5 C 21/2019-692 — Okresní soud v Jindřichově Hradci

1. Žalobou doručenou podepsanému soudu dne 6. 2. 2019, ve znění repliky ze dne 17. 4. 2019, ve znění upřesnění ze dne 16. 7. 2019, po částečném zpětvzetí dne 10. 7. 2020, ve znění změny připuštěné podepsaným soudem dne 10. 9. 2020, se žalobkyně domáhaly dle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen:„ zákon o půdě“), bezúplatného převodu pozemku parc. [číslo] v katastrálním území [část obce], obec Jindřichův Hradec zapsaného u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště v [obec], resp. nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobkyněmi smlouvu o bezúplatném převodu tohoto pozemku na žalobkyně v poměru: [číslo] [jméno] [příjmení] a [číslo] MUDr. [jméno] [příjmení]. Žalobkyně jsou dědičky zemřelé oprávněné osoby - jejich matky [jméno] [příjmení] (nárok PÚ [číslo], PÚ [číslo]), současně jsou oprávněnými osobami dle rozhodnutí PÚ [číslo]. Hodnota nevydaných pozemků žalobkyň činí dle znaleckého posudku [číslo] 2018 celkem 7 229 750 Kč (PÚ [číslo] – 3 426 000 Kč, PÚ [číslo] – 2 536 750 Kč, PÚ [číslo] – 1 267 000 Kč). Matka žalobkyň byla ze strany totalitního režimu nucena odprodat veškerý majetek v obci [obec]. Pozemky matky žalobkyň byly vykupovány za účelem výstavby sídliště [část obce] a [část obce], které bylo na předmětných pozemcích posléze vybudováno; tyto pozemky nebyly žalobkyním vráceny z důvodu zastavěnosti. V roce 1992 uplatnila právní předchůdkyně žalobkyň své restituční nároky, které nebyly dosud saturovány, když žalovaná vede výši restitučního nároku v nesprávné (podhodnocené) výši, ačkoli samotný znalec žalované ocenil dne 22. 11. 2008 jejich hodnotu na částku 4 605 954 Kč; žalovaná tak postupuje při uspokojování jejich nároků svévolně, liknavě a mnohdy i diskriminačně, když po celou dobu vede nárok v nesprávné výši. Tím, že žalovaná bezdůvodně a alibisticky odmítá ocenit odňaté pozemky žalobkyň určené pro stavbu sídlištního celku jako stavební, žalobkyně zcela zjevně diskriminuje Žalovaná tak stěžuje uspokojení nároku prostřednictvím veřejné nabídky pozemků a proto nelze na žalobkyních požadovat další účast ve veřejných nabídkách. Restituční řízení byla zahájena v roce 1992, o nevydání pozemků však bylo rozhodnuto v roce 2008 a v roce 2017 – tedy po 16 a 25 letech. Matka žalovaných se rozhodnutí ze dne 31. 10. 2017 nedočkala – zemřela. Žalobkyně se staly dědičkami v roce 2017 a začaly se aktivně zajímat a řešit svůj restituční nárok. Nabídka pozemků pro oprávněné osoby je zcela nedostačující. V katastrálním území Čimice nabízela žalovaná za dobu 25 let pouze dva malé pozemky. Žalovaná uzavírala s třetími subjekty za účelem obcházení zákona směnné smlouvy (ve skutečnosti skryté kupní smlouvy) a převáděla pozemky na nerestituenty. Žalovaná po celou dobu preferuje převody pozemků na nerestituenty. 2. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznává, a to ani zčásti. Učinila nesporným, že žalobkyně jsou oprávněnými osobami dle zákona o půdě, svůj nárok na zákonnou náhradu však mohly získat účastí ve veřejných nabídkách. Právní předchůdkyně žalobkyň, paní [jméno] [příjmení], se nezúčastnila a ani jedné z celkem 60 kol veřejných nabídek. Žalobkyně a) se nezúčastnila ani jedné veřejné nabídky od nabytí nároku a žalobkyně b) se účastnila pouze jedné veřejné nabídky od nabytí nároku, a to teprve v roce 2018, a to na pozemek, jehož vyhlášková cena převyšovala nárok žalobkyně, a proto přihláška byla neplatná. Žalovaná eviduje restituční nárok žalobkyní dle rozhodnutí PÚ [číslo], PÚ [číslo] a PÚ [číslo] v nevypořádané výši 278 079 Kč s tím, že v evidenci dojde ke změně, kterou nárok žalobkyň bude částečně navýšen, když odňatý a nevydaný pozemek PK parc. [číslo] o výměře 6 672 m2 bude oceněn jako stavební. Žalovaná nepostupuje vůči žalobkyním liknavě, když nabízí dostatek pozemků k vypořádání těchto nároků ve veřejných nabídkách. Do konce roku 2017 bylo vyhlášeno 151 nabídek, v nichž bylo nabízeno přes 80 000 náhradních pozemků v ceně 34 miliard korun českých. Nabízeny byly pozemky kvalitní, značných výměr, a dokonce takové, o nichž nepožádala žádná oprávněná osoba. Pozemky v [obec] nemohou být nabízeny v každé veřejné nabídce, neboť ne všechny pozemky ve správě žalované v [obec] jsou vhodné k zařazování do veřejných nabídek, historicky žalovaná nabízela i pozemky v [obec], například pozemků o výměře do 60 m² bylo do roku 2017 v nabídkách podle zákona o půdě v okrese [okres] nabídnuto pouze 46, zatímco pozemku s výměrou větší nabízela 389, z