11 C 171/2021-28 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 28 411,51 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba]). Dle žalobkyně její předchůdkyně před uzavřením smlouvy posoudila rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného a zjištěné informace zaznamenala do zákaznické karty oproti příslušným předloženým dokumentům. Na základě takto zjištěných údajů předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutou zápůjčku splácet. 2. Žalobkyně dále uvedla, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč, které se zavázal vrátit v rámci 60 týdenních splátek společně s úrokem ve výši 3 935 Kč (s úrokovou sazbou 29 % ročně), odměnou za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8 596 Kč a poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč nejpozději do [datum]. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný svůj dluh řádně nehradil, poslední splátku uhradil dne [datum] a po částečné úhradě zbývala ke splacení jistiny částka 16 420,96 Kč a poplatků celkem 11 990,55 Kč. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Po postoupení pohledávky již žalovaný na svůj dluh nic neuhradil. Postoupena byla pohledávka ve výši 40 923,12 Kč zahrnující kromě dlužné jistiny, poplatků a úroků smluvních i zákonných také navýšení účtované předchůdkyní žalobkyně. Žalobkyně se však žalobou domáhá úhrady pouze částky 28 411,51 Kč představující dlužnou jistinu ve výši 16 420,96 Kč a poplatky ve výši 11 990,55 Kč (tj. bez postoupeného účtovaného navýšení). 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci neměli ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise. 4. Z provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] Smlouva byla oběma stranami podepsána jako potvrzení toho, že žalovanému byly v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč. Ze smlouvy soud dále zjistil, že žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 3 935 Kč, odměnou za zpracování, doručení, administrativní činnosti a flexibilní splácení ve výši 8 596 Kč a odměnou za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč, celkem tedy částku 41 017 Kč v rámci 60 týdenních splátek po 684 Kč (s poslední splátkou ve výši 661 Kč) s tím, že první splátka je splatná na konci splátkového období, které počíná běžet dnem uzavření smlouvy. Součástí smlouvy bylo ujednání o zápůjční úrokové sazbě, která činila 29,00 % p. a. po celou dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly také smluvní podmínky, z jejichž čl. 6 vyplývá, že služby komfortního splácení představují hotovostní režim splácení úvěru. Soud má dále zejména z přehledu plateb za prokázané, že žalovaný skutečně nehradil sjednané splátky řádně, jak tvrdila žalobkyně (resp. že svůj dluh splnil jen částečně). Žalovaný poslední splátku uhradil dne [datum], přičemž na jistině mu zbývalo i po částečných úhradách zaplatit 16 420,96 Kč. Ve spojení s předžalobní výzvou ze dne [datum] pak má soud za prokázané, že na poplatcích žalovaný neuhradil 11 990,55 Kč. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], předžalobní výzvy a podacích lístků soud zjistil, že žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky, kterou však neuhradil ani v dodatečně stanovených lhůtách. Žalovanému bylo současně oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky má soud za prokázané ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postupovaných pohledávek, z nichž vyplývá, že pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena s účinností ke dni [datum]. 5. Ve vztahu k ověření úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně vycházela ze zákaznické karty (fakticky žádosti o zápůjčku) vyplněné a oběma smluvními stranami podepsané dne [datum]. Z předložené karty soud zjistil, že žalovaný uvedl následující informace. V době žádosti o zápůjčku byl rozvedený, jeho nejvyšší dosažené vzdělání bylo základní, měl vyživovací povinnost k jedné osobě, žil v nájmu a byl majitelem auta. Žádal o poskytnutí zápůjčky ve výši 30 000 Kč s měsíční splatností na opravy/rekonstrukce. Žalovaný dále uvedl, že měl příjem z plného pracovního úvazku na dobu určitou, přičemž tento příjem činil 17 800 Kč čistého měsíčně. Jako další svůj příjem žalovaný uvedl částku 5 000 Kč měsíčně. Z karty dále vyplývá, že zaměstnání žalovaného a výše jeho příjmu bylo předchůdkyní žalobkyně osvědčeno oproti předložené pracovní smlouvě, potvrzení o příjmu a výplatními pásky za leden, únor a březen 2018. Pokud jde o výdaje žalovaného, v kartě bylo uvedeno, že je tvoří splátky zápůjčky poskytnuté jinou společností ve výši 2 000 Kč měsíčně a ostatní odhadované výdaje na domácnost ve výši 4 000 Kč měsíčně. Předchůdkyně žalobkyně pak vycházela z toho, že žalovanému měsíčně zůstával dostatek finančních prostředků, aby mohl být bez ohrožení vlastní výživy či výživy osob na něm závislých schopen řádně splácet požadovanou zápůjčku. 6. Soud má za to, že předchůdkyně žalobkyně správně vyhodnotila žalovaného jako úvěruschopného. Ve výše uvedeném postupu nebyla shledána žádná pochybení. Předchůdkyně žalobkyně zjišťovala veškeré relevantní údaje o osobních a majetkových poměrech žalovaného, které by byly způsobilé omezit či vyloučit jeho schopnost splácet zápůjčku. Údaje uvedené žalovaným navíc sama ověřila. Pokud jde o měsíční výdaje jedince, připouští se, aby namísto jednotlivě zjišťovaných výdajů (pokud by při jednání se zákazníkem nevyšly najevo některé jeho nestandardní příjmy) figurovala částka statisticky odpovídající běžným výdajům jedince za určité období (tady za měsíc). Lze uzavřít, že předchůdkyně žalobkyně vůči žalovanému postupovala dostatečně pečlivě a obezřetně. Pokud bylo možné na základě zjištěných poměrů bez důvodných pochybností poskytnout žalovanému požadovanou zápůjčku ve výši 30 000 Kč, tím méně mohly důvodné pochybnosti o řádném splácení vzniknout ve vztahu ke skutečně poskytnuté zápůjčce 22 000 Kč. 7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), vznikne smlouva o zápůjčce, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru se poskytovatelem rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 11. Podle ustanovení § 187