11 C 297/2021-17 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které měl vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši 20 880 Kč v 53 pravidelných týdenních splátkách. Poslední splátka měla být uhrazena dne [datum]. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný nehradil sjednané splátky řádně, uhradil pouze 6 280 Kč. Předchůdkyni žalobkyně vzniklo v důsledku prodlení žalovaného právo na úhradu dosud neuhrazené jistiny ve výši 30 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 14 600 Kč, na nějž byla částečná úhrada žalovaným alokována. Pohledávka za žalovaným v celkové výši 44 600 Kč byla postoupena na přechodného věřitele ([právnická osoba] S.á.r.l.) na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Po postoupení pohledávky žalovaný nic neuhradil. Nárok žalobkyně tedy představuje neuhrazenou jistinu půjčky ve výši 30 000 Kč, neuhrazený souhrnný poplatek ve výši 14 600 Kč žalobkyně požaduje jako kapitalizované příslušenství pohledávky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci neměli ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise. 3. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] Smlouva byla oběma stranami podepsána na potvrzení toho, že žalovanému byly v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Ze smlouvy soud dále zjistil, že žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši 20 880 Kč, celkem tedy částku 50 880 Kč v 53 týdenních splátkách po 960 Kč s tím, že první splátka je splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a [datum] a předžalobní výzvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný nehradil splátky řádně. Po částečných úhradách stále dlužil 44 600 Kč. Na základě uvedených oznámení o postoupení pohledávky ve spojení s podacími archy soud zjistil, že žalovaný byl informován o postoupení pohledávky na žalobkyni skrze přechodného věřitele. Skutečnost, že pohledávka byla postoupena na přechodného věřitele s účinností ke dni [datum] a následně na žalobkyni s účinností ke dni [datum], má soud za prokázanou z přiložených smluv o postoupení pohledávek ze dne [datum] a [datum], seznamu postupovaných pohledávek a potvrzení o úhradě kupní ceny. Žalovaný byl uvedenými oznámeními a předžalobní upomínkou vyzýván k úhradě dlužné částky v náhradních lhůtách; dluh však neuhradil. 4. Vzhledem k tomu, že k uzavření smluvního vztahu mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo ještě za účinnosti občanskoprávní úpravy obsažené v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák“), postupoval soud podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řídí dosavadními právními předpisy. 5. Podle ustanovení § 657 obč. zák. přenechává smlouvou o půjčce věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. lze při půjčce peněžité dohodnout úroky. 6. Podle ustanovení § 52 odst. 1 obč. zák. spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. 7. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 8. Na základě zjištěného skutkového stavu soud posoudil závazkový vztah mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o půjčce dle ustanovení § 657 a násl. obč. zák. Ve spojení s § 52 odst. 1 obč. zák. soud předmětný závazkový vztah považuje za spotřebitelskou smlouvu ve smyslu zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, neboť předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla půjčku v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný vystupoval v postavení spotřebitele (nejednal v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání). Žalobkyně prokázala, že její předchůdkyně řádně splnila své povinnosti vyplývající ze smlouvy, když žalovanému poskytla peněžní prostředky ve sjednané výši, a že řádně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Ve vztahu k závazku žalovaného má soud naopak za prokázané, že jej žalovaný nesplnil a poskytnuté peněžní prostředky spolu se souhrnným poplatkem řádně a včas nevrátil. Žalobkyni tedy náleží celá dosud neuhrazená částka. Vzhledem k tomu, že žalobkyně považuje neuhrazený souhrnný poplatek podle § 658 odst. 1 obč. zák. za úrok, který lze při peněžité půjčce dohodnout, neboť svým charakterem kompenzuje náklady spojené s poskytnutím půjčky podobně jako úrok, lze i tomuto nároku vyhovět a považovat souhrnný poplatek ve smyslu § 121 odst. 3 obč. zák. za příslušenství pohledávky. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni částku 44 600 Kč představující neuhrazenou jistinu ve výši 30 000 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 14 600 Kč. Soud dále přiznal žalobkyni úrok z prodlení kapitalizovaný za období od [datum] do [datum] (tj. ode dne následujícího po prvním postoupení pohledávky do dne předcházejícího soudnímu jednání) na částku 14 866,14 Kč a úrok z prodlení z dlužné jistiny 30 000 Kč od [datum] do zaplacení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, přičemž zákonná výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby a předžalobní výzvy) ve výši 3x 300 Kč podle § 8 odst. 1, § 14b bod 2 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“). Dále žalobkyni náleží třikrát režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT, z uvedených částek náhrada za DPH o sazbě 21% ve výši 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 200 Kč Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 2 652 Kč.