toho 241 bylo výměry větší než 1 000 m²; nabízeny byly i pozemky v katastrálním území Bohnice a [část obce]. Žalobkyně podaly okolo 20 žalob u soudů po celé České republice, v tomto jejich postupu lze spatřovat snahu o jakési spekulování s restitučními nároky a soud by měl zvážit, zda v tomto jejich přístupu nelze spatřovat zjevné zneužití výkonu jejich práva, to je postup v rozporu s § 8 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Žalovaná nesouhlasí s tvrzením žalobkyní, že ani po více než 26 letech není restituční nárok žalobkyň řádně oceněn ani řádně vypořádán. Žalobkyně dostatečně neprokazují, že jim, resp. jejich právní předchůdkyni, byly odňaty pozemky, které měly v době jejich odnětí stavební charakter. Následná změna charakteru odňatých pozemků nastala v důsledku činnosti státu, to je bez přičinění původního vlastníka. Pro stanovení výše restitučního nároku je rozhodný stav pozemků ke dni odnětí státem, není možné počítat s navýšením ceny pozemku, k němuž došlo po přechodu na stát bez přičinění původního vlastníka. Žalovaná nepřistupuje k žalobkyním svévolně a liknavě, neboť když žalobkyně požádaly o přecenění svým dopisem doručeným žalované 14. 5. 2018, pak tato přecenila nárok žalobkyň, a to, konkrétně ve vztahu k pozemku PK 620 o výměře 6 672 m². Pokud by měly být pozemky oceňovány jako stavební, pak by měly být posouzeny s uplatněním všech možných srážek dle oceňovací vyhlášky č. 182/1988 Sb. (dále jen: oceňovací vyhláška), respektive její přílohy [číslo]. Účelem zákona o půdě bylo navrácení zemědělských pozemků, nikoliv pozemků jiného charakteru, se kterými ani v zásadě samy nemohou hospodařit. 3. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne 16. 9. 2020 (žaloba byla zamítnuta), který byl zrušen usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. [číslo jednací] ze dne 4. 2. 2021, v němž odvolací soud konstatoval, že žalobkyně jsou oprávněnými osobami, soudem prvního stupně popsaný postup žalované (nesprávné ocenění odňatých pozemků) představuje liknavý a svévolný postup státu, pro které žalobkyně mohou žádat uspokojení restitučního nároku mimo veřejné nabídky pomocí uplatněné žaloby. Odvolací soud se ztotožnil s výší restitučního nároku žalobkyň, za překážku vydání pozemku rybník [anonymizováno] považoval uplatňovaný (restituční) nárok ze strany [jméno] [jméno] [příjmení] u Okresního úřadu v [obec] dne 12. 11. 1992 ([spisová značka]). Krajský soud zavázal soud prvního stupně, aby žalobkyně ve smyslu ustanovení § 118a odst. 2 a 3 o. s. ř. vyzval, aby (především z nabídky žalované) označily jiné vhodné pozemky způsobilé k vykrytí restitučního nároku a aby se zabýval toliko otázkami vhodnosti vydání nově označených pozemků. Po poučení, žalobkyně dne 17. 3. 2021 označily nové náhradní pozemky, kdy po částečném zpětvzetí žaloby ze dne 20. 5. 2021 a ze dne 16. 11. 2021 požadují: žalobkyně a) převod náhradního pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] a žalobkyně b) převod náhradních pozemků parc. [číslo] v [katastrální uzemí] a parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. 4. Žalovaná se vyjádřila tak, že u pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] neeviduje žádnou překážku vylučující ho z převodu. U pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] byla uplatněna žádost [územní celek] o bezúplatný převod zemědělského pozemku podle § 7 odst. 1 písm. e) zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též„ ZSPÚ“). Tato žádost splňuje veškeré podmínky pro vyhovění, na pozemek dopadá překážka převoditelnosti ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) bod 1. ve spojení s ustanovením § 7 odst. 1 písm. e) ZSPÚ. Dále je u pozemku souběh se třemi soudními řízeními vedenými pod sp. zn. [spisová značka] (žalobce Dr. [jméno] [příjmení]), sp. zn. [spisová značka] (žalobce [příjmení] [příjmení]), sp. zn. [spisová značka] (žalobkyně [příjmení] [příjmení]). Další překážkou vydatelnosti tohoto pozemku je skutečnost, že je veden jako chráněná krajinná oblast a nebude možné ho plně obhospodařovat. Pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí] je z převodu vyloučen. Je zastavěn dvěma stavbami – [příjmení] dolním rybníkem (dále též„ [příjmení] rybník I“) a [příjmení] prostředním rybníkem (dále též„ [příjmení] rybník II“). Tyto stavby jsou ve vlastnictví třetí osoby, a to [anonymizováno] rybářského svazu, z.s. pobočný spolek [obec], [IČO], se sídlem [adresa] (dále též„ MRS [obec]“). Od roku 2017 probíhá mezi žalovanou a MRS [obec] jednání o převodu tohot