12 C 236/2019-76 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala určení, že ke dni [datum] vznikl mezi ní jako zaměstnancem a žalovanou jako zaměstnavatelem pracovní poměr na dobu neurčitou. Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že s žalovanou uzavřela dne [datum] pracovní smlouvu na pozici herečka s účinností od [datum] na dobu určitou do [datum]. Nedílnou součástí smlouvy byla pracovní náplň. Dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena dohoda o změně pracovní smlouvy, na základě které byl pracovní poměr žalobkyně u žalované prodloužen o dva roky do [datum]. Další prodloužení pracovního poměru se realizovalo dle dohody o změně pracovní smlouvy ze dne [datum], a to na další dva roky do [datum]. K dalšímu prodloužení pracovního poměru pak došlo na základě dohody ze dne [datum], kdy pracovní poměr žalobkyně byl prodloužen s účinností od [datum] na dobu 5 let do [datum]. Žalobkyně upozornila, že pracovní poměr byl sjednán na celkovou dobu přesahující 9 let (konkrétně 9 let, 11 měsíců a 14 dní). Pracovní poměr tak trval déle, než byla zákonem stanovená maximální délka trvání pracovního poměru na dobu určitou, a sice nejdéle 3 roky s možností dvakrát jej prodloužit, tj. celkem 9 let. Žalobkyně proto považovala pracovní poměr za sjednaný na dobu neurčitou. Dne [datum] však žalovaná předložila žalobkyni návrh dohody o ukončení pracovního poměru ke dni [datum]. S dohodou žalobkyně nesouhlasila, proto dne [datum] předala žalované písemné oznámení o trvání pracovního poměru. Žalovaná však reagovala přípisem ze dne [datum], v němž informovala žalobkyni, že pracovní smlouva byla platně prodloužena opět na dobu určitou na základě dohody mezi zaměstnavatelem a [anonymizována tři slova] a [anonymizována dvě slova] uzavřené dne [datum] (dále též„ dohoda“). Žalobkyně však tuto dohodu považuje za neplatnou, resp. za uzavřenou v rozporu se zákonem z následujících důvodů. Předně žalobkyně uvedla, že dohoda upravuje možnost řetězení pracovního poměru na dobu určitou, aniž by specifikovala zvláštní povahu práce žalobkyně jako jednu ze zákonným podmínek. Dle žalobkyně herectví není zvláštním zaměstnáním, vykonává jej pravidelně dle stanoveného rozvrhu vždy v celé sezóně od září do června následujícího roku a je členkou stálého hereckého souboru. Žalobkyně dále uvedla, že s obsahem dohody nebyla seznámena, ačkoliv dle pracovní smlouvy je zaměstnavatel (tedy žalovaná) povinen zaměstnance seznámit se všemi přijatými dokumenty v době podpisu poslední dohody o změně pracovní smlouvy, v tomto případě dohody ze dne [datum]. Další důvod neplatnosti žalobkyně spatřuje v tom, že dohoda s odborovou organizací byla uzavřena účelně na dobu určitou do [datum], aby byla usnadněna manipulace s nepohodlnými zaměstnanci, přičemž tato dohoda nebyla prodlužována, ani nebyla uzavřena dohoda nová. Dohoda tak dle žalobkyně byla uzavřena k tíži zaměstnanců. Dle žalobkyně navíc dohoda byla utvořena na míru tehdejšího ředitele žalované [jméno] [příjmení], na něhož byly ze strany zaměstnanců několikeré stížnosti. Právník [anonymizována dvě slova] [titul]. [jméno] [příjmení] navíc nedoporučoval uzavření dohody ve znění, v němž byla přijata, neboť ji považoval za nevyváženou na straně zaměstnanců. 2. Usnesením vyhlášeným při jednání dne [datum] byla připuštěna změna žaloby, kterou se žalobkyně domáhala určení, že pracovní poměr ze dne [datum] doplněný dohodou o změně pracovní smlouvy ze dne [datum], [datum] a [datum] trvá u žalované i po [datum]. 3. Žalovaná nárok uplatněný žalobou zcela neuznává, neboť z její strany nedošlo k porušení zákonného ustanovení. V případě dohody o změně pracovního poměru ze dne [datum] došlo fakticky ke třetímu prodloužení pracovní smlouvy žalobkyně, které ustanovení § 39 odst. 2 zákoníku práce neumožňuje. Nicméně pracovní poměr byl prodloužen na základě dohody platně uzavřené s odborovou organizací v souladu s § 39 odst. 4 zákoníku práce, která umožňovala další prodloužení pracovního poměru na dobu určitou nejdéle na 5 let, a to i opakovaně. Žalovaná uvedla, že v čl. 1 odst. 2 dohody je pak přesně specifikována náplň pracovněprávního vztahu, jíž je umělecká činnost, která představuje zvláštní povahu práce. [jméno] žalovaná považuje divadelnickou činnost za zvláštní druh zaměstnání, neboť je nutné pružně reagovat zejména na potřeby trhu, dramaturgické plány divadla i potřeby režisérů. Žalovaná dále uvedla, že s předmětnou dohodou uzavřenou s [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] byli seznámeni všichni vedoucí zaměstnanci i umělečtí zaměstnanci. Možnost prodloužení pracovní smlouvy na dobu 5 let namísto jednoho roku pak žalovaná považuje za krok, který poskytuje zaměstnancům větší jistotu. 