5 C 48/2023-35 — Okresní soud v Jindřichově Hradci

1. Žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, ze dne 2. 11. 2022 domáhá se žalobkyně zaplacení částky ve výši 10 846 Kč (dlužná část jistiny 6 219,97 Kč, dlužná část poplatku 4 626,03 Kč) spolu s příslušenstvím, tj. s úrokem ve výši 26,10 % ročně a s úrokem z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně, a to z titulu Smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 16. 12. 2019 mezi žalovanou a společností [právnická osoba], [IČO] – právním předchůdcem žalobkyně (jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky). Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, a to v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 5 746 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 172 Kč a částku za zpracování zápůjčky a další péče o zákazníka ve výši 3 574 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 52 týdenních (sedmidenních) splátkách po 246 Kč, poslední splátka byla stanovena na 14. 12. 2020. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy, celkem uhradila částku ve výši 1 900 Kč Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 17. 10. 2020. Právní předchůdce žalobkyně měl v souladu s čl. 6 6. Smluvních podmínek právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné jistiny. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s nimi spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 žalobkyni. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce, [právnická osoba], jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 2. Existence společnosti [právnická osoba], [IČO] (dále jen:„ [právnická osoba]“), byla zjištěna z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka [číslo], z kterého též plyne, že jako předmět podnikání společnosti je od 13. 6. 2011 zapsáno„ poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru“. Oprávnění k poskytování spotřebitelského úvěru plyne z informace [obec] národní banky; datum oprávnění k činnosti 22. 2. 2018, doba trvání oprávnění 31. 12. 2023. 3. Existence společnosti [právnická osoba], [IČO], byla zjištěna z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka [číslo]. 4. Ze zákaznické karty vyplněné dne 11. 12. 2019 plyne, že žalovaná byla nezaměstnaná, s čistým příjmem 6 650 Kč – kdy zdroj příjmu měl být jeden, zároveň je zde uveden i další čistý příjem domácnosti ve výši 15 000 Kč, odhadované měsíční výdaje žadatelky měly činit 2 000 Kč, měla mít jednu vyživovací povinnost. Zástupce [právnická osoba] měl ověřit výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky. 5. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] bylo zjištěno, že tato byla dne 16. 12. 2019 uzavřena mezi [právnická osoba] a žalovanou, [právnická osoba] poskytla žalované zápůjčku ve výši 7 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a v souvislosti se zápůjčkou uhradit poplatek ve výši 5 746 Kč, sestávající z úroku ve výši 2 172 Kč, z částky za zpracování spotřebitelského úvěru, garance celkové péče o zákazníka, splátkové prázdniny, garance neuplatnění pohledávky [právnická osoba] v případě úmrtí žalované ve výši 3 574 Kč. Úroková sazba byla domluvena 56 %. Svým podpisem na smlouvě žalovaná potvrdila, že celou částku zápůjčky převzala v hotovosti. Celkovou částku ve výši 12 746 Kč se žalovaná zavázala splatit v hotovosti v 52 týdenních splátkách po 246 Kč a poslední splátkou ve výši 200 Kč s tím, že splatnost splátek je ke konci splátkového období, první splátkové období začíná běžet 5. kalendářním dnem po uzavření smlouvy. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávky je zřejmé, že tato byla uzavřena dne 28. 1. 2022 mezi [právnická osoba], jako postupitelem, a společností [právnická osoba], [IČO], jako postupníkem; postupník s postupitelem se dohodli na postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o půjčce anebo smluv o zápůjčce tak, jak stojí a leží, specifikovaných v příloze č. 1. Z přílohy č. 1 - seznamu postoupených pohledávek plyne, že postoupena byla i pohledávka za žalovanou ze smlouvy [číslo]. 7. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 30. 1. 2022 a z poštovního podacího lístku ze dne 24. 2. 2022 je patrné, že žalované bylo odesláno oznámení o postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] ze [právnická osoba] na žalobkyni. 8. Z předžalobní výzvy plyne, že tato byla vyhotovena dne 6. 6. 2022, žalovaná byla vyzvána k zaplacení částky ve výši 14 034,94 Kč do 10 dnů od data doručení výzvy; z podacího lístku ze dne 7. 6. 2022 je zřejmé, že téhož dne byla výzva odeslána žalované. 9. Žalovaná uhradila celkem 1 900 Kč, a to dne 17. 10. 2020 částku ve výši 500 Kč, dne 9. 8. 2020 částku ve výši 100 Kč, dne 25. 5. 2020 částku ve výši 300 Kč, dne 10. 2. 2020 částka ve výši 700 Kč a dne 18. 12. 2019 částku ve výši 300 Kč (tabulka umoření). 10. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti postupem dle ustanovení § 132 o. s. ř. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům. 11. O skutkovém stavu věci učinil soud tento závěr: Dne 16. 12. 2019 projevily žalovaná a [právnická osoba] vůli uzavřít smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla tato společnost žalované částku v celkové výši 7 000 Kč. Žalovaná vrátila částku ve výši 1 900 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 28. 1. 2022, byla pohledávka [právnická osoba] za žalovanou postoupena na žalobkyni. V době poskytování zápůjčky byla žalovaná nezaměstnaná, s čistým příjmem 6 650 Kč. Jako další zdroj příjmu byla zohledněna částka 15 000 Kč, ačkoli příjem žalované měl být pouze jeden, jako odhadované měsíční výdaje žadatelky byla zohledněna částka 2 000 Kč, žalovaná měla mít jednu vyživovací povinnost. 12. Pokud jde o právní posouzení, soud vychází z ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen:„ občanský zákoník“) a věc posuzuje podle tohoto zákona a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen:„ zákon o spotřebitelském úvěru“). Žalovaná je spotřebitelem (ustanovení § 419 občanského zákoníku); jedná se o smlouvu spotřebitelskou. 13. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Z ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru plyne, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Dle právní úpravy platné v době uzavření smlouvy se jednalo o neplatnost relativní (ustanovení § 586 občanského zákoníku), kterou může spotřebitel uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy (ustanovení § 87 odst. 1 spotřebitelského úvěru). Tato právní úprava však byla v rozporu s unijním právem, když články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 (dále jen:„ směrnice 2008/48“) musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sank