11 C 168/2021-33 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 85 582,44 Kč s příslušenstvím z titulu dvou smluv o zápůjčce uzavřených dne [datum] a [datum] mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba]). Dle žalobkyně její předchůdkyně před uzavřením každé smlouvy posoudila rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalované a zjištěné informace zaznamenala do zákaznických karet oproti příslušným předloženým dokumentům. Na základě takto zjištěných údajů předchůdkyně žalobkyně v obou případech dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované poskytnuté zápůjčky splácet. 2. Na základě smlouvy ze dne [datum] byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, které se zavázala vrátit v rámci 60 týdenních splátek společně s poplatkem ve výši 21 542 Kč sestávajícím z úroku ve výši 4 472 Kč (s úrokovou sazbou 29 % ročně), odměnou za zpracování a doručení ve výši 6 550 Kč a odměnou za komfortní splácení v hotovosti ve výši 10 520 Kč nejpozději do [datum]. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná svůj dluh řádně nehradila, poslední splátku zaplatila dne [datum], přičemž vrátila pouze 22 000 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Pohledávka byla postoupena ve výši 35 449,36 Kč, skládala se z neuhrazené jistiny ve výši 14 080,87 Kč, dlužného poplatku ve výši 8 886,13 Kč a navýšení účtovaného předchůdkyní žalobkyně. Po postoupení pohledávky žalovaná nic neuhradila. Nárok žalobkyně představuje pouze dlužnou jistinu a poplatek (tj. bez postoupeného navýšení). 3. Obdobná tvrzení se vztahují i na druhou smlouvu, tj. smlouvu ze dne [datum]. Na základě té byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 36 000 Kč, které se zavázala vrátit v rámci 60 týdenních splátek společně s poplatkem ve výši 30 800 Kč sestávajícím z úroku ve výši 6 439 Kč (s úrokovou sazbou 29 % ročně), odměnou za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 13 748 Kč a poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 10 613 Kč nejpozději do [datum]. Žalobkyně i v tomto případě tvrdila, že žalovaná nedostála svému závazku, neboť na poskytnutou zápůjčku neprovedla žádnou úhradu. Tato pohledávka byla rovněž postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Pohledávka byla postoupena ve výši 80 915,44 Kč a skládala se z neuhrazené jistiny ve výši 36 000 Kč, dlužné částky poplatku ve výši 26 615,44 Kč a navýšení účtovaného předchůdkyní žalobkyně. Po postoupení pohledávky žalovaná nic neuhradila. Nárok žalobkyně i zde představuje pouze dlužnou jistinu a poplatek (tj. bez postoupeného navýšení). 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci neměli ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise. 5. Z provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] Smlouva byla oběma stranami podepsána jako potvrzení toho, že žalované byly v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Ze smlouvy soud dále zjistil, že žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 4 472 Kč, poplatkem za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 6 550 Kč a poplatkem za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 10 520 Kč, celkem tedy částku 46 542 Kč v rámci 60 týdenních splátek po 776 Kč (s poslední splátkou ve výši 758 Kč) s tím, že první splátka je splatná 7. den od data uzavření smlouvy. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely dne [datum] další smlouvu o zápůjčce ([číslo]). Z této smlouvy soud zjistil, že byla stejně jako předchozí smlouva podepsána na potvrzení toho, že žalované byl poskytnut předmět smlouvy, tj. peněžní prostředky ve výši 36 000 Kč. Ve smlouvě se žalovaná zavázala tyto prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 6 439 Kč, odměnou za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 13 748 Kč a odměnou za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 10 613 Kč, celkem tedy částku 66 800 Kč v 60 týdenních splátkách po 1 114 Kč (s poslední splátkou ve výši 1 074 Kč) s první splátkou splatnou 7. den od data uzavření smlouvy. Součástí obou smluv bylo ujednání o zápůjční úrokové sazbě ve výši 29 % p.a. jako pevné po celou dobu trvání závazku. 