4. S ohledem na vyjádření účastníků k věci lze shrnout, že není sporu o tom, že mezi účastníky byla platně uzavřena pracovní smlouva dne [datum] a její účinnost byla prodloužena celkem třikrát. Mezi účastníky je však sporné, zda třetí prodloužení pracovní smlouvy založilo pracovní poměr na dobu určitou nebo neurčitou. Sporné je tedy především to, zda byla platně uzavřena dohoda mezi žalovanou jako zaměstnavatelem a odborovou organizací, která byla způsobilá opakovaně prodlužovat pracovní poměr žalobkyně na dobu určitou. 5. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] podepsané žalobkyní jako zaměstnancem a ředitelem žalované [jméno] [příjmení] jako zaměstnavatelem soud zjistil, že pracovní poměr žalobkyně vznikl s účinností ke dni [datum] a žalobkyně byla zařazena na pozici herečka. Pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do [datum]. Současně bylo určeno, že pracovní doba v [anonymizována dvě slova] činí 40 hodin týdně s tím, že je rozvržena dle profesí na pětidenní a šestidenní pracovní týden a zařazení určuje správa divadla a nadřízený pracovník podle vnitropodnikových směrnic. Nedílnou součástí smlouvy je pracovní náplň podepsaná účastníky rovněž dne [datum], dle níž byla žalobkyně zařazena do 10. platové třídy a byla povinna vykonávat práci s přesně vymezenými postupy, a sice interpretovat role dramatických děl, spolupracovat s režiséry, mít zodpovědný přístup ke studiu rolí, dodržovat rozpis zkoušek, a dále provozní řád [anonymizována dvě slova] a samozřejmě plnit další úkoly stanovené nadřízeným pracovníkem. 6. Z dohody o změně pracovní smlouvy podepsané účastníky dne [datum] soud zjistil, že pracovní poměr založený smlouvou ze dne [datum] se prodlužuje do [datum] s účinností od [datum]. K další změně pracovní smlouvy došlo na základě dohody o změně pracovní smlouvy ze dne [datum] podepsané oběma účastníky. Pracovní poměr tak byl prodloužen do [datum] s účinností od [datum]. K dalšímu prodloužení pracovního poměru žalobkyně došlo na základě dohody o změně pracovní smlouvy podepsané účastníky dne [datum], z níž vyplývá, že pracovní poměr byl prodloužen do [datum] s účinností od [datum]. 7. Z dohody o ukončení pracovního poměru ze dne [datum] soud zjistil, že jej podepsala pouze žalovaná prostřednictvím ředitele [titul]. [jméno] [příjmení]. Předmětem dohody bylo ukončení pracovního poměru žalobkyně s účinností ke dni [datum]. 8. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovanou o tom, že třetím prodloužením pracovního poměru byl porušen zákoník práce, neboť s ní byl uzavřen pracovní poměr na dobu určitou 5 let. Současně žalobkyně uvedla, že je jí známo, že vznikla dohoda o uzavírání pracovních smluv na dobu určitou, ta je však dle žalobkyně příliš obecně formulována na to, aby mohla upravit délku pracovního poměru odchylně od ustanovení § 39 zákoníku práce. Jelikož pracovní poměr měl být ukončen k datu [datum], žalobkyně požaduje, aby byla u žalované zaměstnána i nadále, a sice na dobu neurčitou. 9. Z dopisu ze dne [datum] pak soud zjistil, že žalovaná sdělila žalobkyni, že v době třetího prodlužování pracovního poměru žalobkyně existovala písemná dohoda mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací uzavřená dne [datum], která umožňovala prodloužit pracovní poměr maximálně o 5 let a to i opakovaně s tím, že uplynutím této doby pracovní poměr končí. 10. Z dohody o uzavírání pracovních smluv na dobu určitou ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalovanou jako zaměstnavatelem a [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] jako odborovými organizacemi s účinností do [datum] (jak vyplývá z čl. 2 bodu 2). V čl. 1 bod 1 dohody bylo všemi stranami shodně konstatováno, že divadelní činnost v rámci [anonymizována dvě slova] [obec] je umělecká činnost, která splňuje důvody zvláštní povahy práce ve smyslu § 39 odst. 4 zákoníku práce. Zvláštní povaha práce byla smluvními stranami shodně vymezena v čl. 1 odst. 2 dohody. Tato povaha pak spočívá v tom, že zaměstnávání zaměstnanců uměleckých profesí (členů uměleckého souboru) musí pružně reagovat zejména na dramaturgické plány divadla a potřeby uměleckého šéfa a režisérů s přihlédnutím k jednotlivých divadelních sezónám a na aktuální umělecké kvality a schopnosti zaměstnanců stanovených uměleckých profesí z hlediska potřeb zaměstnavatele. V čl. 1 bod 3 (s přihlédnutím k čl. 2 bod