postoupenA_ pohledA_vky a seznam 9 vA_rka s verifikacA_ [datum]). Listinou datovanou 14. 4. 2022 – a podanou téhož dne k poštovní přepravě České poště s. p. (podací lístek v systému CEPR) – a adresovanou žalované hodlala Právní předchůdkyni oznámit postoupení své pohledávky ze smlouvy [číslo] ve výši 36 708 Kč na žalobkyni, jakož i žalobkyně vyzvat žalovanou k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou k plnění (v sytému CEPR pod názvem index__7). 4. Z jiných než shora uvedených důkazních prostředků nezjistil soud skutečnosti významné pro posouzení této věci, a proto z oněch jiných důkazních prostředků neučinil žádná skutková zjištění. Pravost ani správnost provedených listin nebyla v řízení zpochybněna, soud o nich neměl důvodu pochybovat, a proto z nich při zjišťování skutkového stavu vycházel (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 5. Na základě provedeného dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně zaslala na účet žalované postupně dvakrát po 3 000 Kč dne 29. 9. 2021 a následně 24 000 Kč dne 14. 10. 2021, a to dle listin označených jako smlouva o úvěru, blíže specifikovaném jako spotřebitelský neúčelový a jednorázově splatný spotřebitelský úvěr. Uvedené částky byly na účet žalované připsány. Právní předchůdkyně a žalobkyně podepsaly listinu nazvanou„ SMLOUVA O POSTOUPENÍ POHLEDÁVEK“, jejímž předmětem bylo uzavření dílčích smluv o postoupení pohledávek ze smluv o úvěru Právní předchůdkyně, a to na základě datové pásky, v jedné z nichž je specifikována pohledávka za žalovanou vyplývající ze smlouvy o úvěru. Oznámení o postoupení pohledávek vč. předžalobní výzvy k plnění bylo zasláno na adresu žalované prostřednictvím České pošty s. p. 6. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval tato ustanovení právních předpisů: Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále též jen„ z. s. ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem Dle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a