5 C 64/2021-31 — Okresní soud v Jindřichově Hradci

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně, tj. společností [právnická osoba], a žalovaným. O skutkovém stavu věci učinil soud tento závěr: Dne [datum] byla uzavřena mezi společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen:„ [právnická osoba]“) a žalovaným [příjmení] smlouva o úvěru, v níž se smluvní strany dohodly, že v budoucnu budou uzavírat smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterými se úvěrující zaváže, že na požádání žalovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a žalovaný se zaváže poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatky za poskytnutí úvěru a úroky. Téhož dne byla uzavřena mezi [právnická osoba] a žalovaným jednotlivá smlouva o úvěru [číslo] na jejím základě se [právnická osoba] zavázala, že na požádání žalovaného poskytne v jeho prospěch na účet číslo [bankovní účet] peněžní prostředky do částky 5 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit do [datum] a zaplatit poplatky za poskytnutí úvěru a úroky. Žalovaný se zavázal zaplatit společnosti úrok v celkové výši 1 Kč s tím, že platba úroků z úvěru je zahrnuta v platbě poplatku za poskytnutí úvěru. Při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela [právnická osoba] z výplatních pásek za období srpen 2018, listopad 2018 a říjen 2018, z kterých je zřejmé, že žalovaný byl zaměstnán na hlavní pracovní poměr u [právnická osoba], s.r.o. s čistou průměrnou mzdou 26 590 Kč. Dne [datum] byla částka ve výši 5 000 Kč odepsána z účtu [bankovní účet] na účet [bankovní účet]. Společnost Via je nebankovním poskytovatelem spotřebitelského úvěru; oprávnění bylo uděleno Českou národní bankou dne [datum] Smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou dne [datum] byla pohledávka [právnická osoba] za žalovaným postoupena na žalobkyni. Dne [datum] byla žalovanému odeslána výzva k úhradě před podáním žaloby. Pokud jde o právní posouzení, soud vychází z ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen:„ občanský zákoník“) a věc posuzuje podle tohoto zákona a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen:„ zákon o spotřebitelském úvěru“). Právní předchůdkyně žalobkyně je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr jako nebankovní poskytovatel (ustanovení § 9 a násl. zákona o spotřebitelském úvěru). Žalovaný je spotřebitelem (ustanovení § 419 občanského zákoníku); jedná se o smlouvu spotřebitelskou, která byla uzavřena elektronickou formou. Dle ustanovení § 562 občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronicky. Občanský zákoník zásadně nepreferuje listinu před jinými formami písemností a dle ustanovení § 3026 odst. 1 platí všechna ustanovení zákoníku o listinách i pro jiné písemnosti bez zřetele na jejich podobu (formu). K obecné platnosti právního jednání v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího (§ 561 odst. 1 věta prvá občanského zákoníku). Podle poslední věty ustanovení § 561 odst. 1 občanského zákoníku jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Zvláštním právním předpisem je zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, kde je v ustanovení § 7 upravena možnost jiného elektronického podpisu. Elektronický podpis je v zásadě ekvivalentní originálnímu vlastnoručnímu podpisu. Účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, ve spojení s ustanovením § 104 a násl. zákona o spotřebitelském úvěru. Povinnost žalovaného platit úroky z prodlení koresponduje s ustanovením § 1968 a § 1970 nového občanského zákoníku; jejich výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pohledávka [právnická osoba] za žalovaným byla postoupena na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. S ohledem na shora uvedené, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, ukládá soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni nesplacenou jistinu poskytnutého úvěru s příslušenstvím, sestávajícím z úroku z prodlení v zákonné sazbě, když k zaplacení těchto nároků se žalovaný zavázal smlouvou o úvěru, která nepochybně byla uzavřena mezi ním a žalobkyní, a na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.