13 C 186/2022-35 — Okresní soud v Jindřichově Hradci

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 30. 6. 2022 domáhá na žalované zaplacení částky 18 694 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne 4. 12. 2019 mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ [právnická osoba]“, nebo„ právní předchůdkyně žalobkyně“). 2. Žalovaná k žalobě uvedla, že peníze si půjčovala spolu s neteří, kdy si poskytnuté prostředky rozdělily napůl. Žalovaná potvrdila, že smlouvu uzavřela ona, a že na jejím základě převzala zápůjčku ve výši 10 000 Kč. Ze zapůjčené částky žalovaná uhradila první splátku ve výši asi 500 Kč. Žalovaná smlouvu uzavřela se zprostředkovatelkou. Žalovaná dále uvedla, že v době uzavření smlouvy nebyla zaměstnaná, přestože v zákaznické kartě toto potvrdila. Žalovaná uvedla, že obchodnímu zástupci právní předchůdkyně žalobkyně předložila padělané výplatní pásky, které měla vyhotovit její neteř. Co se týče výdajů, žalovaná uvedla, že její měsíční výdaje činily 500 Kč. S bydlením žalovaná žádné náklady neměla, protože bydlela u otce. 3. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl bez její přítomnosti, a to v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 4. Existence žalobkyně byla zjištěna z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka [číslo], z něhož plyne, že předmětem podnikání žalobkyně je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne 4. 12. 2019 mezi [právnická osoba] a žalovanou, soud zjistil, že [právnická osoba] poskytla žalované spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem ve výši 7 994 Kč (poplatek tvoří úrok ve výši 3 103 Kč a částka za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 4 891 Kč) v 51 týdenních splátkách po 377 Kč a v poslední splátce ve výši 327 Kč. Ve smlouvě bylo sjednáno, že první splátkové období začíná běžet dnem uzavření smlouvy. Žalovaná svým podpisem na smlouvě potvrdila převzetí shora uvedené částky v hotovosti. Ve smlouvě byla mezi smluvními stranami sjednána výpůjční úroková sazba ve výši 56 % pro celou dobu trvání smlouvy. 6. Ze zákaznické karty ze dne 4. 12. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná při uzavírání smlouvy právní předchůdkyni žalobkyně sdělila, že: žije jako nájemník, má základní vzdělání, je svobodná, nevyživuje žádné další osoby, nevlastní automobil, nemá kreditní kartu, nemá zápůjčku u jiné společnosti, nemá na své jméno veden žádný bankovní účet, pracuje na plný úvazek jako pomocná pracovnice s čistým měsíčním příjmem 16 950 Kč a její měsíční výdaje činí 500 Kč. Ze zákaznické karty dále vyplývá, že žalovaná k ověření těchto údajů předložila pracovní smlouvu, 2 výplatní pásky a občanský průkaz. 7. Z tabulky umoření dluhu žalované bylo zjištěno, že žalovaná na úhradu dluhu uhradila dne 25. 3. 2020 částku 500 Kč. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 28. 1. 2022 mezi [právnická osoba] jako postupitelem a mezi žalobkyní jako postupníkem a z její přílohy (seznamu postoupených pohledávek) vyplývá, že se postupník s postupitelem dohodli na postoupení mj. shora uvedené pohledávky vzniklé ze shora uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru. 9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 1. 2022 a z podacího lístku ze dne 24. 2. 2022 bylo zjištěno, že žalované bylo odesláno oznámení o postoupení výše uvedené pohledávky, a to ze [právnická osoba] na žalobkyni. 10. Z„ Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě“ ze dne 6. 6. 2022 a z podacího lístku ze dne 7. 6. 2022 bylo zjištěno, že žalované byla odeslána předžalobní výzva, kterou byla vyzvána k zaplacení dlužné částky, a to nejpozději do 21. 6. 2022. <b>11. O skutkovém stavu učinil soud následující závěr:</b> 12. Společnost Provident poskytla žalované na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne 4. 12. 2019 spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem ve výši 7 994 Kč (poplatek tvoří úrok ve výši 3 103 Kč a částka za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 4 891 Kč) v 51 týdenních splátkách po 377 Kč a v poslední splátce ve výši 327 Kč. Ve smlouvě bylo sjednáno, že první splátkové období začíná běžet dnem uzavření smlouvy. Žalovaná svým podpisem na smlouvě potvrdila převzetí shora uvedené částky v hotovosti. Ve smlouvě byla mezi smluvními stranami sjednána výpůjční úroková sazba ve výši 56 % pro celou dobu trvání smlouvy. 13. Do karty zákazníka ze dne 4. 12. 2019 žalovaná uvedla, že: žije jako nájemník, má základní vzdělání, je svobodná, nevyživuje žádné další osoby, nevlastní automobil, nemá kreditní kartu, nemá zápůjčku u jiné společnosti, nemá na své jméno veden žádný bankovní účet, pracuje na plný úvazek jako pomocná pracovnice s čistým měsíčním příjmem 16 950 Kč a její měsíční výdaje činí 500 Kč. Ze zákaznické karty dále vyplývá, že žalovaná k ověření těchto údajů předložila pracovní smlouvu, 2 výplatní pásky a občanský průkaz. 14. Žalovaná potvrdila uzavření smlouvy i to, že na jejím základě převzala zápůjčku ve výši 10 000 Kč. Žalovaná při jednání sdělila, že v době uzavření smlouvy nebyla zaměstnaná, přestože v zákaznické kartě toto potvrdila, že obchodnímu zástupci právní předchůdkyně žalobkyně předložila padělané výplatní pásky, které měla vyhotovit její neteř, a že její měsíční výdaje činily 500 Kč. 15. Žalovaná na úhradu dluhu zaplatila 500 Kč, dne 25. 3. 2020. 16. Pohledávka [právnická osoba] za žalovanou byla postoupena žalobkyni a postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. 17. Výzvou ze dne 6. 6. 2022 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky, a to nejpozději do 21. 6. 2022. <b>18. Na základě shora uvedeného skutkového závěru v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:</b> 19. Podle ust. § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 20. Podle ust. § 9 odst. 1 z. s. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 21. Podle ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 22. Podle ust. § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 23. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 24. Podle ust. § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroků pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 25. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že výše uvedená smlouva je ve smyslu § 1 z. s. ú. smlouvou o spotřebitelském úvěru. Z ust. § 9 odst. 1 z. s. ú. vyplývá, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. 26. V případě všech shora uvedené smlouvy pak [právnická osoba] při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr dostatečně nepostupovala s odbornou péčí, když nedoložila, že by při poskytování spotřebitelského úvěru vycházela i z jiných informací, než poskytnutých žalovanou, např. nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (žalovaného). 27. Nad rámec výše uvedeného soud podotýká, že nesdílí přesvědčení žalobkyně