104 C 15/2020-125 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 26 400 Kč s úroky z prodlení. Uvedl, že se žalovanou uzavřel smlouvu o nájmu na dobu určitou, na jejímž základě žalovaná užívala bytovou jednotku nacházející se v rodinném domě na adrese [adresa]. Nájemné bylo sjednáno ve výši 4 400 Kč měsíčně se splatností ke každému 25. dni v měsíci. Uvedená smlouva o nájmu byla uzavřena na dobu určitou, a to od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020. Žalovaná ovšem žalobci zaplatila nájemné pouze za měsíce červenec až září 2019; s platbami nájemného za měsíce říjen 2019 až březen 2020 se tak dostala do prodlení a na svůj dluh již dále nic neuhradila, a to ani na základě předžalobní výzvy. 2. Soud na základě výše uvedeného žalobního návrhu vydal dne 25. 5. 2020 elektronický platební rozkaz. Dne 18. 6. 2020 žalovaná vůči tomuto elektronickému platebnímu rozkazu podala řádně a včas odpor, ve kterém uvedla, že výše uvedená smlouva o nájmu je neplatná, navíc žalobce ani není výlučným vlastníkem předmětného rodinného domu. Žalovaná totiž měla společně se svým manželem rodinný dům ve svém vlastnictví, přičemž dne 6. 5. 2004 spoluvlastnický podíl o velikosti id. ¼ na rodinném domě prodali žalobci a spoluvlastnický podíl o velikosti id. ¾ na rodinném domě darovali své dceři, resp. manželce žalobce, [jméno] [příjmení], [datum narození] (dále též jako„ dcera žalované“). Dcera žalované nejdříve darovala žalobci dne 7. 12. 2004 spoluvlastnický podíl o velikosti id. ¼ na rodinném domě a následně dne 17. 11. 2017 zbývající spoluvlastnický podíl o velikosti id. ½ na rodinném domě. Dne 16. 7. 2018 ovšem dcera žalované od obou těchto darovacích smluv odstoupila pro nevděk žalobce. Dcera žalované darovala žalobci v roce 2018 spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na rodinném době krátce poté, co byla propuštěna z nemocnice. Léčila se s poruchou řeči a chůze, byla ve špatném psychickém stavu a k darování přistoupila v obavě, že zemře. Když se stav dcery žalované zlepšil, žalobce jí odmítnul dar vrátit. Důvodem pro odstoupení od darovací smlouvy bylo, že si žalobce našel novou známost, odstěhoval se z rodinné domácnosti, ačkoliv jeho manželka je v invalidním důchodu, nemůže mluvit a chodit. Žalobce byl tedy v době uzavření smlouvy o nájmu vlastníkem pouze spoluvlastnického podílu o velikosti id. ¼ na rodinném domě, nikoliv jeho výlučným vlastníkem. V neposlední řadě se žalovaná bránila tvrzením, že smlouva o nájmu je neplatná, neboť byla uzavřena pod psychickým nátlakem a za použití výhružek ze strany žalobce. Žalobce se s advokátkou JUDr. [příjmení] dostavili bez ohlášení za žalovanou, žalované předložili nájemní smlouvu a vyzvali ji k podpisu, v opačném případě nechají žalovanou exekučně vystěhovat. Žalovaná je starší osoba bez právnického vzdělání a smlouvu ve strachu bezprostředně po předložení listiny nájemní smlouvu podepsala v obavě ze ztráty bydlení. Nárok na zaplacení dlužného nájemného je v rozporu s dobrými mravy, neboť žalobce od své manželky získal spoluvlastnický podíl na domě darováním a spoluvlastnický podíl o velikosti ¼ na základě kupní smlouvy uzavřené se žalovanou a jejím manželem. Kupní cena však byla sjednána oproti odhadu znalce v poloviční výši. 3. Žalobce ve své replice k vyjádření žalované ze dne 8. 7. 2020 uvedl, že tvrzení žalované ve vztahu k odvolání daru jsou nepravdivá a ryze účelová. Zároveň vyloučil, že by při uzavírání smlouvy o nájmu na žalovanou vyvíjel jakýkoliv nátlak, stejně jako nelze dle žalobce považovat za výhružky upozornění na výkon práva vlastníka. Dále žalobce tímto svým podáním rozšířil žalobu o dlužné nájemné za další období od dubna do června 2020 v celkové výši 13 200 Kč. 4. Mezi stranami bylo nesporné, že žalovaná užívala v období od října 2019 do června 2020 byt nacházející se v rodinném domě na adrese [adresa]. Dále mezi stranami bylo nesporné, že žalobce nabyl spoluvlastnický podíl o velikosti id. ¼ na rodinném domě na základě kupní smlouvy uzavřené se žalovanou a jejím manželem a že žalovaná se svým manželem darovali své dceři spoluvlastnický podíl o velikosti id. ¾ na rodinném domě. Mezi stranami rovněž bylo nesporné, že dcera žalované postupně darovala žalobci spoluvlastnický podíl o celkové velikosti id. ¾ na rodinném domě. Pro řešení tohoto sporu je naopak zásadní, zda byl žalobce v době uzavření smlouvy o nájmu s žalovanou výlučným vlastníkem rodinného domu, či pouze spoluvlastnického podílu o velikosti id. ¼ na něm, a především, zda byla předmětná nájemní smlouva podepsána žalovanou svobodně, nebo pod psychickým nátlakem ze strany žalobce. 