11 C 339/2020-41 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 42 471,08 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] (dále též„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne [datum] smlouvu o úvěru. Dle žalobkyně její předchůdkyně před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalovaného ověřením jeho příjmů a dalších poměrů dle doložených dokumentů (zejména pracovní smlouvy a lustrací v příslušných registrech a rejstřících). Ze zjištěných informací nebyl důvod pochybovat o schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Na základě smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 24 000 Kč, kterou si převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit v rámci 13 pravidelných splátek vedle jistiny úvěru i sjednaný úrok, poplatek za vyhodnocení a správu úvěru, poplatek za uzavření smlouvy a za sjednání úvěru a inkasní poplatek za hotovostní výběr splátek ve svém bydlišti, a to nejpozději do [datum]. Žalovaný však nehradil splátky řádně a dostal se do prodlení. S účinností ke dni [datum] byla část závodu předchůdkyně žalobkyně a současně i pohledávka za žalovaným postoupena na společnost [právnická osoba], následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na společnost [právnická osoba] a poté na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Po postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalobkyně se žalobou domáhá úhrady pouze dlužné neuhrazené jistiny úvěru ve výši 17 860 Kč (bez poplatků) a smluvní pokuty ve výši 24 611,08 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil. Žalobkyně řádně omluvila svoji nepřítomnost při jednání soudu, soud proto věc projednal a rozhodnul v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez přítomnosti účastníků, přičemž při rozhodování vycházel z listinných důkazů obsažených ve spise. 3. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, soud zjistil a má za prokázaný následující skutkový stav. Účastníci spolu uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Strany podpisem smlouvy stvrdily, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému při uzavírání smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 24 000 Kč. Ze smlouvy bylo dále zjištěno, že se žalovaný zavázal poskytnuté prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 25,85 % p.a. a souvisejícími náklady na poskytnutí úvěru ve výši 17 280 Kč, celkem tedy částku 41 280 Kč v rámci 13 měsíčních splátek po 3 120 Kč splatných vždy 30. den v měsíci počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy (nejpozději však do [datum]). Nedílnou součástí smlouvy byl Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a předpis splátek, jejichž seznámení s nimi žalovaný stvrdil svým podpisem. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný spolu rovněž uzavřeli dne [datum] rozhodčí smlouvu s přesným určením rozhodců oprávněných k rozhodování sporů vzniklých z výše uvedené smlouvy o úvěru. Z čl. IV rozhodčí smlouvy však bylo zjištěno, že stranám je ponechána možnost podat žalobu k obecnému soudu. Z oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní upomínky ze dne [datum] (obě odeslané žalovanému dle podacích lístků téhož dne) soud zjistil, že žalovaný nehradil sjednané splátky řádně. Oznámením byl žalovaný informován o postoupení pohledávky z výše uvedené smlouvy na žalobkyni. Z předžalobní upomínky žalobkyně bylo dále zjištěno, že žalovaný neuhradil úvěr po splatnosti a byl vyzván k úhradě dlužné částky, kterou tvořily kromě jistiny také související náklady a smluvní pokuta, na níž vzniklo právo již předchůdkyni žalobkyně v souladu s čl. V smlouvy o úvěru ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně které je žalovaný v prodlení. Žalovaný svůj dluh ani poté neuhradil a žalobkyně se žalobou domáhá úhrady dosud nevrácené jistiny ve výši 17 860 Kč a smluvní pokuty ponížené na částku 24 611,08 Kč vypočítané od [datum] do [datum]. 4. Ohledně postoupení pohledávky za žalovaným má soud za prokázané, že byla postoupena na žalobkyni skrze přechodné věřitele. Notářským zápisem NZ [číslo], N 842/2018 sepsaným JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou se sídlem v [obec], dne [datum] byla sjednána koupě části závodu předchůdkyně žalobkyně a její převod včetně pohledávek na společnost [právnická osoba] Tato společnost následně převedla všechny pohledávky (včetně pohledávky za žalovaným) na společnost [právnická osoba], jak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi těmito subjekty dne [datum] a její přílohy - Seznamu postupovaných pohledávek. [právnická osoba] následně postoupila své pohledávky (včetně pohledávky za žalovaným) na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s žalobkyní dne [datum]. Z přehledu postupovaných pohledávek je pak zřejmé, že postupována byla pouze neuhrazená jistina ve výši 17 860 Kč. 5. Ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně vycházela z vyplněné žádosti o poskytnutí úvěru (resp. pokladů pro posouzení bonity klienta) podepsané žalovaným dne [datum]. V žádosti žalovaný uvedl, že v době jejího podání žil v nájmu a byl zaměstnán na dobu neurčitou. Průměrný čistý měsíční příjem žalovaného činil 43 000 Kč. Kromě toho byly uvedeny průměrné příjmy celé domácnosti žalovaného ve výši 57 000 Kč měsíčně. Nebylo již specifikováno, jakého charakteru je druhý zdroj příjmů domácnosti žalovaného, zda se jedná o mzdu či dávky manželky či partnerky, anebo jiný druh příjmu. Ohledně osobních poměrů žalovaného bylo pouze doloženo potvrzení, v němž žalovaný jako kontaktní osobu uvedl svoji tchýni [jméno] [příjmení]. Průměrné měsíční výdaje žalovaného byly dále odhadnuty na částku 10 000 Kč, přičemž s přihlédnutím ke dvěma vyživovaným osobám činily výdaje celé domácnosti žalovaného 15 000 Kč měsíčně. Uvedená vyživovací povinnost již nebyla zdůvodněna. Zaměstnanecký poměr žalovaného byl doložen pracovní smlouvou uzavřenou dne [datum]. Právě ohledně majetkových poměrů nemá soud za prokázané, jaké byly skutečné příjmy žalovaného v době žádosti o úvěr. Přiložená pracovní smlouva byla totiž uzavřena pouhé dva dny před poskytnutím úvěru, žalovanému tedy nemohla náležet mzda, kterou uváděl v žádosti. Pokud měl žalovaný ještě jiný zdroj příjmů, měl být v žádosti specifikován a následně doložen. Kromě pracovní smlouvy však nebyl doložen jiný právní důvod nároku na mzdu či odměnu za práci, ani výplatní pásky či výpisy z účtu, z nichž by byl charakter příjmu patrný. Kromě nedostatečně zjištěného příjmu žalovaného soud poukazuje na to, že žádným způsobem nebyl doložen ani druh bydlení žalovaného. Pokud žalovaný žil v nájmu, jak uvedl v žádosti, měla být v rámci měsíčních výdajů uvedena informace o výši nájemného. Předchůdkyně žalobkyně nicméně na základě údajů uvedených v žádosti provedla scoring, dle něhož poměry žalovaného umožňovaly poskytnutí úvěru až do výše 70 000 Kč. 6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), vznikne smlouva o zápůjčce, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 7. Podle ustanovení § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 43/2013 Sb., tj. účinném v období od [datum] do [datum] (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle ustanovení § 3 zákona o spotřebitelském úvěru se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Věřitelem se rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 8. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím ke shora uvedeným zákonným ustanovením soud posuzoval závazkový vztah mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným podle ustanovení upravujících smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. o. z., ačkoliv se žalobkyně žalobou domáhala úhrady dluhu z titu