104 C 25/2019-299 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobce a) se proti žalované domáhal zaplacení částky 567 744,50 Kč s úroky z prodlení ve výši 9,75 % ročně z uvedené částky od 28. 5. 2019 do zaplacení. Uvedl, že nabyl spoluvlastnický podíl v rozsahu ½ k pozemkům p. č.: [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] v [katastrální uzemí]. Druhým spoluvlastníkem předmětných pozemků je žalobkyně b). Žalovaná společnost je vlastníkem staveb postavených na pozemcích p. [číslo] v k. ú. [část obce] u [obec]. Přilehlé pozemky žalovaná užívá jako zázemí pro své stavby a manipulační plochy. Žalobce tedy požadoval od žalované vydání bezdůvodného obohacení spočívající v užívání výše uvedených pozemků žalobce za období od 1. 6. 2016 do 31. 12. 2018 ve výši 199 801,50 Kč. Žalobce a) vyšel při stanovení výše bezdůvodného obohacení žalované ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] a dále zohlednil, že mu žalovaná v uvedeném období již zaplatila částku 31 000 Kč. Dále žalobce a) uvedl, že je vlastníkem spoluvlastnického podílu v rozsahu ½ k pozemkům p. č.: [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], 26, 27, [číslo], [číslo], [číslo] v k. ú. [část obce] u [obec]. Vlastníky zbývajícího podílu k uvedeným pozemkům jsou JUDr. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Žalovaná je vlastníkem staveb postavených na pozemcích p. č.: 26, 27, [číslo], [číslo], [číslo], ostatní pozemky žalobce žalovaná užívá jako přístupové a příjezdové plochy ke svým stavbám, jako zázemí staveb a jako manipulační plochu. Žalobce a) požadoval tedy po žalované vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemků v období od 1. 6. 2016 do 31. 12. 2018 ve výši 367 973 Kč. Žalobce opět při stanovení výše obohacení zohlednil ocenění Ing. [jméno] [příjmení] a skutečnost, že je spoluvlastníkem pozemků. Žalobce vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení výzvou ze dne 14. 5. 2019. 2. Žalobkyně b) uvedla, že vlastníkem spoluvlastnického podílu v rozsahu ½ k pozemkům p. č.: [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] v k. ú. [část obce] u [obec]. Za období od 1. 6. 2016 do 31. 12. 2018 požadovala žalobkyně b) po žalované vydání bezdůvodného obohacení ze stejného důvodu jako žalobce a) ve výši 230 801,50 Kč. Žalovaná žalobkyni b) za užívání jejích pozemků v minulosti nic nezaplatila. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení výzvou ze dne 14. 5. 2019. 3. Žalovaná předně namítala, že se žalobcem a) uzavřela nájemní smlouvu, podle které žalobci za zastavěnou plochu platila částku 3 100 Kč ročně. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Nezastavěnou plochu má žalobce možnost užívat v rozsahu svého podílu, a proto se nájemní smlouva na tyto pozemky nevztahovala. Se žalobkyní b) nebyla nájemní smlouva uzavřena, neboť je spoluvlastníkem nezastavěných pozemků a tyto může užívat. Žalovaná uplatnila proti nároku žalobců na vydání bezdůvodného obohacení za období od 1. 6. do 21. 6. 2016 námitku promlčení. 4. Žalobce a) se proti tvrzení o uzavření nájemní smlouvy bránil tím, že jednatel žalované zneužil jeho nezkušenosti a neznalosti a výše nájemného je byla sjednána v hrubém nepoměru k obvyklé výši nájmu. Podle žalobce je smlouva z důvodu lichvy neplatná. Jednatel žalované [příjmení] [příjmení] si byl vědom hodnoty pozemků v lokalitě, neboť je pořídil v roce 2015 za cenu 300 Kč za 1m2. Z této hodnoty lze odvodit běžné nájemné ve výši 8 %, tj. 24 Kč ročně za 1m2. Nájemné však bylo sjednáno ve výši 5 Kč ročně za 1 m2. Dále žalobci zdůraznili, že nezastavěné pozemky se stavbami funkčně souvisí, neboť jde o přístupové a příjezdové cesty ke stavbám žalované, případně o manipulační plochy a zázemí staveb, kromě toho žalovaná využívá nezastavěné pozemky jako skládky odpadu. K námitce promlčení žalobci uvedli, že se jejich nárok začal promlčovat teprve od 1. 7. 2016, tj. po skončení celého měsíce června obdobě jako u nároku na zaplacení nájemného, které je splatné za celý měsíc. Žalobci se o výši bezdůvodného obohacení mohli dozvědět teprve poté, co žalovaná žalobci zaplatila za užívání pozemků za rok 2016. 