5. Ze smlouvy o nájmu bytu soud zjistil, že tato byla podepsána žalobcem jakožto pronajímatelem a žalovanou jakožto nájemcem dne 1. 7. 2019 (dále jen„ nájemní smlouva“). Na základě nájemní smlouvy se žalobce zavázal přenechat žalované k užívání byt nacházející se v přízemí stavby [adresa] (rodinný dům), která je součástí pozemku parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), a pozemek parc. [číslo] (zahrada), vše se nacházející v obci a v k. ú. [obec] a společně zapsané na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro Vysočinu, katastrální pracoviště Jihlava (pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] dále společně též jako„ předmět nájmu“). Zároveň se žalovaná zavázala za užívání předmětu nájmu platit žalobci nájemné v měsíční výši 4 400 Kč splatné vždy do 25. dne v měsíci. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020. Z propouštěcí lékařské zprávy ze dne 16. 11. 2017 soud zjistil, že dcera žalované byla od 13. 11. 2017 hospitalizována na neurologickém oddělení [nemocnice] a dne 16. 11. 2017 odsud byla propuštěna ve stabilizovaném stavu se základní diagnózou funkční porucha řeči a funkční porucha hybnosti se syndromem neklidných nohou. Z přípisu označeného jako„ Odstoupení od darovací smlouvy – odvolání daru; Výzva k vrácení daru“ ze dne 16. 7. 2018 soud zjistil, že dcera žalované odstoupila od smlouvy o darování spoluvlastnického podílu o velikosti id. ¼ na předmětu nájmu uzavřené mezi dcerou žalovanou a žalobcem dne 7. 12. 2014 a od smlouvy o darování spoluvlastnického podílu o velikosti id. ½ na předmětu nájmu uzavřené mezi dcerou žalované a žalobcem dne 17. 11. 2017. Důvodem pro odstoupení od těchto darovacích smluv bylo soustavné a hrubé porušování dobrých mravů, a to se značnou intenzitou, kdy žalobce měl dceru žalované častovat hrubými a vulgárními nadávkami a neposkytovat jí potřebnou pomoc, dokonce ji i fyzicky napadat. Zároveň dcera žalované vyzvala žalobce k vrácení daru, tj. spoluvlastnického podílu o velikosti id. ¾ na rodinném domě. K uvedenému přípisu byla rovněž přiložena doručenka, ze které soud zjistil, že přípis byl žalobci doručen do vlastních rukou dne 18. 7. 2018. Z dopisu zástupkyně žalobce adresovaného zástupci dcery žalované ze dne 31. 7. 2018 soud zjistil, že žalobce odmítl tvrzení, která byla důvodem pro odstoupení od darovacích smluv uvedených v předchozím bodě tohoto rozsudku, totiž že by se choval vůči dceři žalované, resp. ke své manželce způsobem hrubě porušujícím dobré mravy. Z informace o pozemku parc. [číslo] z [list vlastnictví] vedeného [anonymizováno] úřadem pro kraj [obec], [stát. instituce], soud zjistil, že jako výlučný vlastník předmětu nájmu je v katastru nemovitostí zapsán žalobce. Z předžalobní upomínky ze dne 17. 12. 2019 soud zjistil, že zástupkyně žalobce vyzvala žalovanou před podáním žaloby k zaplacení dlužného nájemného ve výši 8 800 Kč s příslušenstvím. Z e-mailové komunikace mezi zástupkyní žalobce a zástupcem žalované ze dne 6. 2. 2020 soud zjistil, že žalobce rozšířil svůj nárok na zaplacení dlužného nájemného o částku 8 800 Kč a současně vyzval žalovanou k zaplacení částky v celkové výši 17 899 Kč. Výzvu s obdobným obsahem zaslala zástupkyně žalobce žalované rovněž dne 5. 3. 2020 na částku 22 430,73 Kč s příslušenstvím a dne 31. 3. 2020. Z připojeného spisu vedeného Okresním soudem v Jihlavě pod sp. zn. 2 Nc 8407/2019 soud zjistil majetkové poměry žalobce, kdy jeho měsíční příjem činí cca 30 000 Kč a dále má ve svém vlastnictví, mimo předmět nájmu, bytovou jednotku v [obec]. Dále je z připojeného spisového materiálu patrné, že žalobce hradil měsíční náklady rodinného domu (předmětu nájmu) ve výši 22 264 Kč a pro zhoršení rodinných vztahů bylo žalobcem navrženo uzavření nájemní smlouvy. Z protokolu o jednání [stát. instituce], odboru [anonymizována dvě slova] ze dne 12. 6. 2019 bylo zjištěno, že žalobce se odstěhoval z rodinné domácnosti dne 1. 6. 2019, zavázal se hradit výživné na své syny ve výši 8 500 Kč, naopak dcera žalované se zavázala hradit polovinu splátky hypotečního úvěru ve výši 8 000 Kč, druhou polovinu bude nadále platit žalobce. Dcera žalované bude platit náklady na provoz domu. Z protokolu ze dne 16. 6. 2020 bylo zjištěno, že žalobce a dcera žalované dohodu o vzájemném plnění nedodrželi. Z rozhodnutí přestupkové komise [územní celek] soud zjistil, že dcera žalované byla dne 30. 10. 2019 uznána vinnou ze spáchání přestupku, kterého se dopustila tím, že slovn