6. Žalovaná sjednané splátky nehradila řádně, jak soud zjistil z přehledů plateb ve spojení s oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] a předžalobní výzvou ze dne [datum]. Právě z přehledů plateb má soud za prokázané, že na smlouvu ze dne [datum] žalovaná uhradila pouze 22 000 Kč (poslední splátku dne [datum]), přičemž na jistině po částečných úhradách zbýval dluh 14 080,87 Kč. Pokud jde o pozdější smlouvu ze dne [datum], má soud za prokázané, že žalovaná neuhradila ani jednu splátku (na jistině tak zbývá uhradit plnou částku 36 000 Kč). Z oznámení o postoupení pohledávky ve spojení s podacím lístkem soud zjistil, že žalovaná byla informována o postoupení pohledávek z obou výše uvedených smluv na žalobkyni a současně vyzvána k úhradě dluhu. Skutečnost, že pohledávky byly postoupeny na žalobkyni, má soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postupovaných pohledávek. Z předžalobní výzvy a podacího lístku pak vyplývá, že žalovaná byla opětovně vyzvána k zaplacení dosud neuhrazeného dluhu, přičemž na závazek ze smlouvy ze dne [datum] žalovaná dluží na jistině částku 14 080,87 Kč a na poplatku 8 886,13 Kč, v případě závazku ze smlouvy ze dne [datum] se jedná o dluh na jistině ve výši 36 000 Kč a na poplatku 26 615,44 Kč. Žalovaná nicméně ani v dodatečné lhůtě na žádný z dluhů nic neuhradila. 7. K prokázání tvrzení, že úvěruschopnost žalované byla před uzavřením každé smlouvy řádně ověřena, žalobkyně předložila zákaznické karty (fakticky žádosti o zápůjčku). Tyto karty byly oběma smluvními stranami podepsány dne [datum], resp. [datum]. Z obou karet soud zjistil, že obsahují základní informace o poměrech žalované, které žalovaná při žádosti sdělila. V době první žádosti o zápůjčku byla žalovaná vdaná a žila ve vlastním bydlení, k němuž měla právo jako spoluvlastník. V druhém případě žalovaná byla rozvedená a žila v nájmu. V obou kartách bylo uvedeno, že nejvyšší dosažené vzdělání žalované bylo středoškolské, měla povinnost výživy k jedné další osobě a měla příjem ze zaměstnání na plný pracovní úvazek sjednaný na dobu neurčitou. V první žádosti (ze dne [datum]) byl uveden příjem žalované ze zaměstnání ve výši 20 500 Kč čistého měsíčně, v druhém případě ([datum]) ve výši 19 000 Kč. Tento příjem byl v obou případech předchůdkyní žalobkyně ověřen oproti pracovní smlouvě a výplatních páskám za měsíce bezprostředně předcházející žádosti o zápůjčku. V obou případech žalovaná dále uvedla, že měla další příjem ve výši 10 000 Kč měsíčně. I tento příjem předchůdkyně žalobkyně zahrnula do celkového posouzení finanční stránky žalované. Oba příjmy společně hodnotila ve vztahu k měsíčních výdajům, které v obou případech tvořily splátky zápůjčky poskytnuté jinou společností ve výši 4 000 Kč měsíčně. V prvním případě byly zohledněny také splátky jiné zápůjčky poskytnuté předchůdkyní žalobkyně ve výši 4 484 Kč měsíčně, odhadované měsíční výdaje žalované pak ve výši 4 000 Kč (při druhé žádosti byly uvažovány celkové měsíční výdaje ve výši 8 000 Kč). Předchůdkyně žalobkyně v obou případech vycházela z toho, že měsíční finanční zůstatek žalované je dostatečný pro splácení požadovaného úvěru 25 000 Kč (resp. 50 000 Kč) v 60 týdenních splátkách (resp. 24 měsíčních splátkách). 8. Na výše uvedeném postupu předchůdkyně žalobkyně při zjišťování úvěruschopnosti žalované soud spatřuje zásadní nedostatky, kterých by se obezřetný poskytovatel spotřebitelského úvěru měl vyvarovat. Především jde o to, že předchůdkyně žalobkyně spoléhala jen na tvrzení žalované a pokud uvedené údaje ověřovala oproti příslušným dokumentům, činila tak zjevně ve snaze formálně splnit povinnost ověřit úvěruschopnost žalované. Jediným ověřeným údajem byl příjem ze zaměstnání žalované. Předchůdkyně žalobkyně nicméně vycházela i z dalšího příjmu žalované ve výši 10 000 Kč, který již nebyl blíže specifikován. Není zřejmé, co by mohlo být zdrojem tohoto příjmu, soud by mohl jen tušit pravidelnost jeho výplaty. Dále nebylo ověřeno ani bydlení žalované a výše výdajů spojených s bydlením. Vždy se vycházelo s odhadovaných celkových měsíčních výdajů, v nichž by měly být zahrnuty veškeré v úvahu přicházející běžné výdaje žalované za celý měsíc (tzn. za bydlení, ale i za stravu, dopravu, apod.). Pokud jde o žádost ze dne [datum], lze se spokojit s odhadovanými výdaji ve výši 8 000 Kč, ale ohledně výdajů 4 0