5. Během přípravného jednání žalovaná uvedla, že užívá pouze část zastavěných pozemků, neboť stavby na pozemcích p. č.: 27, [číslo] a část [číslo] byly odstraněny před více než čtyřmi lety. Stávající budovy žalovaná nevyužívá, nejsou napojeny na inženýrské sítě a není důvod k nim zajíždět nebo je obsluhovat. Stavba na pozemku [parcelní číslo] – močůvkové věže není ve vlastnictví žalované. Stavba na pozemku [číslo] není ve vlastnictví žalované. Dále žalovaná namítala, že nárok žalobců je promlčen v celém rozsahu. K této námitce však neuvedla nic bližšího, především kdy měla začít promlčecí doba plynout a z jakého důvodu. Dále žalovaná namítala, že předmětné nemovitosti minimálně od roku 2016 neslouží jako zemědělský areál, žalovaná sice vlastní zemědělské stavby, avšak tyto jsou volně přístupné. Zemědělské družstvo [část obce] je v likvidaci a předmětné nemovitosti nijak nevyužívá. Výše nájemného by se měla od těchto skutečností odvíjet a dále by měla odpovídat nájemnému sjednanému v daném místě s dalšími dvěma vlastníky pozemků. Žalobci během přípravného jednání doplnili, že veškeré jimi označené nemovitosti tvoří jeden celek-areál, ke stavbám není z veřejné komunikace jiná přístupová cesta než přes pozemky žalobců. Žalovaná navezla na pozemek [parcelní číslo] asfalt a kamení v roce 2015. Na pozemku se stále nachází železobetonové základy bývalého seníku, tzn. pozemky žalobců jsou stále zatíženy částmi staveb žalované, jejich ruinami či základy. Žalobce a) si není vědom podpisu nájemní smlouvy a nejde tedy o jeho podpis, pokud je listina podepsána. Účastníci řízení shodně prohlásili, že nedošlo k dohodě spoluvlastníku o reálném rozdělení společné nemovitosti za účelem jejího užívání, 6. Z listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] bylo zjištěno, že pozemky p. č.: [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], 26, 27, [číslo], [číslo], [číslo] jsou ve spoluvlastnictví žalobce a manželů [příjmení] s podíly v rovnocenné výši ½. Pozemky p. [číslo] až [číslo] mají zapsaný způsob využití manipulační plocha, pozemky [parcelní číslo] až [číslo] jsou evidovány jako zastavěné plochy a nádvoří. Z listu vlastnictví [číslo] pro totéž katastrální území bylo zjištěno, že pozemky p. č.: [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] jsou ve spoluvlastnictví žalobců s podíly v rozsahu ½. [anonymizováno] nemovitostí eviduje pozemek p. [číslo] jako trvalý travní porost, pozemek p. [číslo] jako ostatní plochu, pozemky p. [číslo] jako zastavěné plochy a nádvoří. Z listu vlastnictví [číslo] pro totéž katastrální území bylo zjištěno, že žalobkyně je vlastníkem zemědělských staveb mj. na pozemcích p. č.: [číslo], 27, [číslo], [číslo], [číslo]. Žalovaná se stala vlastníkem staveb na základě vkladu společníka ze dne 1. 7. 2015. Z kopie katastrální mapy bylo zjištěno, že uvedené pozemky se nacházejí v jedné linii a postupně na sebe navazují. Z výpisu z obchodního rejstříku žalované bylo zjištěno, že jejím jediným jednatelem a společníkem je JUDr. [jméno] [příjmení]. Z předžalobní výzvy datované [datum], kopie obálky, podacího lístku bylo zjištěno, že žalobci vyzvali žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení za užívání jejich pozemků. Ze smlouvy o poskytnutí náhrady za užívání pozemků-nájem [číslo] 2015 bylo zjištěno, že jako pronajímatel je uveden žalobce a), jako nájemce žalovaná. Smlouva nahradila původní dohodu uzavřenou dne 30. 12. 2010. Předmětem nájmu je ideální polovina pozemků žalobce a) zapsaná na listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [část obce] u [obec]. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobci částku 5 Kč ročně za 1m2 zastavěný stavbou žalované. Žalobce měl tedy získat 3 100 Kč ročně. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou. Smlouva je datována 11. 11. 2015 a je připojen vlastnoruční podpis u jména žalobce a), za žalovanou podepsáno dne 1. 12. 2015. Ze smlouvy o poskytnutí náhrady za užívání pozemků-nájem [číslo] 2015 bylo zjištěno, žalovaná uzavřela dne 11. 11. 2015 s [jméno] [příjmení] smlouvu o užívání pozemků dotyčného zapsaných na listu vlastnictví [číslo] v k. ú. [část obce], a to za cenu 5 Kč ročně za 1 m2 zastavěné plochy. Ze smlouvy o poskytnutí náhrady za užívání pozemků-nájem [číslo] 2015 bylo zjištěno, že žalovaná je uvedena jako nájemce pozemků ve vlastnictví [jméno] [příjmení] zapsaných na listu vlastnictví [číslo] v tomtéž katastrálním území, a to za stejnou cenu. (Vydání bezdůvodného obohacení je v tomto případě předmětem řízení vedeným u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 104 C 47/2019, žalobkyně v tomto řízení rozporovala pravost podpisu na uvedené listině.) Z dohody o poskytnutí náhrady za užívání pozemků datované dne 26. 11. 2010 mezi nájemcem-správcem konkurzní podstaty [anonymizována dvě slova] [část obce] likvidaci a pronajímatelem-žalobcem a) bylo zjištěno, že žalobce měl přenechat užívání ideální jedné poloviny pozemků v [katastrální uzemí] za cenu 3 Kč ročně za 1 m2 zastavěné plochy. Smlouva neobsahuje podpis žalobce a). Z kupní smlouvy uzavřené dne 2. 3. 2015 prodávajícím [jméno] [příjmení] a kupujícími JUDr. [jméno] [příjme