13 C 227/2021-21 — Okresní soud v Jindřichově Hradci

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 9 000 Kč s příslušenstvím, kterého se domáhá z titulu smluvní pokuty a nesplaceného úvěru poskytnutého na základě smlouvy o úvěru, [číslo] uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou. O skutkovém stavu učinil soud následující závěr: právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum], částku 6 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala zaplatit spolu s úrokem ve výši 1 380 Kč (zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 279,83 % ročně) ve lhůtě do 30 dnů od poskytnutí úvěru. [příjmení] 6 000 Kč byla žalované poskytnuta dne [datum]. Žalovaná na úhradu dluhu nezaplatila ničeho. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena žalobkyni a postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Výzvou ze dne [datum] byla žalovaná žalobkyní vyzvána k zaplacení dlužné částky nejpozději do [datum]. Podle ust. § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle ust. § 9 odst. 1 z. s. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podáním ze dne [datum], dříve, než začalo jednání, vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Podle ust. § 96 odst. 2 o. s. ř., je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Podle ust. § 96 odst. 3 o. s. ř. jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí není účinné. Podle ust. § 96 odst. 4 o. s. ř. ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu v částečně (v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku) zpět, a to dříve, než začalo jednání, soud řízení částečně zastavil, a to, aniž by zjišťoval, zda žalovaná s tímto zpětvzetím souhlasí. Co se týče zbývajícího předmětu řízení, soud na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že výše uvedená smlouva o úvěru je ve smyslu § 1 z. s. ú. smlouvou o spotřebitelském úvěru. Z ust. § 9 odst. 1 z. s. ú. vyplývá, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Usnesením zdejšího soudu ze dne 12. 10. 2021, č. j. 13 C 227/2021-13 byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní od jeho doručení doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, jakým způsobem a jaké získala informace o schopnosti žalované splácet úvěr, a aby v téže lhůtě označila důkazy k prokázání doplněných tvrzení, jinak může být se svojí žalobou neúspěšná. Toto usnesení bylo žalobkyni doručeno dne [datum]. Žalobkyně na něj reagovala jednak tak, že těmito důkazy nedisponuje, a jednak částečným zpětvzetím žaloby (viz výše). Při jednání konaném dne [datum] pak žalobkyni nemohlo být poskytnuto poučení ve shora uvedeném smyslu, neboť se k jednání nedostavila. Nezbývá tak, než uzavřít, že žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně jakýmkoliv způsobem ověřovala úvěruschopnost žalované, coby spotřebitele. Protože právní předchůdkyně žalobkyně (jako poskytovatel úvěru) nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách (resp. ji neprokázala), nelze, než výše uvedenou spotřebitelskou smlouvu, odporující § 580 odst. 1 o. z., vyhodnotit jako neplatnou, přičemž soud k této neplatnosti přihlédl dle § 588 o. z. i bez návrhu. Žalovaná předmět výše uvedené smlouvy o úvěru převzala na základě neplatné smlouvy, tedy se bezdůvodně obohatila, a je povinna dle § 2991 odst. 2 o. z. toto bezdůvodné obohacení vrátit. Pohledávka byla postoupena žalobkyni a žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno. Pokud žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně převzala částku 6 000 Kč a nezaplatila ničeho, je její povinností vrátit žalobkyni částku 6 000 Kč. Co se týče úroků z prodlení, soud vycházel z toho, že žalovaná je v prodlení od [datum], když byla žalobkyní výzvou ze dne [datum] vyzvána k zaplacení dlužné částky do [datum]. Z těchto důvodů byla žaloba částečně zamítnuta, a to pouze v rozsahu úroku z prodlení, který přesahuje tento rámec. Výše úroků pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ke dni, kdy se žalovaná dostala do prodlení. Z těchto důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích II. a III. tohoto rozsudku. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 2 a § 137 odst. 2, 3 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný (v části bylo řízení zastaveno pro chování žalobkyně (§146 odst. 2 o. s. ř.), a v této části byla úspěšná žalovaná; ve zbytku byla žalobkyně úspěšná). Žalobkyně byla v řízení úspěšná v rozsahu 66 % a žalovaná byla v řízení úspěšná v rozsahu 33 %. Žalobkyně tak má právo na náhradu 33 % účelně vynaložených nákladů. Žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem, který účtoval náhradu nákladů řízení podle advokátního tarifu. Soud přiznal žalobkyni náhradu za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení a žaloba) po 200 Kč, a jeden úkon (předžalobní výzva) za 100 Kč, a to v souladu s § 14b advokátního tarifu. Soud žalobkyni přiznal též náhradu za jeden úkon právní služby (částečné zpětvzetí žaloby po podání návrhu) ve výši 1 500 Kč, dle ust. § 7 bod 4. advokátního tarifu. Dále byla účtována paušální náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu za 3 úkony právní služby po 100 Kč a za jeden úkon ve výši 300 Kč podle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Advokát dále doložil, že je plátcem DPH, a daň vyúčtoval; o DPH bylo rozhodnuto v souladu se zákonem o DPH a judikaturou podle právního stavu k datu rozhodování soudu, a to ve výši 21 % z výše uvedených částek nákladů řízení. Dále byl nákladem řízení žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Součet těchto částek činí výsledné náklady řízení ve výši 3 546 Kč, který po snížení o 33 % představuje částku uvedenou ve výroku III. tohoto rozsudku. <i>(Odůvodnění tohoto rozsudku je podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. provedeno ve zkrácené formě, jelikož jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné.)</i>