18 C 215/2020-43 — Okresní soud v Jihlavě

1. [příjmení] žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 13 300 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný uzavřel dne [datum] se [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit tuto částku včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 300 Kč do [datum] Smlouva byla uzavřena elektronicky po registraci žalovaného na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, e-mailovém ověření kontaktu uvedeného žalovaným, odsouhlasení návrhu smlouvy o všeobecných podmínkách poskytnutí úvěru žalovaným, podání elektronické žádosti o poskytnutí úvěru žalovaným a odsouhlasení textu smlouvy v prostředí uživatelského účtu žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr převodem na účet č. [bankovní účet], avšak žalovaný jej nesplatil. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu před podáním žaloby. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci provedl dokazování listinami. Z dokumentu nazvaného„ Úvěrová smlouva platná pro klienty v České republice uzavřená mezi níže uvedenými stranami“ a z dokumentu„ [jméno] application info“ soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně je v této listině označena jako„ věřitel“ a žalovaný jako„ klient“ a identifikován je jménem a příjmením, adresou trvalého pobytu, doručovací adresou, datem narození, rodným číslem, číslem občanského průkazu, telefonním číslem, emailovou adresou, číslem bankovního účtu [bankovní účet] a číslem zákazníka. V uvedeném dokumentu se měla právní předchůdkyně žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč na bankovní účet a žalovaný se měl zavázat splatit tento úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 300 Kč do [datum]. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla převedena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o postoupení jeho pohledávky na žalobkyni. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a z podacího lístku soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby. 5. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že dle žalovaným nepodepsaného dokumentu s názvem„ Úvěrová smlouva platná pro klienty v České republice uzavřená mezi níže uvedenými stranami“ a z dokumentu„ [jméno] application info“ se měla právní předchůdkyně žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč s datem splatnosti do [datum] a žalovaný se měl zavázat zaplatit žalobkyni částku 13 300 Kč zahrnující i poplatek za poskytnutí úvěru. Smlouva o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným převedena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni a žalovanému bylo toto postoupení oznámeno dopisem. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě svého dluhu. 6. Podle ustanovení § 2 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle přílohy [číslo] uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Podle ustanovení § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle ustanovení § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle ustanovení § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle ustanovení § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží. 8. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ustanovení § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 9. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Na základě právního posouzení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným v podobě předložené soudu. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být podle zákona uzavřena v písemné formě a rovněž musí být poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu přitom zákon považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podepsána. Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, přitom rozlišuje elektronický podpis a zaručený elektronický podpis. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle ustanovení § 11 zákona č. 227/2000 Sb., je možné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Zároveň však platí, že podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese www.nsoud.cz). V projednávané věci měla být smlouva mezi účastníky uzavřena elektronicky prostřednictvím webového rozhraní klientského účtu žalovaného na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, přičemž žalovaný smlouvu o úvěru nepodepsal. Žalobkyně soudu předložila znění předmětné smlouvy ve formátu elektronického souboru.pdf, tedy v jiném formátu, než v jakém měla být smlouva v prostředí webového rozhraní uzavřena. Z této skutečnosti nelze dospět k závěru, že znění této smlouvy v okamžiku její akceptace žalovaným bylo totožné se zněním poskytnutým soudu, tudíž že nedošlo k jeho následné změně. Není totiž zřejmé, kdo, kdy a jak tyto dokumenty vytvořil. Žalobkyně tudíž neprokázala, že forma jednání, kterou její právní předchůdkyně zvolila, umožnila zachycení obsahu a jeho nezměnitelnost. V takovém případě je však nutno uzavřít, že nebyla prokázána vůle žalovaného uzavřít předmětnou smlouvu o úvěru v podobě předložené soudu, neboť tato smlouva nebyla žalovaným podepsána, a že současně nebyla dodržena písemná forma smlouvy. Žalobkyni se tudíž nepodařilo prokázat, že výsledkem jednání její právní předchůdkyně s žalovaným bylo uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v podobě předložené soudu a že tato smlouva byla uzavřena v písemné formě. S ohledem na tyto skutečnosti má soud za to, že při uzavírání uvedené smlouvy nebyla prokázána vůle žalovaného uzavřít předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru v soudu předloženém znění, a tudíž se jednalo o zdánlivé jednání, k němuž se nepřihlíží. Soud proto uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno uz