5 C 53/2025-66 — Okresní soud v Jindřichově Hradci

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, , domáhá se žalobkyně zaplacení částky ve výši , částka, (dlužná jistina ve výši , částka, a dlužná částka poplatku ve výši , částka, ) spolu s příslušenstvím, a to z titulu Smlouvy o půjčce č. , hodnota, uzavřené dne , datum, mezi žalovaným a společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, – právním předchůdcem žalobkyně. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , a to v hotovosti. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně souhrnný poplatek ve výši , částka, . Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 53 týdenních splátkách po , částka, , poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne , datum, . Žalovaný uhradil celkem částku ve výši , částka, .2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Existence společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen: „společnost , Anonymizováno, “), byla zjištěna z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v , Anonymizováno, , oddíl C, vložka , Anonymizováno, , z kterého též plyne, že jako předmět podnikání společnosti je od , datum, zapsáno „poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru“.4. Existence společnosti , Jméno žalobkyně, ., IČO: , IČO žalobkyně, , byla zjištěna z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v , Anonymizováno, , oddíl B, vložka , Anonymizováno, .5. Ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, bylo zjištěno, že tato byla dne , datum, uzavřena mezi společností , Anonymizováno, a žalovaným, společnost , Anonymizováno, poskytla žalovanému půjčku ve , částka, a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a uhradit poplatek ve výši , částka, . Celkovou částku ve výši , částka, se žalovaný zavázal splatit v hotovosti v 53 týdenních splátkách po , částka, . První splátka byla splatná 7. dne po uzavření smlouvy a každá následující splátka nejpozději do konce následujícího týdenního období, a to do rukou oprávněného zaměstnance či zástupce společnosti , Anonymizováno, – tj. osoby stanovené v článku 16. Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce, které jsou nedílnou součástí smlouvy a v nichž je, mimo jiné, stanoveno, že společnost , Anonymizováno, má právo požadovat uhrazení celé částky, pokud zákazník nesplní svou povinnost uhradit splátku včas. Smlouva byla uzavřena na dobu do dne splatnosti poslední splátky, bude-li žalovaný v prodlení s plněním, prodlužuje se do uhrazení.6. Ze systému časových řad ČNB ARAD plyne, že úrokové sazby poskytované bankami, včetně stavebních spořitelen, činily u úvěrů na spotřebu v listopadu 2007 – 13%, u kreditních karet v listopadu 2007 – 21,71 %.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, ve spojení s potvrzením o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky, je zřejmé, že tato byla uzavřena dne , datum, mezi společností , Anonymizováno, , jako postupitelem, a společností , Jméno žalobkyně, ., jako postupníkem; postupník s postupitelem se dohodli na postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o půjčce anebo smluv o zápůjčce, jakožto smluv o spotřebitelském úvěru, se všemi právy s nimi spojenými, specifikovaných v příloze č. 1. Z přílohy č. 1 (seznamu postoupených pohledávek) plyne, že postoupena byla i pohledávka za žalovaným z výše popsané smlouvy.8. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, a z podacího lístku ze dne , datum, je patrné, že žalovanému bylo odesláno oznámení o postoupení pohledávky ze společnosti , Anonymizováno, na žalobkyni.9. Z předžalobní výzvy plyne, že tato byla vyhotovena dne , datum, , žalovaný byl vyzván k zaplacení částky ve výši , částka, do , datum, ; z podacího lístku je zřejmé, že téhož dne byla zaslána žalovanému.10. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti postupem dle ustanovení § 132 o. s. ř. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům.11. O skutkovém stavu věci učinil soud tento závěr: Dne , datum, projevila společnost , Anonymizováno, a žalovaný vůli uzavřít smlouvu o půjčce, na jejímž základě společnost , Anonymizováno, přenechala žalovanému peníze ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal tuto půjčku vrátit a zaplatit smluvní poplatek ve výši , částka, . Celkovou částku ve výši , částka, se žalovaný zavázal splatit v hotovosti v 53 týdenních splátkách po , částka, . Dne , datum, byla pohledávka společnosti , Anonymizováno, za žalovaným postoupena žalobkyni. Žalovaný uhradil celkem částku ve výši , částka, . Úrokové sazby poskytované bankami, včetně stavebních spořitelen, činily u úvěrů na spotřebu v listopadu 2007 – 13%, u kreditních karet v listopadu 2007 – 21,71 %.12. Pokud jde o právní posouzení, soud vychází z ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a smlouvu posuzuje podle ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen: „občanský zákoník“). Účastníci projevili vůli uzavřít smlouvu o půjčce v souladu s ustanovením § 657 a násl. občanského zákoníku, ve spojení s ustanovením § 4 a § 8 zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb. (dále jen: „zákon o úvěru“). Žalovaný je spotřebitelem (ustanovení § 52 odst. 1 a odst. 3 občanského zákoníku, ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) zákona o úvěru); jedná se o smlouvu spotřebitelskou.Dle ustanovení § 658 odst. 1 občanského zákoníku lze při půjčce peněžité dohodnout úroky. Částku ve výši , částka, , označenou jako souhrnný poplatek, soud posuzuje jako sjednaný úrok, který v tomto případě činí cca 68 % ročně. Veškerá ujednání mezi spotřebitelem (žalovaným) a podnikatelem (právním předchůdcem žalobkyně) je třeba podrobit, při aplikaci Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne , datum, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (dále jen: „Směrnice 93/13/EHS), posouzení, zda nemají zneužívající charakter ve smyslu ustanovení § 56 občanského zákoníku tedy, zda tato ujednání projdou testem proporcionality (s výjimkou dohody o předmětu plnění a ceně, která byla sjednána jasně a srozumitelně). Částka, kterou měl žalovaný zaplatit nad rámec poskytnutých prostředků, zcela evidentně přesahuje čtyřnásobek běžného smluvního úroku sjednávaného v daném úvěrovém období.Dle ustanovení § 3 odst. 1 občanského zákoníku výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Dle ustanovení § 39 občanského zákoníku je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Neplatnost právního úkonu podle ustanovení § 39 je absolutní neplatností, plyne přímo ze zákona a soudy se jí musí zabývat z úřední povinnosti.Soud má za to, že smluvní ujednání zavazující k platbě úroků, jejichž výše podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou (stanovenou zejména se zřetelem k úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů), s přihlédnutím ke skutečnosti, že žalovaný je ve vztahu k žalobkyni informačně slabší stranou, s menší dostupností právních služeb, nedostatkem profesionálních zkušeností a nemožností stanovovat si smluvní podmínky (formulářová smlouva), bezpochyby zjevně odporuje dobrým mravům.Soud uzavírá, že smlouva je absolutně neplatná. Do tohoto závěru soud promítá ústavní principy spravedlnosti, přiměřenosti a ochrany slabší smluvní strany, aby nedocházelo ke zneužívání tísně chudých lidí a překračování mezí slušnosti, tedy k nemravnému obchodu s chudobou (viz bod 44. odůvodnění nálezu Ústavního soudu sp. zn, Anonymizováno, ).13. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku. Soud nároky posuzuje jako bezdůvodné obohacení podle ustanovení § 451 občanského zákoníku, v kterém je stanoveno, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat (odstavec 1). Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů (odstavec 2). V ustanovení § 457 občanského zákoníku je podáváno, že je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.14. Pohledávka společnosti , Anonymizováno, za žalovanou byla postoupena na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 a násl. nového občanského zákoníku; dále srovnej Rozsudek NS ČR sp. zn. , spisová značka, - je-li pohledávka ve smlouvě o postoupení pohledávky identifikována dostatečně určitě, je smlouva platná, i když později vyjde najevo, že jde o pohledávku z jiného právního titulu, například z titulu bezdůvodného obohacení (a nikoliv o pohledávku z půj